Poslední cesta

Pokora,úcta a vlastenectví - to je to, co vás napadne po shlédnutí toho filmu. Můžeme Ameriku milovat, můžeme Ameriku nenávidět, ale jedno upřít nelze: v žádné jiné zemi nejsou občané hrdí na svou vlajku a své válečné hrdiny jako právě tam. A právě ta hrdost a zároveň i úcta na nás dýchá z každé sekundy tohoto filmu. Najednou nevnímáme, že je to film, máme pocit, že jsme uvnitř děje a máme chuť taky vznést holt mladému muži na jeho poslední cestě zpátky domů. Bravo HBO, bravo Kevin Bacon...mé oko nezůstalo suché.. (18.10.2009)

Potešilo ma , že mojím hodnotením film prehupol do červenej farby na 70%...Aspoň na chvíľu. Telo mŕtveho vojaka v rakve nie je bežná batožina, preto musí mať nevyhnutne sprievod. Na jednu takúto cestu sa z vlastnej iniciatívy vydal aj podplukovník, ktorého veľmi civilne a uveriteľne zahral Kevin Bacon. Film zarezáva hlavne ako road movie, pretože na cestách sme takmer neustále. Film sa drží v mierne pochmúrnom tóne, čo pri rakve s mŕtvym vojakom si inak nejde. Pri každom salutovaní (a že ich je dosť) som si trochu pohundral, ale na druhej strane sú to predpisy i prezentácia armády pred verejnosťou, takže to chápem. Keď už ale Bacon zasalutoval po pohrebe nad miestom posledného odpočinku vojaka, kde už bol úplne sám, tak to som sa už nezdržal a hovorím si: "To tu armádu až tak žeriete? Čo takto zasalutovať si každé ráno s rodinou pri raňajkách?...HBO produkuje množstvo kvalitných tv filmov i seriálov a to je jeden z nich. Až na to salutovanie, neodmysliteľný patriotizmus a množstva záberov na americkú vlajku ide o vydarenú drámu. Slabšie štyri. 70%. (04.12.2011)

Vždy som neveriacky krútil hlavou nad tým, ako je v amerických filmoch cítiť ten tupý odkaz na všadeprítomný patriotický amerikanizmus, v tomto ohľade nad ním len snímam klobúk a klaniam sa. A zároveň sa cítim zahanbený. Úcta, dôstojnosť a pokora s akou pristupujú občania k neznámemu mŕtvemu vojakovi sa s tou našou mnohokrát nepribližuje ani v porovnaní s úmrtím v najbližšej rodine. Príbeh je možno jednotvárny, ale odkaz ktorý nesie má zmysel. Kevin Bacon predvádza zdržanlivý, umiernený a pôsobivý výkon, rozhodne v neľahkej charakterovej roli. HBO svojou minimalistickou filmovou produkciou stvorilo ďalší znamenitý filmový zážitok, ktorý okrem príbehovej stránky poslúžil aj vysoko informatívne. Veď kto z nás mal do jeho zhliadnutia poňatie o tom, ako prebieha celý proces eskortovania pozostalých a padlých v boji. Hudba je krásna, film je krátky, ale stihne si vás podmaniť, rozkúskovať a určite vo vás bude ešte hodnú chvíľu žiť. 90%. (29.04.2009)

Velmi příjemný snímek, který je možná víc dokumentem než vojenským dramatem. Jde především o poctu americkému vojákovi, a přestože i mně se leckdy zdálo přehnané vlastenectví a režisérovo citové vydírání trochu příliš, vlastně mi to ve výsledku ani tak nevadilo. Vůbec jsem totiž nepředpokládal, že by šlo natočit o cestě ostatků jednoho vojáka napříč Amerikou tak citlivý film, jenž mě upoutá bez dutání na hodinu a půl k televizi. Musím se přiznat, že na mě Taking Chance zapůsobil. "Na motivy skutečné události" dávám stranou, jako u pacifisty by to stejně příliš nevyznělo. Nicméně nejde o první film, kde bych si všímal, jak jsou Američané hrdí na svoji vlajku, na svůj národ a na lidi, kteří jim slouží. Z tohodle pohledu jsem až trochu záviděl a došlo mi, že ne jen tak pro nic za nic mají nejlepší armádu na světě a vůbec se za považují za řekněme světovou elitu. Třeba to není nejlepší pohled na sebe samého, ale ono to někdy stačí a já díky za další nahlédnutí do americké psychiky. (70 %) (18.08.2012)

Rovnako surové, drsné a pravdivé ako samotná vojna. Aj napriek tomu však len samoúčelne patriotské a značne prifarbené o neoblomnú americkú hrdosť. Celý čas sa hrá na city. City diváka aj city hrdinov. Napriek tomu ani sám Kevin Bacon nemal v podstate čo hrať. Všetko čo sa rieši, sú len oficiály sprevádzajúce presun zosnulého vojaka domov. Ostatné sa necháva na hereckých výrazoch, na čom film viditeľne zlyháva a nech sa všetci snažia ako sa len dá, pre diváka nemá žiadnu hlbšiu výpovednú hodnotu. Veľa myšlienok a jasných vnútorných pocitov dôjde samo a veľa zostane visieť vo vzduchu, no aj tak už po dvoch dňoch si naň nikto ani len nespomenie. Ako nutná agitka na nezmyselné a mnohopočetné takzvané hrdinské skony vojakov za vlasť v Iraku, pre televíziu postačuje....čo však postačí raneným srdciam pozostalých? (30.01.2010)