Můj nejlepší přítel

Daniel Auteuil a Dany Boon jsou pro takovou komedii jako stvoření. Milá, neurážlivá, v podobném duchu, jako je třeba Blbec k večeři. Chytrá, zábavná. Prostě příjemně odpočinková a zároveň plná poučení a hezkých filmových momentů, které se svojí lehkostí dokáží odprezentovat snad jen akorát opravdu ti Francouzi. (30.09.2019)

PRO MUŽE:Chlápek jako každý druhý. Obchodník s uměním v zajetí čísel. Diář plný schůzek na týdny dopředu. 15 denně. Zvláštní antická amfora. Legenda praví, že ji přítel zesnulého naplnil po okraj slzami a pak umístil do hrobky. Vydražena za nesmysl. Hodně vysoký nesmysl. Společnice obchodníka mu vmete do ksichtu, že nemá žádné přátele – přitom se jen tak mimochodem přizná, že je lesba a její lízátko, pardon, snoubenka s nimi sedí u společenské večeře. Uzavřena sázka – 10 dní na to, ukázat, že má nejlepšího přítele. Kdo vyhraje má vázu. A začíná eskapáda se zjišťováním, kdo je vlastně přítel. Daniel Auteuil ve vynikající formě a famózní výkon poměrně neznámého Danyho Boona zdobí hořce úsměvnou francouzskou komedii.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Muži jsou někdy skutečně “valiace sa kameně” , proplouvají životem spokojeni sami se sebou i se světem kolem nich. Emoce zakopané kdesi v hloubi nitra. Stačí připitomělá sázka na jejich probuzení? Výuka MUS (milej, usměvavej, srdečnej) je někdy větší záhul než rachota v uranovej dolech. Žádná crazy řachanda, ale inteligentní, laskavý humor ve francouzském balení. Doporučuji.          UKÁZKY:Mnoho chytrých knih vám poví, jak přátele získat, jde však jen o účelová přátelství na pracovišti. Vztah k druhé osobě se posuzuje pouze podle míry jeho užitečnosti. To však nemá nic společného s tím pravým přátelstvím, které se nedá koupit. Láska se někdy prodává, ale přátelství nikdy. //Nic si z toho nedělejte, hádka mezi partnery při takovém věkovém rozdílu je ..... Věkový rozdíl mezi otcem a dcerou mi připadá normální!!!!//Co tu děláš po tmě? Jsem tu s kamarádem, s jediným přítelem. Pil jsi? Hm.// Vaši jsou moc fajn. To jo. A co vaši? Ty sou mrtví. (26.11.2012)

Film pobaví, Daneček je tradičně k nakousnutí, jen je škoda, že film taky neříká, že i kámoš umí posrat co se dá. Třeba Filip by o tom mohl vyprávět. Asi před dvaceti lety jsem byl o víkendu sám doma, holku se mě tradičně sehnat žádnou ostatně jako vždycky, na kluka nemám žaludek a zvířata nemaj smysl pro romantiku. Vybaven krabicovým vínem, VHS Rocky 1, 2, 3, 4, 5 a dokonalou samotou jsem se rozhodl, že si ten večer v rámci "možností" pořádně užiju. Už, už zasouvám první díl Rockyho do videa, když v tom zvonek a za dveřma Filip "Čau já jsem dneska sám doma, přijde ke mě Míša a plánuju šukačku. Co ty máš v plánu? " Já : Neprovokuj, Filipe, jdi šukat a nech mě si užívat noc s boxerem." Filda: "Aha, hele něco bych od tebe potřeboval." Já: "A co? Filip" Ona přijde s kámoškou, tu taky znáš a já bych jí potřeboval odblokovat, aby Míšu nebrzdila a ty jako kámoš by si to pro mě mohl udělat." Já" a kdo je ta druhá holka?" Filip "Ropucha." Já: "Tak na to seru, jako sorry Filipe, ale od tý doby co jsem se s ní nachcanej jak kráva líbal před tvým barákem a ona mě těsně po skončení líbačky řekne, že se před chvílí u Akropole poblila, mě docela dost odpuzuje. Filip "Jo to chápu, ale já po tobě nechci, aby si s ní píchal.... "Já: "Nestraš Filipe, nestraš, prosím Tě, nebo se mě zase zdvihne kufr" Filip: „Jen prostě že já mám jedinečnou možnost sbalit Míšu, ale bez tebe jsem bez nároků." A já jak starej dobrák a kámoš teda kejvnul. Za střízliva jsem Filipovi pomoct nedokázal a tak jsme šli do hospy kde Filda nechal na svoje náklady nalejt do litr a půl velké PET láhve výčepní rum. Do příchodu holek jsme flašku úspěšně zkolili. Při pomyšlení na noc s ropuchou jsme začal přemýšlet, že by možná bodly nějaký halucinogení drogy, ale už bylo pozdě. Holky zvonily. Chvilka společné konverzace a Filip si už vleče Míšu k sobě a já plním svou kamarádskou povinnost a zabavuju ropuchu. Nejdřív jí navrhuju, že by jsme si mohli zahrát na Viléma Tella. Ona bude mít jablko na čele a já si jí ho budu snažit sestřelit z hlavy, chvilku váhala, ale pak to k mé lítosti zamítla. Tak jsem jí navrhnul, že by jsme si mohli zahrát na Vinnetoua, že bych jí strčil roubík do pusy a jestli by to vydržela díl jak Old Šetrhend ani to, ale u ropuchy neprošlo, za to od ní přišel nečekanej úder "podívej Pavle já vím, že se mnou chceš vyspat, kdyby si se trošku snažil..." Dál nic nevím, protože jsem hrůzou omdlel a vzbudil se, až když byl Filip sám doma ! Ptám se ho jaký to bylo a on mě řekne, já s ní nespal. Tak v tu chvíli jsem měl chuť ho zabít čili tenhle film mě skutečně nemusí říkat jak je důležitý mít dobré kámoše ! (11.08.2009)

Úsměvné a lehce dojemné. 1) Udělat kvalitní film o přátelství dvou mužů středního věku je tanec mezi vejci. Z jedné strany hrozí nevěrohodný patos, z druhé na vás jukají homosexuální konotace a za bukem čeká na svou příležitost faleš. Zkušený 59letý režisér Patrice Leconte se všem nástrahám úspěšně vyhnul, byť i za cenu jisté naivity a prvoplánovosti. Výborný 56letý Daniel Auteil (obchodník Francois) a stejně tak dobrý 40letý Dany Boon (taxíkář Bruno) zvládli své role na jedničku. 2) Spoiler. Tak trochu jsem očekával, že Bruno po výhře nabídne peníze Francoisovi k úhradě jeho dluhu, čímž by se příběh pěkně završil. Ale chápu, že množství cukrkandlu, které divák musí během promítání spolykat, je už tak velmi vysoké a při použití mnou navrhovaného konce by obezitologové mohli sledování filmu úplně zakázat. (03.07.2011)

-4* malý nenápadný skoro televizní film, který však svým civilním pojetím hravě převálcuje mnohé známější filmy. Navíc svým lehkým humorem je mnohem stravitelnější pro široké publikum. Herecké obsazení je taky příjemné a vše funguje tak jak má. Takže čtyři hvězdičky jsou zasloužená odměna a tolerance patří nejen do vztahu [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (30.11.2020)