Hadí oči

Rutinář Brian De Palma opět nezklamal. Nicolas Cage v roli, která bylo po akčních peckách typu Con Air, Face Off nebo The Rock trošku brána jako zklamání, ale nešlo hrát role super akčních hrdinů věčně, takže mu i lehce extravagantní detektiv Rick Santoro sluší. Úvodní kamerové záběry bez jediného střihu jsou úchvatné. Že by trošku pomrknutí po Scorseseho Mafiánech? PS: Vždy když vidím Sinise tak mám takovej zvláštní pocit v žalůdku. Tutovej záporák. (16.04.2012)

Režisér Brian De Palma chtěl naservírovat skvělý film, ale nějak se mu postupně rozpadl. Úvodní sekvence bez jediného střihu je sice zhola dialogová, ale slibuje, že by se mohlo schylovat k něčemu zajímavému. Pak vkráčí na scénu po povinném dějovém zvratu Gary Sinise v roli záporáka a film má najednou sestupnou tendenci až dokráčí do šuměnkového finále. (27.02.2009)

Hadí oči jsou slušným akčním thrillerem, který nepostrádá napětí, akci a kvalitní zápletku. Navíc k dobru je i poměrně krátká stopáž. Sám jsem se lekl jak rychle mi film utekl. Úvodní dlouhý záběr bez jediného střihu je fascinující. Po skončení jsem si to ještě třikrát zopakoval a smekám před De Palmou jak to všechno skvěle zmákl. Ono vůbec po stránce technické a rutiní vše dokonale klape. Co mi ovšem trochu zklamalo je konec, který tvůrci mohli více natahnout. Jsem celkem překvapen, že snímek je tak nízce hodnocen, neboť jsem přesvědčen, že být v "červeném" by si zasloužil........ (30.01.2009)

Hedgehog Eyes.. Kamerové veletoče ani úvodní 12 minutová exhibice s 8 střihy nezakryjí uspěchanost příběhu (přílivová vlna, která se konala / nekonala) a nepřesvědčivý výkon Cage. Jak mu v průběhu snímku doporučil Gary Sinise: „Nedívej se tak lítostivě, to ti moc nesluší.“ Jeden z těch slabších filmů DePalmy, který si nezaslouží nic jiného, než tři hvězdy odřené naškrobeným límečkem Nickyho žluté košile. (29.08.2008)

„Vedel, že to bude samovražedná misia?“ – „Teraz to už vie.“ Jeden z najnašľapanejších filmových úvodov desaťročia. Famózny začiatok. O prvej polhodine sa bude rozprávať ešte desaťročia. Besná, adrenalínová a akoby v jednom zábere nakrútená. Uhrančivý Nicolas Cage, v tom čase sa nachádzajúci na úžasnom vrchole svojej kariéry, je fantastický. Ako skorumpovaná a pokrytecká policajná sviňa Rick Santoro (TO je meno!) sa prechádza gigantickou športovou halou natrieskanou 14000 (!) nedočkavo skandujúcich fanúšikov (čo z nich robí 14000 svedkov bez toho, aby o tom tušili). Telefonuje so synom a milenkami, dohaduje si špinavé kšefty, baví sa s televíznymi reportérmi, aj s podozrivými živlami. Vo vydýchanom, zle kliamtizovanom vzduchu cítiť vyplavované hormóny, vonku zúri šialená búrka a vnútri sa na útok pripravuje ešte šialenejší atentát. Nádhera za 100%. Bohužiaľ, nasleduje (ešte solídna) prostredná časť. V nej Santoro vedie vyšetrovanie v reálnom čase (FBI príde na miesto činu do hodiny a pol) a zisťuje, že nič nie je také, ako sa zdalo na prvý pohľad. A my zisťujeme, že hoci sa De Palma šikovne hrá s rozdelením obrazu a s retrospektívnymi pasážami, vkráda sa mu do toho trpké poznanie, že aj v technicky majstrovskom (strih a rozmiestnenie kamier dostávajú v tomto filme nový rozmer) je miesto pre klišé (premena gaunera na charakterného detektíva alebo naopak premena hrdinu na zmrda) a nudu. Napriek tomu aj vyšetrovacia rovina siaha po 80%. Ranou medzi oči je zmasakrované finále, ktoré všetku tú snahu nemilosrdne hádže do záchodu a nemilosrdne splachuje. A obávam sa, že by nebolo vydarené ani v prípade, ak by sa na poslednú chvíľu nepretáčalo (tvorcovia sa rozhodli nepoužiť nakrútené „prírodné“ finále). Finále je skutočne slabé a trpké, napriek tomu Hadie oči bez debaty musíte vidieť. Diváci boli na rozpakoch, čomu dopovedala aj tržba, ktorá nebola dobrá, ani zlá: pri rozpočte 73 snímka trhla celosvetovo 1O3. Kino Považan NMnV 1998 (20.10.2004)