Nezvaný host

Nečekán, nezván, nenápadně přišel do mého pokoje, usídlil se v mém nitru a už tam zůstal. Ano, přesně takhle to s Walterem Veleym bylo. Zapůsobil hluboce a já na tom nic nezměním. Thomas McCarhty tichým a nenásilným způsobem promlouval tóny, na které já slyším. Co víc dodat? Výkon Richarda Jenkinse byl parádní, příběh mě zasáhl a atmosféra byla "jednoduše" dokonalá. (30.09.2009)

Znuděný univerzitní profesor Walter učící již 20 let stejnou látku najde nový směr života díky neobvyklému setkání s ilegálními přistěhovalci žijících v jeho druhém bytě v New Yorku, kam přijel přednést článek na konferenci, kterého však nebyl ani autorem. Vstoupí do bytu a náhle potká dva nezvané hosty - Tareka ze Sýrie a Zainab pocházející ze Senegalu, kteří se stali obětí fingovaného pronájmu bytu. Tarek hraje na buben, který se jmenuje Djembe a Zainab prodává na trhu své ručně vyrobené ozdobné šperky. Magické zvuky Dejmby brzy pohltí Waltrův fádní život a postupně se i on stává svým vlastním "mistrem". Skrz rytmické zvuky Djemby se mezi nimi brzy vytvoří pouto přátelství, ale Tarek je náhodně zadržen a hrozí mu deportace. Zainab ho ale nemůže ani navštívit neboť by ji potkal stejný osud. Jejich prostředníkem se tak nestane nikdo jiný než sám Walter. Do toho všeho se ještě objeví Tarekova matka Mouna a další, tentokrát nejen přátelské spojení je na světě. Společně se snaží zachránit Tareka před hrozící deportací a film není zrovna typickým příkladem happyendu. Ač je The Visitor dost dramatický, je proložen vtipnými situacemi a dialogy, což jej staví do trochu jiného světla a příjemně se na něj dívá. Richard Jenkins v roli Waltra je výborný a pěkně předvádí různorodá emocionální rozpoložení. Šikovně napsaný a věrně zahraný snímek je ve své podstatě nejen o vztazích, lidskosti a přistěhovalcích, ale i kritickým pohledem na (ne)svobodnou Ameriku především po 9/11. (8/10) [MFFKV 2008] (11.07.2008)

Milej a velmi silnej snímek, kterej do vás napumpuje spoustu energie, aby ji z vás na konci nekompromisně vyrval. A nezapomeňte, Amerika je svobodná země neomezených možností. Znáte to, ne? Americkej sen a tak. Pokud jde o příběh, tak to už je horší. Jednoduchej, předvídatelnej, obyčejnej. Příjemně komorní s neméně příjemnými hereckými výkony, ale po kvalitním artovém filmu je potřeba poohlídnout se někde jinde. Za shlednutí IMHO stojí. (27.10.2008)

Tenhle snímek Thomase McCarthyho toho "z pomocí bubnování" řekne více a vydá za tísíce plamenných proslovů na zasedání OSN, řešících otázku přistěhovalců. Pouze mám takovou výtku (ani ne tak k snímku samotnému, ale zejména tématu všeobecně), za to (pro mě osobně) hodně podstatnou.Ono to může lehce svádět (vypadat), že ti "špatní" (nechápající) jsou v drtivé většině případů místní (v tomto případě američané), ale opak je pravdou. Zkuste si žít v domě, kde vedle vás žije dlouhých 5 let komunita arabů, za celou dobu neprojeví snahu promluvit česky, hulení na denním pořádku, vynášení odpadu a udržování základ. pořádku jim zhola nic neříká a nechat poblíž volně pobíhat děti je téměř sebevražda. Podezíral jsem kamaráda téměř z rasismu, ale po mých dvou "návštěvách", jsem se mu musel chtě nechtě (ve světle již zmíněných skutečností) omluvit. Co tím chci říct?! Oni se nechtějí asimilovat.Neříkám, že rozhodně všichni, ale nic není v životě tak černobílé, vše má 2 strany mince. NE, opravdu nejsem rasista. Grázl může být stejně tak běloh, černoch, asiat, arab, eskymák a naopak. To není záležitost rasy, barvy pleti, víry...., ale otázka výchovy a hodnot. Jinak co se týče snímku samotného, vítám komorní vyznění, chválím Richarda Jenkinse a hudbu Jana A.P. Kazcmareka a i přes mé výtky vnímám snímek spíše v kontextu lidskosti než "politických souvislostí". Přesto, pokud si filmař vybere takovýto typ látky k zfilmování, musí počítat s určitým přesahem a tudíž komplexním srovnáváním..... (12.07.2011)

Jak báječně dokáže být člověk překvapen obyčejným příběhem, když si předem ke snímku nepřečte obsah a nezjistí žádné podrobnější informace! Nezvaný host byl pro mne impulsem, který jsem si vyhledal v databázi jako jedno z nejlepších dramat roku 2007. Dlouho jsem nerozmýšlel, film si sehnal a ihned pustil. Již od prvních minut mne herecky nadchnul Richard Jenkins, a začal jsem se ZAJÍMAT, co se s jeho charakterem bude dít dále - tak bezchybný a uvěřitelný herecký talent jsem dlouho neviděl. Pak přišel na scénu sympatický Tarek se svou přítelkyní a jejich nepohodlně pohodlný život, a já se do děje doslova zamiloval. Hltal jsem každý okamžik, užíval si perfektních rytmů afrického beatu a samou radostí jsem ani nedýchal. The Visitor mi dokázal simulovat pocity nevýslovného štěstí z toho, že si v něm "všichni pomáhají a mají se dobře". Zlomový okamžik na sebe ale nenechá dlouho čekat, a film se stává postupně napínavějším... až do finále. Finále, které jsem rozhodně nečekal. Díky němu je celé story o duševně umírajícím melancholickém staříkovi, který hrál na bubínek, něčím, co zůstane v mém srdci navždy. (19.03.2010)