Paříž

Lepších 70%. V podstatě se to mohlo jmenovat jakkoliv - Praha, Madrid atd. Myslím, že návaznost na město Paříž, jako takové byla minimální. Každopádně se jedná o velice zajímavý snímek. Především svou atmosférou. Má ji takovou milou, příjemnou, pohodovou a tak celkově líbivou a zajímavou. Co se týká děje, tak ten se skládá z jedné nosné linie a několika vedlejších. Každopádně kromě jedné byly ty vedlejší příběhy nepodstatné a téměř nemusely ve filmu být. Ale nevadily a nerušily. Každopádně hlavní dějová linie není až tak propracovaná, jak by být mohla, není tak emočně silně vykreslená, jak by se možná slušelo. Takže kolem a kolem, příběh je takový standard. Každopádně mírný nadprůměr z filmu dělá především ta atmosféra, jejíž charakteristiku nedokážu správně pojmenovat a identifikovat. Prostě příjemný snímek. Howgh! (09.03.2011)

Potenciál dnes tak populární (nebo už to možná odeznívá?) mozaiky osudů jednotlivých lidí, jejichž životy se tu více, tu méně propojují, zůstal v Klapischově Paříži nevyužit. Možná proto, že se za celé dvě hodiny vlastně tolik nestane a mnoho příběhů zůstane otevřených. Možná proto, že ač jsou některé postavy zajímavé či sympatické, jsou stále příliš ploché. Klapisch totiž nasadil tak pomalé, melancholické tempo, že to nedovoluje rozehrát s jednotlivými osudy nějaké výraznější příběhy. (17.03.2010)

Prechádzka francúzskymi uličkami, veselé a smutnejšie momenty, ktoré život prináša, prepojenosť ľudských osudov...o tom všetkom je Paríž. Film vzbudzuje dojem reality, je jednoduchý a obyčajný. V podstate mu nie je čo vyčítať, obsahuje všetky tradičné elementy frankofónneho filmu - dávku hereckého šarmu, romantickú atmosféru, neschématický vtip a samozrejme Eifelovku. Na to aby sa vymedzil z priemeru, chýba korenistejší scenár a originálnejší pohľad na Paríž. (02.05.2008)

Jedná se o příjemný, volně plynoucí mozaikový snímek oslavující krásy Paříže. Je to milý film s opravdu dobrými hereckými výkony a stále stejně okouzlující ( mojí oblíbenkyní ) Juliette Binoche. Co sráží výsledný dojem z toho snímku ( pro mě ) je fakt, že se režisér dostatečně nesnažil proniknout více do hloubky jednotlivých příběhů ( postav). Vždy to zůstalo tak nějak na půl cesty, působilo to na mě dojmem, že režisér chtěl natočit ( což se mu taky povedlo ) spíše milý snímek , na úkor vykreslení větších problémů ( více bolesti, život. útrap ...) To mně scházelo k plnému ohodnocení tohoto jinak opravdu pěkného snímku, který mně uběhl před očima jako voda. 4*! (26.01.2009)

Ne, tohle ne. Že Klapisch neumí vyprávět příběh, to už všichni víme. A jestli jsem dal Možná 3 hvězdičky, Erasmu dvě, tak tady nemůžu než dát jednu. Viděl někdo třeba Červený balónek? Nebo Můj strýček? Paříž mám rád, ale co za paskvil z ní zůstalo v tomto filmu, to jako když se člověk dívá na sice nádherné a úžasně barevné fotky v National Geographic, ale ten život za nimi, ta bída, není vidět.Asi jako v Bradburyho povídce Slunce a stín. Tahle Paříž v tomhle filmu jsou jen neživotné kulisy a v nich se odehrává cosi, co ani děj nemá, ani náladu. (07.04.2011)