Na povale alebo Kto má dnes narodeniny
屋根裏のポムネンカ
In the Attic or Who Has a Birthday Today?
Režie:
Jiří BartaHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Jiří Lábus, Lucie Pernetová, Boris Hybner, Ivan Trojan, Vladimír Javorský, Barbora Hrzánová, Naďa Konvalinková, Petr Nárožný, Miroslav Táborský (více)Obsahy(2)
Na zapadlé půdě starého domu je tajemný svět. Bydlí v něm odložené hračky a mají tady své království. Je tam panenka Pomněnka a aby jí nebylo smutno, má tři kamarády: medvídka, rytíře a skřítka. Je jim spolu veselo a každý den si vymyslí nějakou hru. Například, že má někdo narozeniny. Panenka upeče dort a oslavenci zahrají písničku. A pak jdou “ do práce”. Ale vládce Říše Zla jednoho dne krásnou Pomněnku nechá unést. Její kamarádi se vydají panenku zachránit. Vždyť opravdoví přátelé udělají jeden pro druhého všechno a nebojí se ničeho a nikoho! (JOJ Cinema)
(více)Videa (2)
Recenze (125)
Film, který svou dějovou jednoduchost a jednoznačnost, připisovanou na vrub stravitelnosti pro mladší publikum, bohatě vynahrazuje nápaditostí zejména co do použití nejrůznějšího haraburdí - vysavače, starých beden, igelitových pytlů, prostěradel, polštářů k vytvoření fantastického, svébytného světa. ()
Krásný skromný animáč, spadající do skupiny "dětských filmů", které si užije stejně dítě jako dospělý, třeba proto, že v něm najde spoustu artefaktů z vlastního dětství před lety, staré věci, které ještě na té půdě kdekdo má, nebo pro vtípky, které ocení i starší. Kouzelné spojení s kreslenou animací nebo animace proudu vody. Ovšem asi tak pět minut po skončení filmu jsem jej zase vypustila z paměti. ()
Pozoruhodně melancholický kousek, jehož atmosféra jako báseň podobna kajaku razila peřeje medu. Skvostné nápady, skvělá hudba Michala Pavlíčka a výborný výběr hlasů činí z Půdy citovou hitovku - hitovou citovku čeksého animovaného filmu. Půda jako tajuplné místo, jejíž pilíře stojí pevně jako konstrukce příběhu epického fantasy s vymazlenými postavičkami. Dokanlé v každém směru... ()
Na tento film jsem se těšil, že přijde konečně nějaký pořádný impuls do vrávorající české animace, na krásnou oslavu starých hraček a dechberoucí atmosféru živého ekosystému v podobě nevyužívané půdy s kdovíjakým harampádím. Výsledek je však více než tristní. Animace je sice technicky na velmi dobré úrovni, ba co víc nabízí spoustu vychytávek v podobě kombinace různých animačních technik, ale po všech ostatních stránkách je to hodně slabé. Začnu-li u scénáře, tak ze začátku to vypadá pěkně tajemně, ale pak se z toho vyklube prvolánová akční béčková hovadina, která místo vynášení hraček do nebes z nich dělá oživlé trouby a místo pohádkově laděné atmosféry s trochou nostalgie je na zlatém podnose servírovaná diktátorská depresivní podívaná v čele s opatlaným Lábusem, jehož postava naprosto podtrhuje nesoulad mezi hranou a animovanou částí. Proč byly do příběhu zasezeny další živé postavy pak nechápu vůbec, neboť mají minimum prostoru a akorát diváka, zejména pak asi dětského, matou. Minimalistická hudba ze začátku vypadala slibně, ale po celou dobu mi přišlo, že není s filmem na jedné vlně a akorát tak dotvářela tísnivou atmosféru celého příběhu. Ve stejném duchu se pak nese tmavá, nepříliš barevná a nikterak výjimečná výtvarná stránka. Další věcí, která mi přišla dosti divná, byla jména postav, neboť dětem to asi moc neřekne a já jsem to také moc nechápal, neboť při nejmenším je to nevkusné a neoriginální. Jediná Pomněnka z toho vyšla docela dobře. Z dabingu lze ocenit snad jen myš, jinak to bylo takové hodně odfláknuté. Abych našel na filmu aspoň nějaké další pozitivum, tak některé dobré nápady, které náhodou nebyly překombinovány, za zhlédnutí určitě stojí, ať jde o letadlo nebo pěknou scénu s kočičákem a deštníkem. *** Ve zkratce: Staré hračky patří do starého železa, to je asi to, co chtěli tvůrci sdělit... ()
Galerie (10)
Photo © Cinemart
Zajímavosti (4)
- Film zahrnuje 1175 záběrů, z toho 498 trikových. (Trainspotter)
