Tears of Kali

Hunter2222 to vystihl trefně, jsem rád, že podobný pocit z filmu nemám jen já. Já si totiž zpočátku myslel, jaká to nebude blbost. Podobná překvapivě milá setkání s podobnými malými velkými filmy mám hrozně rád. Celé se to točí kolem nějaké spiritisticko-duchovní skupiny, ale jen vzdáleně, ty tři povídky mají své vlastní děje, zápletky, jen ta vyústění vždy kolidují s onou skupinou. Celý film je dějově docela dobře promyšlený, minimum suchých míst, atmosféra jednotlivých povídek houstne přesně tak jak má, pointy a vyústění mají koule. Je to démonické, trochu gore, nešetří se krví, herecké výkony možná nejsou špičkové, ale pořád lepší než dementní puberťáci se svými šílenými dialogy, které zde vůbec nenajdete (ani puberťáky, ani šílené dialogy) a narazíte na pár velmi zajímavých scén (odstřihávání očních víček, sebevražda tužkou). K tomu povedená hudba. První povídka se mi líbila nejvíce, druhá má trošku slabší začátek, ale pak se rozjede a třetí se trošičku zápletkou vrací k té první, je z těch tří nejslabší, což ale vůbec neznamená, že je špatná. Takový zážitek jsem opravdu nečekal. A jsem rád, že konečně mohu bez servítek prohlásit - Ano, Němci umí natočit výborný film, dokonce umí natočit výborný horror!!!! (19.12.2011)

Novšiu hororovú produkciu vyhľadávam len veľmi okrajovo. Na nemecké Tears of Kali som dostal zaujímavé echo, tak som sa na neho vrhol, aj napriek tomu však ale s malou dávkou zdržanlivosti až nedôvery. Horor rozdelený na tri samostatné kapitoly (Shakti – Devi – Kali), vyvolal vo mne po pár minútach obrovské nadšenie a úžas. Razom sa stal tým, výrazne najlepším, novším hororom (ďaleko za sebou nechal pecky ako Los Otros, Ring, Uzumaki a iné), ktorý ma počas projekcie doslova vykuchal. Srdce a dušu obrátenú naruby mi vrátil až po záverečných titulkoch a to v dosť zúboženom stave, s hlbokou nehojacou jazvou, ktorá mi bude naveky pripomínať tento pohlcujúci filmový zážitok. Tears of Kali to je inteligentný, drsný/nechutný, nervy drásajúci a mrazivý horor režiséra Andreasa Marschalla, ktorého nápadité spracovanie vydesí až do kostí. "Už ste sa niekedy pozerali do hĺbky svojej duše?" Pozrite sa! Tears of Kali. (06.08.2008)

Pre mňa ťažko stráviteľný amaterizmus s nesympatickým hereckým osadenstvom a smiešnou tendenciou tváriť sa ako nejaká okrajová forma sofistikovaného filmového umenia. Z troch poviedok ma mierne zaujala iba prostredná o neortodoxnej psychoterapii, ostatok som vyslovene pretrpel. Štýl, ktorý preferuje nemecký režisér Andreas Marschall ide úplne mimo mňa... (25.10.2017)

Wtf? Ako môže byť tento film tak podhodnotený? Veď spája všetko, čo len v horore nájdeme. Tajomnosť, záhadnosť, mrazivú atmosféru, okultizmus, ale aj nechutnosť a kopu krvi. K tomu zaujímavý príbeh a vynikajúce herecké výkony. Každý si v tomto filme nájde to, čo ho na hororoch baví. Film je zložený z troch kapitol, ktoré by teoreticky dobre fungovali aj samé, ale sú spojené jedným príbehom, ktorý je postupne po častiach vyrozprávaný retrospektívne. Určte si to 50-60% nezaslúži, film ma bavil celých 106 minút (po dopozeraní som predpokladal, že má asi 80 min) a tak musím hodnotiť za plný! (20.04.2010)

,,Co je tam dole?" ,,Dole chodí živí s mrtvými..." A jak je tam, jak to vypadá?" ,,Ticho a vlhko." Působivý mystery horror kombinuje asijskou duchařinu s indickými a evropskými mýty, to vše doplněno o zdařilé gore (na příklad ustřihávání očních víček či stahování z kůže). Obdoba filmů, kdy z paralelních světů COSI proklouzne do světa našeho. Zde se jedná o nejtemnější stránky lidské duše, kde se ukrývají vzpomínky, démoni a nejděsivější noční můry (ano, i na Fredyho si člověk vzpomene, chybí zde ale jeho černý humor). Magická hudba společně s kamerou, která střídá celky s detaily a při krvavých masakrech neuhne, vytváří patřičnou atmosféru. Tenhle film je místy chladný, mrazivý, místy strašidelný. Odkazy i na tibetské mnichy jsou pochopitelné - oni se dokážou dlouholetými meditacemi dostat za hranice bytí, tam, kam se ostatní dostanou až v momentě smrti... (22.08.2013)