Sybil

„Je pozdě, je pozdě.“ Na co všechno je pozdě? Jessica Lange už dost stará a s takovým umělým obličejem, jako po nepovedené plastice. Ovšem s nezbytnou středostavovskou americkou šňůrou perel. Sybil, schizofrenička, ještě ovšem překvapí. „Mamince se nelíbil skoro nikdo.“ Zvláštní obrazy, podkreslené Rimským-Korsakovem. Kolik lidí se v Sybil střídá? Proč ji stále pronásledují ty střepy? Otázek přibývá. Dokud je jen Peggy a Sybil, obličeje lze rozeznat. Jak přibývají podoby a hlasy, jde to stále hůř. „Vícečetná osobnost neexistuje.“ Jasně, mužský vždy zlehčuje hysterii. A menstruační cyklus. Jenže je tu ještě Viktorie, kolik jich tedy je? Matrjošky, jedna ve druhé, trochu laciné podobenství, stejně jako ty zapíchnuté vidle. Jedna vrstva za druhou, jedno jméno za druhým. Minulost se promítá do přítomnosti a vycházejí najevo další a další okolnosti. Modlení ovšem neléčí, byť si otec myslel opak. Slibně rozjetý a vygradovaný film neudrží tempo a posledních deset minut je jako od jiného autora a z jiného světa. Zajímavě použitá hudba, nejen Grieg, ale i Johann Pachelbel.Film je podle románu Flory Rhety Scheiber a ani se mi ji u nás nepodařilo najít. (24.08.2008)

Velmi sugestivní. Velmi pod kůži se zarývající. Psychická porucha podobná schizofrenii, ano. Ale schizofrenie dělící se ne na dva jedinc, ale celých šestnáct? To už je pořádný zmatek. Výborný zážitek. Výborný výkon Tammy Blanchardové, která vlastně chudinka celý film plakala. Pokud chcete někdy vědět jaké to je když máte dětství opravdu hodně špatné, rozhodně shlédněte tento film. (08.11.2008)

Schizofrenie je hrozná nemoc - to tříštění dvou osobností v jednom těle. A co teprve zažívá mladá Sybil Dorset (Tammy Blanchard), která má v sobě 16 různých osobností. Psychiatrička Dr. Cornelia Wilbur (Jessica Lange) chce mladé Sybil pomoci, ale sama musí bojovat s předsudky svých mužských kolegů, kteří ji obviňují z hledání senzace při objevu nové nemoci ... Docela nudný film, na kterém je vidět, že nikdy neměl ambice být něčím víc, než televizním filmem. Nejdříve jsem se s hvězdičkami pohyboval někde na rozmezí jedné hvězdičky a odpadu, ale výkon schizofrenní Sybil - Tammy Blanchard - celý film pozvedl. To jak dokázala zahrát různé typy osobností měnící se v čase bylo naprosto perfektní. Docela se povedl i český dabing hlavní hrdinky. Ale i tak to byla stále jen nuda... (19.11.2008)

Skutočný príbeh o dievčine so 16-násobnou schizofréniou? Ťažko uveriteľné, ale keď sa to tak vezme, logiku to napokon dávalo. Každá z tých osobností symbolizovala akoby určitý druh povahy, temperamentu alebo životnej etapy. No na spracovanie takéhoto príbehu je asi tých necelých 90 minút zrejme dosť málo. Obzvlášť pri takých obsiahlych súvislostiach, ktoré celú schizofréniu sprevádzali. Napchať to všetko do takého krátkeho časového rámca, bola pre tento film asi osudová "samovražda". Keby mám o tom predstavu vopred, tak asi nemárnim čas s týmto remakom, ale rovno sa vrhnem na pôvodnú verziu Sybil z roku 1976 - tam ma ale trochu odlákala tá dĺžka filmu cca 3 a pol hodiny, aj keď teraz už asi chápem prečo... Ani tento remake nebol síce úplne nanič, ale na spracovanie takého obsiahleho príbehu asi fakt treba viac času. (29.08.2013)

Nebyl to zase až takový propadák. Dějově sice né moc zajímavé, ale myslím, že hlavní představitelka odehrála svoji roli velice dobře. K zamyšlení je na tomto filmu především fakt, že lidský mozek je nevyzpytatelný a neprobádaný, a nikdy nevíte jak se zachová v reakci na konkrétní situaci. Každý totiž může reagovat jinak - jedinečně. (10.06.2010)