Oblečen na zabíjení

Dalsi ultimativny zarez z hororoveho zanru konciacich sa 70. rokov 20. storocia. Vyborny psychofryler, kde je perfektne vybudovana atmosfera, genialna rezia a film ma prvky krimi, ktora sa snubi s hitchcockovskym stylom. Michael Caine /The Italian Job 1969/ a Angie Dickinson /Rio Bravo, Stvanice s Marlonom Brandom/ boli na urovni. Nadhera : 90 % (21.10.2014)

Strašlivě špatná režie, děsivě hloupý scénář, příšerně tupé postavy, hrozivě vyřvávající hudba, odporně debilní konec. Ty psychedelické scény, ty softcore scény, ty pseudogore scény. Tak špatný film jsem už dlouho neviděl. A to jsem se tak těšil na Michaela Cainea. Ten je zbytečný. Mohl to být třeba kačer Donald. Nic by to na tomhle tupém filmu neměnilo. Jediná scéna, která mě jakž takž dostala, byl závěr v koupelně. Jinak je to ztráta času. Tenhle film měl úspěch jen proto, že na tehdejší dobu tam je přeci jen dost nahotinek. To už dnes dobrý film neudělá. Hudba vyloženě v některých chvílích ruší. Hrátky s vnímáním postav jsou zdlouhavé a nudné. Jo a nemylte se. Angie Dickinson měla na nahé scény modelku. Jde to poznat z toho, že není vidět zároveň tělo a hlava. (29.03.2019)

,,...A PREČO BY STE NIEČO TAKÉ ROBILA?" ,,KVÔLI TEJ VEĽKEJ HRČI VO VAŠICH NOHAVICIACH." __ De Palmov réžijný štýl je natoľko svojský a nezameniteľný, že skúsenejší filmový divák by ho v prípade nepozretia si úvodných titulkov časom beztak rozpoznal. Napriek tomu obdiv k ,,Majstrovi a svojmu učiteľovi" je natoľko silný, že De Palmovu snahu vzdať poctu predovšetkým ,,Vertigu" a ,,Psychu" je možné chápať skoro ako prejav chlapčenského nadšenia nad realizáciou vysnívaného projektu. Odkaz na ,,Vertigo" je badateľný najmä v toľko ospevovanej scéne v galérii a to, ako v rámci použitia skrytých symbolov, tak aj vo vášnivej hudbe Pina Dinaggia snažiaceho sa docieliť patričných parametrov soundtracku Bernarda Herrmanna. ,,Psycho" zase na diváka kričí z dramatických scén v sprche alebo vo výťahu a napokon tiež v záverečnom determinovaní motívu páchateľa, čo v prípade oboch filmov pôsobí trocha nadbytočne. Zvlášť zaujímavým prvkov je snová atmosféra vinúca sa celým filmom. Svoje pomyselné vrcholy má hneď v úvode a závere a De Palma ňou trocha lišiacky a tiež trocha kostrbato zakrýva necenzúrované scény zo sprchy, ktoré si predtým vyskúšal v úvode ,,Carrie". Nesnaží sa však o explicitnú nahotu, ale deviantné sexuálne dusno vychádza (príhodne) z dekadencie obdobia, v ktorom bolo dielo vytvorené. Caine ako psychiater otvorene a bez hanby kladúci otázky intímneho charakteru a zároveň (pomerne ľahko odhaliteľný) ,,muž dvoch tvárí", známy predtým prevažne úlohami noblesných gentlemanov môže pôsobiť ako chybne obsadený. Rozpor v stvárnení nielen jeho postavy, ale tiež v prípade Nancy Allen a réžie dokladajú nominácie na Zlatú malinu a zároveň iné prestížne ocenenia . Každopádne zostalo na škodu, že premiéry filmu sa už ,,Majster" nedožil, pretože jeho reakcia na daný výtvor by bola isto najzaujímavejšia zo všetkých iných diel vzdávajúcich mu poctu. (1124. hodnotenie, 121. komentár k filmu) (15.07.2018)

„Eskortka když nahá je, etika jde do háje.“ Luxusní mladá eskortka v erotickém prádélku se okolo psychiatra ovíjí jako břečťan, pohříchu ale až ve finále. Propracujeme se k ní skrz De Palmův namlouvací rituál při půlhodinové hře „Kate marně dohání, hezoun pořád popochází,“ v pavučině chodeb galerie. Ztratíme přitom dámskou rukavičku a při „tom“ i kalhotky a snubní prsten. Získáme pohlavní chorobu zdarma a jako bonus za cizoložení i úpravu fasády a krční tepny břitvou. OKÉNKO ORDINACE: [][] Začínajícím trans vražedkyním radí MUDr. Omnibus: Nadržená vyžilá fuchtle není vhodná oběť, zejména má-li geniálního synáčka s vlastní kamerou a sympatickou kamarádskou štětkou. (Ꞷ) Než vyrazíte na lov, nezapomeňte si oholit knír! (Ꞷ) Váš makeup by měl ladit s parukou. (Ꞷ) A holky, důležité! Při výběru obětí myslete hlavou a ne penisem! [][] Finální scéna ve sprše potěšila, stejně tak Michael Caine jako psychiatr s erekcí. Zaujal i svérázný detektiv Marino a jeho drsný přístup, kdy ze slušné svědkyně udělá sprostou podezřelou dřív, než by švec řekl šuk. Čtyři hluboké zářezy do giallo masa. (21.01.2024)

Jelikož Hitchcockovu tvorbu znám doposud spíš povrchně a většinu jeho nejlepších filmů jsem zatím neviděl, nemůžu objektivněji posoudit, nakolik ho De Palma kopíruje nebo nakolik je to v jeho podání sympatická pocta nebo osobitá variace. Pro mě je důležité, že mě „Dressed to Kill“ dokázalo zajmout stylem vyprávění, nádherným hudebním motivem a že už konečně vím a vidím, od koho se Tarantino učil ty split-screeny a ten tak trošku úchylný filmařský styl jako takový (který je ale mně osobně velmi sympatický.)) (11.10.2010)