Reklama

Reklama

Hrdinové války

  • Čína Ji jie hao (více)
Trailer

Obsahy(1)

Pojďte s námi do roku 1948, kdy celou zemí lomcuje občanská válka. Gu je velitelem deváté divize a má za úkol až do odvolání bránit určené území. Rádio mlčí dlouhé desítky hodin, náboje docházejí, kamarádi odcházejí, trpělivost mizí. V žáru bitvy však velitel přeslechne rozkaz k ústupu a nechce věřit svému poručíkovi, že opravdu zazněl. Rádio utichlo a Gu je rozhodnut bojovat do posledního dechu. Všichni jeho kamarádi padnou a on je zajat nepřítelem. Je hnán touhou zjistit, jak to tenkrát bylo. A říct jednou světu, že jeho kamarádi byli do jednoho velcí hrdinové. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (133)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Zručně natočené bitevní scény holt nejsou všechno. A že jsou krutější než v Ryanovi nebo Poutech války? No a? Jasně, tak třeba dva vojáci plazící se mezi roztrhanými těly, to je jistě pořádné maso, ale kdyby ono tam zároveň bylo alespoň nějaké napěti, kdyby postavy nebyly hloupě šablonovité, kdyby děj byl zajímavější... Takhle musím konstatovat: "Nuudaa." ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Tak aj Cina natocila poriadny vojnovy velkofilm, ktory nepôsobi ako komunisticka agitka, ale ma aj putavy pribeh. V prvej polovici sledujeme osudy 9. roty Cinskej ludovej armady behom obcianskej vojny, takze sa dockame mnoho spickovo prevedenych vojnovych scen v style Vojaka Ryana. Velkolepostou sa Ryanovi vyrovnaju a o triedu prekonavaju napriklad aj korejske Taegukgi. Samozrejme je to vsetko natocene v stavnatom R-kovom prevedeni. Ale cely cas sa nezabuda na to najdôlezitejsie a to su postavy. V tomto pripade len jedna, ktora prezije cely ten masaker a v druhej polovici sledujeme jeho snahu dokazat vlade, co sa s jeho rotou stalo a aby im uznali zasluhy. Tato snaha je skoro rovnako trnista ako samotne boje a prakvapivo do urcitej akceptovatelnej miery film kritizuje aj konanie Cinskej vlady k vojakom alebo k pozostalym. Velkym plusom je aj neskutocne charimaticky Hanyu Zhang ako predstavitel hlavneho hrdinu, vdaka comu jeho pribeh dokaze v divakovi vyvolat potrebne emocie. Ja som z filmu nejaku silnu komunisticku propagandu necitil. Namiesto vyzdvihnutia komunistickych myslienok sa film venuje vyzdvihnutiu hrdinstva jednotlivcov, ktorych pribeh sa prilis nelíši napriklad od legendarnych Spartanov z bitky o Thermopyl. Ale divakom, ktorym vadia neustale vlajuce americke vlajky v USA filmoch budu najskôr vadit aj Cinske vlajky v Assembly. Ich problem. Ja som spokojny a nenapada ma nic, co by som na filme vylepsil. 8/10. ()

Reklama

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Pro evropského diváka jsou díky odlišné mentalitě některé pasáže - zejména ty poválečné - hůře stravitelné, ale patosu a přehrávání tu nenajdeme o mnoho víc než v průměrném americkém válečném filmu. V bojových scénách příliš neladí tklivý hudební podkres se zběsile "akční" kamerou, ale to je jen malá vada na kráse - válka je tu zobrazena v celé své hrůznosti a brutalitou se rozhodně nešetří. Přestože válečné dění zabírá jen něco málo přes polovinu snímku, dvouhodinová stopáž je přiměřená a snímek určitě nezklame ani milovníka vojenské historie odkojeného "Bratrstvem neohrožených". ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Hrdinové války jsou supr film, o tom nemá cenu diskutovat. Jenže proč mi válečný film z Číny má připomínat druhou světovou válku v podání Zachraňte vojína Ryana nebo Bratrstva neohrožených, to mi hlava nebere. Nejde o příběh, ale právě o ony kulisy, o rozpadlé baráky a přestřelky, které se ve filmu dějí. Jinak je to neskutečně peckovitá záležitost, na kterou se rád znovu podívám, ale stejnak se neubráním dojmu, že i ten příběh jsem už někde viděl, a ta překvapení už mě nedokáží tak silně překvapit. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Svým způsobem je tento film dost podobný filmu 71: Into the Fire - Pohwa sogeuro . Myslím tím teď zpracování bojů. Samozřejmě každý z filmů ukazuje tváře války ze svých pohledů. Hrdinové války jsou pohledem z revoluční strany (tedy Maovské a rudé) a ukazují část Čínské občanské války. První dvě třetiny filmu jsou strhující a bojové scény nemají chybu. Tvůrci si evidentně dali dost práce se sehnáním dobové techniky, uniforem a zbraní. Hlavním hrdinou je charismatický kapitán, který dostal rozkaz se svojí jednotkou hájit strategický důl a tím ústup celého pluku do posledního muže dokud nezazní signál k ústupu. Během odrážení dalších a dalších vln nepřátelských útoků se mezitím celý pluk včetně velitelství stáhne a nechá jednotku bez pomoci a bez výzvy k ústupu. Ta je nakonec nepřítelem celá rozdrcena. Přežije jen kapitán, který zbytek filmu dávno po válce v už budovatelských časech pátrá po vstupu do dolu, kam uložil mrtvé ze své jednotky. Nechce se smířit s oficiálními hroby bezejmenných vojínů. Jak vidno z filmu nenalezení těl mělo důsledky i pro pozůstalé. Rodina muže který padl v boji měla nárok na trojnásobnou dávku rýže oproti rodině, která měla jen nezvěstného...Bavíme se o padesátých létech v Číně, zdevastované válkou s Japonci a o období hladomorů. Ten závěr je patetický a občas jsem si myslel že už je díky vysvětlujícím závěrečným tituklkům konec, ale film dále pokračoval dál... Ačkoliv vlastně reprezentuje tu rudou stranu a tedy ty zlé, přesto mu nelze upřít velmi citlivý lidský pohled na tento konflikt. Boj kapitána s úřady o nalazení těl svých druhů (důl obnovil těžbu a kapitán svým amatérkým kopáním brzdí plán těžby) je velmi dojemný. Kdo se chce na konflikt dost podobný válce v Korei (mimochodem i z té je zde epizodka) podívat z druhé strany barikády ať nemešká. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Herec Zhang Hanyu v roce 2008 získal cenu Golden Horse v kategorii nejlepší herec. V roce 2009 zvítězil film na čínském filmovém festivalu Sto květin. V roce 2008 získal prestižní čínskou cenu Zlatý kohout v kategorii nejlepší film. Mezinárodní filmový festival v Pchjongjangu udělil snímku dvě hlavní ceny, a to v kategorii nejlepší kamera (Lü Yue) a nejlepší režie (Feng Xiaogang). (Terva)
  • Snímek byl natočen na motivy románu "Guan Si", který napsal scénárista filmu Liu Heng v roce 1992. (Terva)

Reklama

Reklama