Letní déšť

Byl jsem docela zvědavý na Antonia Banderase v pozici režiséra, avšak po zhlédnutí jeho filmu musím konstatovat, že jsem byl velmi zklamán. Přišlo mi to nehorázně zdlouhavé a plné nenaplněných pokusů o poetizaci a intenzivní vyjádření pocitů. Žádná z postav mě nijak výrazně neoslovila, ani jsem se do žádné z nich nedokázal vžít. Snímek, který si hraje na něco, čím není - je příliš povrchní a vůbec nejde do hloubky, což bych zrovna o podobného filmu očekával. (23.07.2013)

Až tak rozporuplné pocity jsem ze španělského Letního deště vážně neočekávala. Já jsem de facto vůbec netušila, že Antonio zrežíroval tak pocitový snímek, který má neskutečnou hloubku. Očekávala bych od něj nějakou akčnější záležitost, ale tím co stvořil mě doslova uzemnil. Netušila jsem, že v něm dříme taková křehká duše básníka. Je pravda, že mě ze začátku téměř uspal. Zvrat nastal někde v polovině, možná o pár filmových políček dřív. No a konec vygradoval až se mi zdá, že bych si měla dát nějakou vzpruhu na povzbuzení. Jenže vzhledem k tomu kolik je hodin, tak si pustím pár oblíbených písniček a budu doufat, že na Letní déšť přestanu tolik myslet... 3,5* P.S. kamera a hudba minimálně na hvězdiček deset (12.10.2013)

Slabé, strašně slabé. Ten film je přeestetizované prázdno. Přesto bych ho nerad bral tak lehce na hůl. Je mi sympatický tím, že je to bytostně nekomerční film, který se lacině nepodbízí divákovi. Například kamera byla úžasná, po této stránce skutečně není co vytknout. Třeba se mi strašně líbila scéna, ve které sedí Miguelito s Luli u stolu a kamera zabírá jejich tváře jen z poloviny - vytváří to vzrušující dojem. Ostatně celý ten film je smyslný sám o sobě, sex je zde zobrazen fantasticky a scéna, ve které si to rozdávají 4 přátelé v jedné místnosti, byla dekadentně opojující. A co je hlavní, naprosto mi učarovala María Ruiz, charismatická kráska, z které nešlo odtrhnout oči. Co je však slabinou, je neschopnost filmu rozehrát nějaké emoce, celé je to takové sterilní, trochu předvídatelné, bez výraznější filmařské invence, a bohužel i dost nudné. A nudu, ten strašný zločin na divákovi, nenapraví sebekrásnější záběry na slunečné lokace, letní déšť či mladé atraktivní herce. Snad za ni může absence nějakého příběhu, snad podivně napsané postavy, ke kterým si nejde moc vytvořit nějaký vztah. Antonio Banderas je skvělý herec, ale jako režisér mě bohužel neoslovil. Své diváky si ale tento film jistě najde, o čemž svědčí i nějaké ty ceny, které posbíral. (27.09.2011)

Jelikož film nemá nijak zvlášť bohatou dějovou náplň, je vyplněn filmovým uměním (snad kvůli tomu, že Banderas umělcem být moc a moc chce?). Příběh partičky rozervaných kluků a holek je chvílemi zajímavý a chvílemi naopak nudí. Ve filmu je spousta myšlenek či jejich náznaků, které si člověk může domýšlet po svém, nebo nechat plavat. Myslím, že se nám snaží tvůrci podsunout nějaké poselství důmyslně zašifrované do art-kabátku. Oslovila mne zajímavá hudba, pár postřehů mne donutilo k zamyšlení. Mládí to holt má složité. Bylo by nespravedlivé film jen tak hodit přes palubu. Není to pecka, ale za zhlédnutí stojí. (20.11.2009)

Taková zkušenost, jakou ve svém životě prožil Miguelito, člověka od základu změní. Lidé začnou svůj dosavadní život přehodnocovat a vidět v jiném světle. Jestli chtěl být básníkem, tak jím klidně mohl být. Tenhle film je pro mě velkým překvapením, protože až v úvodních titulkách jsem si přečetla, že ho má na svědomí Antonio Banderas. Banderase mám ráda, ale nepovažuju ho za nijak dobrého herce. On spíše všechny ohromuje svým charismatickým zjevem a mě samozřejmě taky. Po tomhle filmu si myslím, že by se měl přestat věnovat herecké kariéře a začít se věnovat pouze té režisérské. (07.03.2011)