Setkání v Praze

Mám ráda filmy, kde můžu nadskakovat nadšením, že "Tohle znám!" (nebo se naopak rozčilovat, jestli nás tvůrčí turisti takhle vážně vidí) a odchytávat nepřesně přeložené útržky milované mateřštiny. Tomuhle přidává zábavná vložka "Taxikář projíždí pofidérním sídlištěm (aby ty dva vzadu bacil po hlavách a okradl???)" těsně předcházející ještě lepšímu "Banda cikánů čeká, co ještě z těch řvoucích cizinců vypadne" (Oslíčku otřes se!- jakpak tohle natáčeli? Byl to oficiální komparz, nebo prostě vytáhli kameru z doprovodného auta a davové rakce jsou stoprocentně autentické?) (01.01.2016)

Ten příběh je originální jako jídelníček prasete. Pro nás obyvatele Prahy má film jísté plus díky exteriérům ve kterých se film natáčel i když tady když budu hnidopich, můžu se tady chvástat několika úlety, jako že v uličkách Starého města není ani živáčka. To leda tak v hodně divokým snu, ale ok hážu na tyhle kraviny bobek. Co mně mrzí, že scénář vyjma dvou, tří emotivnách scén neumožňuje, aby se Mads mohl rozehrát k nadprůměru, protože na tohle mu fakt stačí totální herecký standart. Zavidím Bořivojovi Navrátilovi a Janě Plodkové, že měli možnost mít s Madsem svoje scény, takovou hereckou zkušenost bych si jako herec nechal taky líbit. (01.12.2013)

České postavy k smíchu, Mads k politování- pro tak dobře zahranou roli by zasloužil rovnocenné spoluhráče, jinou dramaturgii, více logiky...prostě něco mi tu nefunguje. Tolik prázdných a tupých žvástů v devadesáti minutách, to je síla, přitom jako vztahové drama by se mi to hodně líbilo. Nejsmutnější je fakt, že tato slabota sama sebe bere moc vážně. (08.07.2009)

Severská variace na kafkovské téma odcizení, nepochopení okolím... V bizardním světě České republiky se Dán Christoffer snaží převzít tělo svého mrtvého otce a současně si odpovědět na pár existenčních otázek – vyřešit manželskou krizi, zjistit proč ho otec kdysi opustil... Česká republika je tu spodobněna jako svět, kterému hlavní hrdina vůbec nerozumí, a naopak Češi nerozumí jemu. Z toho našinec často vychází jako úplný magor, na druhou stranu to slouží příběhu, který by se v podstatě mohl odehrávat kdekoliv na světě a fungoval by stejně. I když středověká a barokní architektura Prahy se svým mystickým nádechem je pro podobné ztvárnění víc než vhodná. Krom toho Mads Mikkelsen (alias pan Šifra z Casino Royalle) hraje velmi příjemně. (18.07.2007)

Po shlédnutí fakt nevím, co si o tomhle filmu myslet. Hlavně teda vidím západní, tentokrát Dánský pohled na zem východního bloku a její hlavní město. Režisér se Prahu snažil natočit opravdu hezky a docela se mu to podařilo, ale pár scén jsem fakt nedokázal jako rodilý Čech pochopit, a to třeba pravdu o nás, že je zvykem chodit se koukat na mrtvolu před vložením do rakve? Nebo že do krematoria chodíme zásadně oknem, protože většinou jsou hlavní dveře zavřené, dále je tu pravda, že v restauracích se klasický guláš podává pouze v úterý a že si při objednání čehokoliv pitného dočkáte vždy jen piva. A to je asi tak všechno, jinak se to docela dalo snýst. Čekal jsem i horší věci. Furt to nebyla cikánská Bratislava natočená u nás, co se týče třeba Hostelu. Tenhle příběh alespoň dokázal zaujmout a i když si asi cizinec neřekne, fuj tam je to hnusný, po shlédnutí tohodle filmu si spíš řekne, tyjo to je divnej národ a sklapne, protože jinak tu vlastně ani představováni nejsme. Ale popravdě to furt zachraňují ty pěkné obrázky Prahy, které rozhodně neuškodí.Myslím, a bál jsem se toho, že by to mohlo dopadnou i hůře, a nakonec nedopadlo, což mě docela i těší. (07.07.2009)