Bobule

A pak že u nás nemůže v současné době vzniknout obyčejná pohodová letní komedie s jednoduchým, ale nevtíravým humorem, natočená s jedinou ambicí - uvolnit se a pobavit. Vytýkat lze mnohé, ale klady převažují. Sympatická dvojka Hádek - Langmajer, herečtí veteráni (Lubomír Lipský, Václav Postránecký) v zajímavých rolích a Tereza Voříšková není jen krásné křoví, ale umí i hrát. 75%. (28.12.2016)

Čtvrtá hvězdička za největší českou filmovou šťabajznu současnosti Terezu Voříškovou. Bobule mají své zjevné nedostatky (přehrávání, za vlasy přitažené situace), ale poněvadž nepatřím mezi suchoprdy a rýpaly, nijak zvlášť mi to nekalilo radost z českého filmu, jenž není křečovitý a trapný, leč svěží a poměrně vtipný, a na tuzemské poměry nadprůměrně řemeslně zpracovaný. Pěkné záběry ubíhající moravské krajiny, smyslná Tereza, uvolněná nálada a hektolitry červeného burčáku... Pohodička, kterou s chutí okoštuji i podruhé. 7/10 (28.03.2008)

Víno je má vášeň... k oblasti, kde se natáčelo mám víc než kladný vztah... takže s přimhouřením všech 4 očí (i těch skleněných) je to za tři hvězdy.... :-) .... jnak je to o hvězdičku míň, což považuji za velkou škodu, ten film by mohl být jinak skvělý, ale to je zase o tom, že po bitvě je každý generál, že???? (05.02.2009)

Scénář: Tomáš Bařina, Rudolf Merkner .. Jedna je pro tebe, aby jsi byla povolnější a dvě pro mě, abych měl kuráž. ___ Bařina si po Bokovce a především Dobrém ročníku (ať si o vzniku scénáře říká co chce, nevěřím, že ty filmy viděl až po dopsání své verze) uvědomil, že krásné vinohrady a vynikající víno mají nejen v Provence a s pomocí dobrodružství podvodníčka Lukáše Kohouta upředl svéráznou českou resp. moravskou variaci, která přejímá a do místních reálií převádí spoustu skvělých momentů, bohužel doplňuje ji i spoustou laciných, proreklamních momentek. Jenže, jak mám odolat, když je mi obsah tak blízký? Většinu lokací (Mušovská jezera, Znojmo, Bulhary, hrad Děvín, ..) ve filmu znám z přímého kontaktu a ve vinném sklípku se cítím jako doma, takže jsem se v několika momentech smál více než část nezasvěceného publika a celkově si hřejivost snímku plně vychutnával! ___ Načasování premiéry je dle mě trochu nešťastné - jelikož nyní je doba, kdy končí minulý vinařský rok tím, že se víno ze sudů lahvuje a zároveň, s příchodem jara, začíná rok další, stříháním a vázáním vinic. Dle mého by se více hodil termín konce léta, obdobný jako je zasazení příběhu, do doby sklizně, sluncem zalitých svahů s možností jít si koupit tolik vyzdvihovaný burčák.. ___ Kdo chce nadávat, ať si zkusí prakticky vyložit úvodní citaci, po dvou lahvích kvalitního jihomoravského vína prostě podlehne :-)) (03.04.2008)

Pozor - lehké SPOILERY. Existují filmy, ve kterých hlavní hrdina je kretén, ale láska jej napraví. Pak také filmy, ve kterých hlavní hrdinka chodí s kreténem, který není hlavním hrdinou, ten se nenapraví a proto ostrouhá. Kombinace těchto přístupů nejsou vzácností. A že jde často o díla, která svůj konec necudně odhalí již v první čtvrthodině, nemusím snad zdůrazňovat. Ale co na tom, že hlavní hrdina prodělá změnu, hluboce psychologicky propracovanou, kterou lze ve vnitřním monologu popsat jako: "Byl jsem kretén, zmrd a podvodník, ale golfový míček z mládí a sex s krásnou slečnou mě přivedly na správnou cestu a od teď budu zákonadbalý, poctivý, moudrý, prostý, čestný a hrdý občan a milenec." Vždyť tento film mi slibuje ukázat krásy moravského vína a řve: "Já tě budu strašně bavit, řičet smíchy budeš. Dám cokoliv, abych tě rozesmál." Občas sice rozesměje, ale povětšinou člověk nevěřícně kroutí hlavou, jakých že to nepodob umí humor nabýt. Méně snesitelná je ovšem reklama na vínečko (to mám víno rád a velmi). Od levnohumorného "archivního burčáku" přenáší se přes kreténské líčení populárního obrazu Pražáka jako vinného barbara (znám moraváky tisíckrát barbarštější), vychvalování moravského vína nad argentinské (což v červeném víně v nějakém významějším měřítku - je, pravda, pár moravských výjimek - prostě není hrdost, ale buranská, smradlavá sebechvála, jelikož naše podnebí prostě něco nedovoluje), rurální kýčovité idylky (ač moravské vinice umí být i zcela nekýčovité), vybuchující burčák (o kterém režisér nejdříve trapně dialogem prozradí, že vybuchne, pak nedočkavě volá záběrem: "Pozor, teď už přijde," a tudíž, když to pak opravdu přijde, efekt je nula) ke spoustě dalších drobných s vínem spojených, více či méně uměle naroubovaným momentkám. Podbízí se dívčími vnadami. A zůstává po něm kocovina. P.S.: Navíc určitě způsobuje nedorozumění v mém životě, neb čas od času vypiji s dívkou 3 lahve a jen výjimečně si myslím v duchu: "Jedna je aby byla povolnější a dvě pro mě na kuráž." (05.10.2009)