Vy nám taky, šéfe!

Přijde mi naprosto neuvěřitelné, že něco takového jde u nás do kin a lidi jsou ochotni za to platit (ba co hůř, ještě se u toho baví). Existují případy, kdy sitcomy natažené na celovečerní délku fungují docela dobře (MILUJTE SVÉHO ZABIJÁKA), ale tohle ten případ není, protože Kotík nedovede pointovat a nemá vůbec žádný cit pro načasování, neumí si poradit s tzv. "running gagy". Po řemeslné stránce to je naprostá katastrofa, v níž se užívá typických seriálových postupů (záběr na budovu, prostřih do dění uvnitř s otravným hudebním předělem), ale vše je zde dokonce pod úrovní TV. Nepamatuji si, kdy jsem naposled viděl film, ve kterém nejen že někdo nedokázal zaostřit na akci odehrávající se v druhém plánu, ale i postavy a věci v popředí byly neostré a rozmazané. Herci natahaní z příšerných televizních seriálů odvádějí svůj odpadový standard, zamrzí ztrapňování se Ivy Janžurové či nefunkční camea Jiřího Langmajera a Marka Vašuta. Nejhorší ze všeho ale není nepatřičnost "nefilmu" na plátnech kin, jeho řemeslná a herecká nemohoucnost, nýbrž největší a nejhloupější koncentrace product-placementu a celková "hospodovost" díla, ve kterém jsou postavy nesnesitelní idioti, se svými maloměšťáckými sny a nesnášenlivostí vůči politice a se silnou nákloností k sexu. Pamatuji si, že jeden ze zahraničních recenzentů v případě "MOVIE" série pronesl, že viděl víc talentu v hovnu svého psa... inu, já psa nemám. 0/10 (27.12.2008)

Vy nám taky, pane Kotík! Jeden z nejhorších českých počinů za poslední roky, kde jsou náznaky toho nejprimitivnějšího humoru utopeny v záplavě product placementů, strašných hereckých výkonů a ubohého televizního vizuálu ala Velmi křehké vztahy. A tohle prosím pěkně atakovalo rekordy návštěvnosti v českých kinech... (10.06.2009)

Největším zlem tohoto filmu není to, že by se na něj nedalo dívat, ale naopak to, že se dá sledovat velmi pohodlně. Skutečně, přes veškeré zápory na straně scénáře (zhruba v osmdesáté druhé minutě film přestal a já se divil, proč už jedou titulky) či nasvícení (klasické telenovelovsko-katkovské přesvěcování prakticky všech scén) nebo všudypřítomný product placement (ale nic není tak příšerné jako Arginmax v Účastnících zájezdu) se na to dá dívat poměrně snadno a divák odchovaný více či méně nekonečnými seriály našich celoplošných komerčních televizí (či našich televizí obecně, ať to pořád neschytává jen Nova, mohla by si o sobě moc myslet) s tím pravděpodobně nebude mít problém. Problém ale nastane, pokud by se dožadoval přídavku. (27.04.2009)

Atraktivnost reklamní branže se dá využít k mnohem originálěnjším příběhům / např. : Francie - Roztržitý; USA - Po čem ženy touží / než jen k napěchování více či méně skrytých reklam. Někdy jsem měl pocit, že firma, která v tomu filmu nemá reklamu, jako kdyby ani neexistovala. On product placement je k vidění samozřejmě i v mnoha filmech zahraničních filmech, ale většinou není tak trapně, nevkusně a násilně vsazován do děje, jako je tomu u nás. James Bond nechť poslouží jako příklad, že i product placement ve filmu může mít styl, vtip a být vkusně vsazen do příběhu. Vy nám taky, šéfe, nechť poslouží jako příklad, kudy cesta nevede. Pak mám ještě jednu výtku a to je ohledně erotických scén, prosím Vás, to jako budu muset jít na každý natáčení erotické scény, zahrát, ji, natočit ji a ještě si jí sám zrežírovat, aby byla sexy ? To tady nikdo jiný kromě mě fakt neumí? Ach jo. Přitom třeba v Sandře Novákové je tolik sex apealu, že by z ní i lední medvěd roztál. Další výhrady už nemám. Film je prostě klasická nenaročná odychovka, své diváky si určitě najde a mnohé pobaví, jako třeba mě. Někteří uživatelé CSFD si snímek určitě vyhledají, aby mohli svým odpadem demonstrovat, že podobný druh humoru oni nehledají . (16.12.2008)

Televizní pohádka o tom, že dobrý a poctivý člověk vítězí nad zlotřilci, která končí s typicky českým hospodským plivancem na politiku. Pozoruhodné pouze jako experiment, jak televizní humor nefunguje na plátně, které diváka nelobotomizuje jako televize, případně coby novácký film, jehož hlavní padouch se podobá bývalému řediteli Novy. Jinak dno absolutního zoufalství oděné do všech myslitelných klišé české TV kultury a korunované závěrečnou postelovou scénou (je vidět, že hodnota porevoluční valuty nahoty a sexu dodnes nevyprchala). (19.11.2008)