Scény z partnerského života

Nenápadne plynulo, sviežo a milo ubiehajúci film. Dvojice v parku, ktorých čiastočné osudy si film berie na mušku, sú vybrané veľmi pestro a herci v nich mi veľmi zapasovali. Staršie, či mladšie manželské dvojice, úchylovia, gayovia, šťastní, smutní, stroskotanci a jedna Francúzka. Kde-tu na seba nevedomky natrafia, ale film línie neprepája. Ostáva len pri tom jednoduchom zobrazení dvojíc, ktorých osudy alebo denný príbeh je niekedy buď len mierne dramaticky tragický, ale väčšinou vtipne, väčšinou dialógovo zavŕšený. 80%. (05.12.2007)

Není to špatný film, problém je v tom, že takových filmů je prostě spousta a tenhle nepřináší nic extra nového ... Jasně, občas se zasmějete, občas si povzdechnete, ale na konci z toho žádná velká bomba nevyleze. Nenadchne, ale ani neurazí. Slušný průměr i z hlediska hudby, režie a hereckých výkonů. (29.01.2011)

Na tento film si vzpomenu pokaždé, když se jdu projít do parku. Scény z partnerského života na mě udělaly dojem především svou strukturou a přesahem (ačkoli není nejspíš příliš pravděpodobné, že by se kdy na ČSFD přehouply do červeného spektra). Po shlédnutí snímku je pro mě prakticky nemožné nepřemýšlet nad příběhy lidí, které míjím - a kolikrát se u toho bavím jako u dalšího filmu. Při návštěvě Londýna rozhodně Hampstead Heath nevynechám. (24.08.2013)

Středeční dopoledne až odpoledne v londýnském Hampstead Heath parku kde se řěší samota, seznamování, rozchody, naděje, lásky, sex, rodiny... Prostě partnerské vztahy v každém věku a napříč sociálními vrstvami. Jednoduše řečeno taková artová verze Lásky nebeské. Sympaticky se tvářící snímek se zajímavým nápadem a několika známým tvářemi v některých rolích. Takový projekt logicky stojí vždy především na hercích a scénáři. A tady film nenalézá žádnou oporu. Jednotlivé scény jsou buď dobré, ale nedotažené či ve většině případu prostě rovnou nudné. Opravdové minimum z nich dokáže zaujmout. Režisér Ed Blum si měl uvědomit, že méně je někdy více a trošku ubrat na počtu příběhů, jelikož v takovém množství rychle otupí. Herecky to je také spíše bída. Na jedné straně tu jsou některé přirozeně odehrané postavy, pak je tu většina ve stylu "jsem sice před kamerou, povídám, ale sakra, když už bude ten oběd?" a některé jsou až parodií na herectví. Kupříkladu výkon Sophie Okonedo je vskutku něco slovy nepopsatelného. Pokud vás zaujala v Hotelu Rwanda, za který byla nominována na Oscara, tak po tomto filmu ji už raději nebudete chtít na plátně nikdy vidět. Což vlastně platí o celém filmu. (05.12.2007)

Jestli chceš najít cestu k mužovu srdci, tak přes košili kuchyňským nožem! Příjemná britská oddechovka plná groteskních řečí i situací se skvěle sarkastickou Catherine Tate, krásně zmatenou Ginou McKee a brilantně obrýleným Ewanem McGregorem. Ovšem mnohem radši bych byla, kdyby film tolik nesklouzával k tomu vyznačovat se sentimentalitou a raději se vydal prozkoumávat ještě hloubš (bezedné) vody britského humoru. (31.10.2008)