Karamazovi

Vím že si za to můžu sám, protože jsem na to neměl koukat, jelikož nemám rád divadlo. Přesto mě ale ten film zajímal a kladné ohlasy mne přesvědčily. Ta divadelní linie se mi ale paradoxně líbila hodně. Herecké výkony byly úžasné a téma silné (přesto jsem ale nechápal motivace jednotlivých postav). Jenže ta část s herci jako lidmi byla fakt blbá. Prostě blbá. Hloupá a naprosto nezajímavá. A ještě k tomu debilní násilně dojemná vsuvka s dělníkem a jeho děckem, no to prostě ne. Nebo co měla znamenat ta šílenkyně, co furt ňák skákala na židli a na konci tam kázala z ochozu? Fuj tajbl! Petr Zelenka objevil onanii a je třeba se bát, přijde totiž i epileptický mončičák... (16.05.2008)

Nejvíce mi asi vadilo přenesení hry do reálií (a z toho vyplývající prolínání rovin hry a skutečnosti), přestože je to vlastně jediná invence, kterou si Zelenka může přičíst jako svou zásluhu. To proto, že ve výsledku není vidět ani moc ze hry samotné (chybí mnoho podstatných scén ze Schormova originálu) a ani ze skutečnosti (výčitka dělníka z továrny kvůli smrti jeho syna). Navzájem si obě dvě strany berou prostor a scény pak v celku nepůsobí tak zásadně, jak by mohly (spoiler: například sebevražda dělníka na konci filmu vyzní tak nějak do ztracena a přitom by měla takový potenciál... konec spoileru). Pochvalu si ale film zaslouží to, jak dokázal Zelenka dynamicky nasnímat hereckou akci a dát jí náboj (stejně jako využití hloubky záběru). Karamazovi jsou silní spíš v jednotlivostech než v celku (za to tedy strhávám tu hvězdičku, přestože je to dobrý film - natož v českém kontextu), protože z výsledku není cítit ta osudovost a beznaděj, která k bratrům Karamazovým prostě patří... (22.12.2008)

Ke spoustě kladů, které tu kolem vypočítali jiní, si dovolím připočíst dva zápory; pro mě oba dost zásadní. Prvním je nepovedený Aljoša: působí jako laskavý naivka, jenž člověku trochu leze krkem pro své kazatelství. Vůbec to není ten Alexej, který v knize polibkem odpoví na Ivanův příběh o Velkém Inkvizitoru. Chybí mu věrohodnost, opravdovost, svatost. Uznávám, že zahrát takovou postavu je těžké, mnohem těžší než třeba Míťu či starého Karamazova; podobně jako u filmových ztvárnění Ježíše, je tu možný jen větší nebo menší neúspěch; tenhle je však spíš větší. Druhým záporem je závěr vedlejšího tématu o udržbáři a jeho synovi, který je zároveň závěrem celého snímku. To vyústění je prvoplánové, hloupé, bezdůvodně beznadějné. Zelenka sice Dostojevského obohatil o kouzlo svého mystifikátorství, připravil ho však o něco mnohem závažnějšího - o naději. (19.05.2008)

Obával som sa, že ma to vzhľadom na námet a jeho formu spracovania nebude baviť. Všetko zbytočne, lebo tie herecké výkony počas "skúšky" sú tak strhujúce, že naposledy ma takto emocionálne zasiahol Žiakov návrh v parlamente, ktorý si myslí, že ideálnym riešením do budúcna, by bolo zlegalizovanie predaja drog v lekárňach. Kým je však Žiak kokotkom na pohľadanie, Trojan a spol sú excelentnými hercami, ktorí mi pripravili plnohodnotný, emocionálny zážitok. Výborná, v originálnom šate poprepletaná "divadelná skúška" vo filme, ktorý sám o sebe, disponuje vlastnou príbehovou váhou .. (02.12.2021)