Režie:
Petr ObdržálekScénář:
Zdena BrunclíkováKamera:
Milan DostálHudba:
Zdeněk RytířHrají:
Jan Šťastný, Veronika Gajerová, Josef Dvořák, Jiřina Jirásková, Petr Nárožný, Jana Drbohlavová, Ivana Vávrová, Monika Žáková, Jiří Bruder, Stanislav BruderVOD (1)
Obsahy(1)
Veselá pohádka vypráví o princi Leopoldovi (J. Šťastný), který vinou špatné výchovy královských rodičů není samostatný. Vymýšlí si tisíce výmluv, ať má udělat cokoliv. S oblibou tvrdí, že má smůlu a že kdyby měl trpaslíka, i ten mu vyroste. Bílá paní z obrazu (J. Jirásková) chce pomoci služebné Lidce (V. Gajerová), která má prince ráda. A tak mu přičaruje skutečného trpaslíka (J. Dvořák), který Leopoldovi „znepříjemňuje“ život. Pomůže princova láska k tomu, aby dospěl a trpaslíka i výmluv se zbavil? (Česká televize)
(více)Recenze (16)
Československá televizní pohádka o špatně vychovaném a totálně nesamostatném princi Leopoldovi, jenž svou všestrannou neschopnost zakrývá hloupým tvrzením o smůle, jež ho provází. Přestože byl často na prince Leopolda, jenž by ze všeho nejvíce potřeboval pořádně proplesknout, vskutku žalostný pohled, zejména v době jeho zoufalého panování, domnívám se, že zdánlivě nudná a roztahaná pohádka neznámého P. Obrdžálka skýtá poměrně slušné morální poslání. I hňup Leopold Jana Šťastného totiž nakonec poznal, že za to, jaký vedeme život, si můžeme především sami a nikdo jiný. Na mistra baviče P. Nárožného, jenž v této pohádce ztvárnil krále Václava, bylo snad kladeno příliš veliké očekávání, jež nebylo zcela naplněno. Kromě nich v řekněme průměrné pohádce účinkovala pohledná a skromně a mile působící kuchařka Lidka v podání V. Gajerové, nevýrazná královna J. Drbohlavová a tamější spravedlivá Bílá paní vystupující z obrazu, tělesně ztvárněná do J. Jiráskové. Pozoruhodnou dvojici dvorních rádců si zahráli bratři Jiří a Stanislav Bruderovi. Druhou polovinu pohádky oživil pohybově a gesty nenapodobitelný J. Dvořák, jenž byl přičarován v podobě zlého a mstivého trpaslíka, aby princ poznal, co přináší skutečná smůla, v tomto případě trpaslíkovy nezbedné kousky, jenž však pouze využil jeho totální životní neschopnosti rozhodovat se sám za sebe. ()
Kdyby mě spolužáci touhle pohádkou v dětství systematicky nedeptali, šla bych v hodnocení výš, ale protože jsem sama sobě trpaslíkem, který je smolař a NEVYROSTL, šla jsem s hodnocením jen do mírného nadprůměru. Jinak je to pohádka inspirativní, jdu si udělat palačinky. A ne, nebojím se, že něco zapálím, nebo že by se to mohlo nepovést. Mít smůlu a být absolutní nemehlo jsou dvě různé věci. ()
Unylá, zbytečně dlouhá a zcela nudná studiová pohádka o princi balíkovi, který si neustále stěžuje na své neštěstí, až se ho v osobě trpaslíka drží tak, že jej zcela pohltí. Naštěstí, jak už to v pohádkách bývá, zvítězí láska a zdravý rozum. Žádná z postav nepřiroste k srdci, Jan Šťastný je se svým princem neskutečně otravný a jindy Petr "Bavič" Nárožný je jen karikaturou vtipného krále. Ubohost. Hudba: Zdeněk Rytíř ()
"Jéžišmarjá, vona už je zase v rámu !! To je pořád spěchu !!" ;) Další bizarní tuzemský pohádkový camp, nutno říci camp jako kráva, ve své zhovadilosti a diletantismu neskutečně zábavný.. Šílený Dvořákův leprikón s famózní marešovskou zpívandou dává téhle raritě punc legendy.. ()
Legrační pohádková zápletka, kterou drží nad vodou základní motiv lásky služebné k princi, volba hereckých aktérů (Jirásková jako Bílá paní, Nárožný jako král, služebná Lidka - Gajerová, i princ Leopold - Šťastný). Zaujmou bratři Bruderovi, princovi rádci. Příjemný hudební doprovod Zdeňka Rytíře. Scénář: Zdena Brunclíková. Díky princově povzdechu: „Kdybych já měl trpaslíka, tak mi do rána vyroste.“ se ve druhé polovině objeví i Josef Dvořák, ale děj mi přišel už zbytečně natahovaný. Ale z lásky k palačinkám celkově dobrý průměr. ()
Reklama