- Scénář k filmu napsal Jiří Barta spolu s Edgarem Dutkou. Ten se v minulosti podílel mimo jiné na animáku O Maryšce a vlčím hrádku. (Pumiiix)
- Český lev 2009 za výtvarný počin roku. (zdeny99)
[SPOILERY!] Opojný snímok Jiřího Barty vás zavedie na všednú pôjd, kde sa dejú bájne veci. Snímka ako taká pojednáva o troch kamarátoch, ktorý je každým niečim výnimočný. Poměnka, Mucha, Krasoň a Šubrt. Každé raňajky si hádžu kockou a kto z nich hodí hlavnú cenu, môže dnes osláviť narodeniny. Z tejto zdanlivo rozvláčnej rutiny ich vyruší hlavný záporák, Zlatá hlava. Zvyšok filmu je zaužívaný Hero journey, plný náhlych nástrah, kde smrť číha na každom rohu. S tým slovom smrť si srandu nerobím. Narazíte tu na dusenie prachom, alebo sny o upálení zaživa. Podľa tohoto dokážete usúdiť, že to nebude film určený priamo pre tých najmladších. Atmosféra, i keď veľmi farebná a hravá, sa často nebojí zájsť až do najtemnejších kútov priestoru pod strechou. Producenti sa zreteľne nechali inšpirovať "vetešou", ktorá im už nejaký ten piatok okupuje povaly. Počas príbehu teda hrdinovia narazia na filmársky "staromodernizmus", kedy sa zašlým veciam opätovne navracia neuznaná sláva. Príbeh tým, že si berie hlavnú inšpiráciu zo starých rozprávok a folklóru vám toho veľa neprivodí, ale tvorcovia vám to dokážu predať prostredníctvom iných vnemov. Navzdory nedostatku digitálnych efektov (nejaké tam sú, ale nestoja moc za reč, na rok 2009 veľmi slušné) vám film dokáže udržať úsmev na tvári pomocou hrátiek s prostredím. Oblaky sú podušky, paplóny so závesmi vo vás zase evokujú vlny a rýchlo tečúcu vodu. Almara je pre hlavných protagonistov nezdolateľná hora. Kamera neostáva statická a v nemálo záberoch na vás autori pripravili scenérické zábery s rôznymi dynamickými zoomami. Obsahovo je to mišmaš odlišných umeleckých žánrov. Cez live-action scény, ručne nakreslenú animáciu, ba ešte aj rotoskopiu, až po väčšinový stop-motion. Len layouty, trošku zaostávajú. Nemám, ale autorom, čo vytýkať. Pri pozeraní som si pripadal mierne v rozpakoch, pretože miestami to vo mne evokovalo filmografiu pána Švankmajera plnú stop-motion animácie spojenej so živými hercami, pasážami s plastelínou a rýchlymi strihmi. Aj to, čo sa nevydarilo má vo výsledku veľmi uspokojivý výsledok a vďaka svižným strihom si toho nemáte ba ani ako všimnúť. Keďže film nie je stavaný priamo pre najmladšiu vekovú skupinu, vidím v ňom hojne skrytého symbolizmu. Ako to tak u rozprávok býva obyčajom kladné postavy sú odeté v svetlých farbách, zatiaľ čo negatívne postavy sú vzhľadovo nesympatické a oblečené v značne tmavších farbách. Zlatá hlava si počas filmu vybíja zlosť na nevinných a so svojimi poskokmi manipuluje, čo vo mne evokuje skrytú alegóriu na Komunizmus. Dávalo by to celkovo aj zmysel, keďže si skrze celý film buduje Kult osobnosti. Dáva rozkazy na hromadné tresty smrti, trápi nevinných, svojich nepriateľov ponižuje a územie Ríše strachu (alebo odkaz na inú ríšu) ohraničuje od ostatných. Preto niet divu, že sa na konci filmu zosype ako samotný stalinizmus na počiatku 90. rokov. Záver filmu je osvedčený happy end. Zlo prehralo a dobro žije. Ak by som, ale mal na film vytiahnuť nejakú špinu, ťažko to dokážem. Za menšie hnidopišstvo by som bol schopný označiť dabing pána Jiřího Lábusa. Mne osobne prišiel do filmu nepatričný, no nemám mu, čo vytknúť. Pán herec má úderný a ľahko počúvateľný hlas s príjemnou farbou. Na záver už smiem podotknúť iba, že ak vám nevadia bizarnejšie rozprávky nemali by ste tento skromný tuzemský projekt minúť. 70 minút vám vďaka rýchlemu tempu utečie ako voda. Krásna myšlienka toho, že čo je zabudnuté ešte nie je na vyhodenie alebo za zenitom. Také Československé Toy Story. Ak, ale hľadáte niečo menej umeleckého, tu moc nepochodíte. Škoda, že v rovnakom roku vyšiel podobný film od pána Svěráka, s ktorým sa bude tento film bezpodmienečne porovnávať (Kuky se vrací, osobne si myslým, že čiastočne môže za zapadnutie tohoto filmu). Nemôžem inak než pochváliť tvorcov a snímku srdečne odporučiť. Inak neviete, kto má dnes narodeniny?... () (méně) (více)