Výstřel

"Nechtějí detaily ani politickou vraždu ... jen nehodu." Tak nám zemřel budoucí prezident a to je vždy ideální čas pro nějakou tu konspirační teorii. Já mám konspirace rád, takže věřím, že kdyby do toho byl zapleten někdo mocný, tak okamžitě zmizí zvukař Jack, štětka Sally i fotograf Manny společně se všemi důkazy v nějaké sympatické spalovně či vrakovišti. Nicméně tohle je film, takže tu máme odhodlaného hrdinu a jeho boj za pravdu, což je sympatické. Prostě není těžké Jackovi fandit, užívat si technických vymožeností začátku osmdesátých let a doufat, že to dopadne jinak, než to dopadnout musí. (12.09.2018)

Další osmdesátková lahůdka. De Palmova poutavá variace na Antonioniho Zvětšeninu či Coppolův Rozhovor. Filmy, kde se podrobně zkoumá nějaká nahrávka, videozáznam či fotografie mi imponují už od dětství (Columbo), takže jsem si Výstřel dosytosti užil. De Palmova tvorba se mi líbí čím dál tím víc, ten sexuální maniak má totiž zajímavý, sobě vlastní styl, který zatím nedokáži přesně pojmenovat. To chce čas. A abych nezapomněl - vynikající John Travolta. (04.03.2014)

Velice solidní krimithriller. Obyčejní lidé tváří v tvář zločinu, to mám rád. Brian De Palma zde vzdává hold svým režisérským vzorům (Hitchcock, Antonioni) a starším režisérským praktikám (rozpůlený obraz při telefonování, minimální využívání střihu). John Travolta podává jeden ze svých nejlepších výkonů a na Johna Lithgowa jako psychopata také nezapomenete. Závěrečná scéna na schodišti je opravdu vynikající. Kdo má rád napětí, tak si tento mysteriózní thriller vychutná do poslední kapky. (24.08.2006)

Zvětšenina a Rozhovor přežvýkáni pro diváky, kteří sledují filmy s popkornem v ruce. Ach, jsem na tuhle větu tak pyšná, že ji ani nezměním, i když není pravdivá úplně stoprocentně. Nějaké (zejména kameramanské) bonbonky se tam najdou, ale budu si stát za tím, že film je z této tématické trojice nejslabší. Hlavně proto, že narozdíl od ostatních dvou není o ničem jiném než o tom, co ukazuje. Přiblblé rozhovory Travolty s tou holkou jsou prakticky za trest a bohužel tvoří jádro toho, o čem režisér vypráví. Tady scenáristická rozpačitost dosahuje vysokých hodnot. Žádná existenciální postmoderní krize izolovaného člověka se nekoná, člověk se nechce jít po konci střelit do hlavy, protože život nemá smysl. Ale chce jít zastřelit Travoltu za to, co udělal. Prolínání práce na dokonalém výkřiku s hlavní linkou v průběhu působí trochu rozpačitě, ale ten konec zřejmě způsobí, že se nejeden pervert spokojeně usměje a nebude film považovat za ztracený čas. Jsem ráda, že jsem se zděsila i pousmála, moje milé osobnosti se zdají být v rovnováze. (24.07.2015)

On by to nebyl špatný film, jen kdyby si De Palma nehrál pořád na Hitchcocka a scénář nechal přepsat někomu, kdo scénáře psát umí. V této podobě je to úžasné kameramansky, výpravou, choreografií scén, pokusy o kameramanská ozvláštnění (především záběry, kde jsou v obraze současně detail a celek v pozadí současně, ale i ty pohledy od stropu, o nichž si mnozí myslí, že přišly až se třetím Johnem Wickem), někdy to hodně připomíná styl Tonyho Scotta (třeba u Fanouška), a nemyslím to nijak zle. Jenže co naplat, když se postavy chovají jako idioti, nevěřím jim jejich charaktery (zvukař dělal pro policajty a nedojde mu, že ohrozí život té holky, pokud bude trvat na tom, aby zůstala ve městě?), a v podstatě nevěřím ani tomu, že šlo vlastně o akci jednoho člověka, který zařídil zcela vše levou zadní a kterého se překvapivě nikdo nepokusil zlikvidovat? Sice ten závěrečný "fór" s výkřikem je svým způsobem impozantní, ale dopracovali jsme se k tomu lesem nesmyslů a vatoidních scén dobrých jen k tomu, aby De Palma předvedl hezkou vnější formu. Za mne De Palma prostě ve svých filmech zkouší kopírovat Hitchocka, aniž by pochopil, co dělalo jeho filmy tak zajímavými. (30.11.2023)