Česká soda

Já mám tyhle české blbinky prostě ráda:). Hlášky z České sody jsme jeli na gymplu pořád. Taková "Scheisse Katze" se stala běžnou součástí naší slovní zásoby:). A teď vážně - Česká soda si dělá srandu z věcí, na které si moc komiků zatím netrouflo. Ono dělat si srandu z koncentráků tak, aby vám to prošlo, není zrovna lehké. České sodě to jde dobře, i když je ten humor někdy až moc primitivní. (11.05.2011)

S ,,Českou sodou'' je to jako se skutečnou sodovkou. Když ji vychlazenou otevřete a nalijete, je skvěle svěží, plná vyskakujících šumících bublinek, které při prvních doušcích až ,,řežou'' v krku a nejednomu žíznivému horlivci skočí až do nosu... Po čase pak ve sklínce zbyde jen nateplalá voda bez bublin. V nouzi usrknete, ale své dobré časy má tato sodovka u za sebou. Tak je to i s tímto seriálem. V dobách, kdy byl vysílán se ještě lecos smělo. Svět byl ještě normální, nebyl přiblble korektní jako dnes. Kdejaké individuum ještě nemělo svá práva respektované společností jen proto, že se ono chová jinak. A tak přišla tato politická satira, která tepela do aktuálního dění ať už v politice či běžném životě. Ani televizní reklama nešla stranou a málokdo kdo viděl, zapomene na novou Magdu, dámské hygienické vložky z nejjemnějšího bodláčí Jauvejs či skvělý prací prostředek Nový Árijec, který vybělí i vaše ne zcela bílé dítě a u kterého je navíc v každém balení plastový essesáček zdarma. Jak říkám, dnes už něco naprosto neuvěřitelné, že tohle tenkrát běželo v TV a nikoho nezavřeli. Komu nestačily politické diskuse, měl tu pořad Alles Gute! kde se ti pozornější přiučili i nějakému tomu novému německému slovíčku. To vše už je pryč, stejně jako devadesátá léta, ta podivná směsice svobody, bláhových představ i divokého budování kapitalismu p 40 letech komunismu. Mám párd dílů sody na DVD a sem tam se zaměji, ale člověk dnes už zapomněl na všechny ty kauzy a tak některým vtipům a narážkám nerozumí. A také možná a teď posuďme zda je to dobře či nikoliv, mu některý humor přijde za hranou. Člověk je už jaksi opracován. Možná masáží dneška tím co se smí a co nesmí, co by se mělo a co nemělo a také možná pouze tím, že zestárl o více než 20 let a tak se už všemu nesměje... Já osobně sodu nevylévám, nechávám si jí ve sklence takovou jaká je a nikdy nezapomenu na ten čas, kdy Miloslav Štibich poprvé odzátkoval Českou sodu. Marně se ji pak leckdo snažil napodobovat viz. npř. fekální Tele Tele... Dávám tedy za 4 Škody Henlein! * * * * (15.04.2018)

Prožil jsem všechny díly "v přímém přenose" a parodované reklamy i politiky si dobře pamatuju. Vždycky jsem obdivoval odvahu tvůrců, kteří každým dílem posouvali hranice, když si zkoušeli, jestli jim i tohle projde. Dramaturgie se pokoušela pořad zničit jeho zařazením do doby, kdy už televizi nikdo nesleduje, ale pár nadšenců přesto dokázalo dostat pořad do povědomí dalších lidí. Nikdy bych nevěřil, že z něj bude v době neaktuálnosti většiny gagů, tak oslavovaná záležitost. Nejraději mám zpívánky s poslancem Bendou http://www.youtube.com/watch?v=jz9w0wv9EBw. (29.12.2008)

Neuvěřitelný pořad s vtipy často silně přesahujícími hranici politické či jiné korektnosti. Jeden za všechny: Já jsem si vyrobil takového malého člověka, takový malý lidský bonsai. - A k čemu je takový malý člověk dobrý? - No, já si vždycky vyjdu na zahrádku a takhle si stoupnu nad toho malého člověka a on je pode mnou vlastně takový malý untermensch. - Podčlověk.......ale jaké to má výhody? - No, já jsem potom nad ním takový velký übermensch. - Hmm nadčlověk, to je zajímavé, pojďme se ale podívat dál. Vy jste znám jako pěstitel ovoce, v čechách pěstujeme jablko roku, je tomu tak i u Vás v Německu? - Nein, my pěstujeme das Reichsapfel, Říšské jablko! - To je jistě velmi národní. Vy jste však znám také jako sběratel, přinesl jste nám ukázat část své velké sbírky. - Ano, já sbírám v podstatě všechno. Toto jsou vlasy, zuby, brýle, boty a toto je zub času. - A k čemu je takový zub času dobrý? - No takový zub času hlodá a hlodá a hlodá............................. (09.05.2009)

Ty dialogy s vrcholnými představiteli české politiky a kultury jsou nezapomenutelné. Rozhovory s Klausem o seznamu homosexuálů (a o tom, že Klaus tenhle žánr respektuje), s Gottem o tom, jak se dnes asi cítí (asi jako Ronald Reagan), s Ebenem o tom, že je třeba zavolat Iljovi Hurníkovi, s Grebeníčkem a Dostálem o tom, co o Dostálovi víme (nic) jsou v podstatě geniální a dá se na ně dívat stále dokola. Je obrovská škoda, že u nás dnes chybí taková černohumorná a nekompromisní zábava, která se nebojí dělat si srandu na účet kohokoliv. (20.09.2010)