Režie:
Ladislav HelgeScénář:
Juraj ŠpitzerKamera:
Josef VanišHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Ivan Mistrík, Viera Vajsová, Emília Došeková, Dušan Blaškovič, Vlado Müller, Ondriš Jariabek, Václav Lohniský, Frída Bachletová, Štefan Adamec, Július Vašek (více)Obsahy(1)
Balada o lidech za časů války se srdci čistými jako oblaka na nebi... Na podzim roku 1944 podnikají slovenské partyzánské oddíly ústup do hor. V malé vísce naleznou opuštěnou třináctiletou Zuzku (V. Vajsová), které se ujme voják Peter (I. Mistrík). Ten je pak vybrán, aby s malou skupinou kryli ustupující partyzány proti blížícím se Němcům. Petrovi a Zuzce se jako jediným podaří přežít a jsou nuceni se ukrývat. Nejdříve v samotné vesnici a po jejich odhalení i na horské samotě. Zde nějaký čas žijí v klidu, ale když k nim začnou doléhat zvuky výstřelů i v této odlehlé oblasti, rozhodne se Peter nalézt svou jednotku. Na dlouhé a nebezpečné cestě jej doprovází i Zuzka, protože si slíbili, že budou stát vždy při sobě… (Česká televize)
(více)Recenze (35)
Válečná drama povýšené básnickým rozměrem zanechává v divákovi hluboký dojem. Důvod, proč Viera Wajsová nebyla československou kinematografií dále využita, její talent se zdá být bezrozporný, je pro mne záhadou. Ivan Mistrík hraje jednu ze svých nejlepších rolí a Ladislav Helge natočil film, který patří k jeho vrcholným. Zdánlivě frázovité téma rozvinuté i promyšlenou kamerou, zůstává i dnes důkazem, že není problematických námětů, ale až příliš často nekompetentních tvůrců. Což Helge v žádném případě nebyl. ()
Nic proti tomu, film určitě stojí za vidění. V dramatické linii vztah mezi partyzánem Petrem a malou Zuzkou má celkem působivé vyznění. Avšak v rovině faktické, při vší pravdivosti, to už nemá tvar s takovým přesvědčením. Postava osamocené ženy na horské samotě, její gesta a slova, jako by přišla z dob Juro Jánošíka. Použití exteriérových scén čarovné přírody slovenských hor, procházející celým vyprávěním je ovšem husarský kousek ve výsledku filmu. Takže trochu s rozpaky, ale za lyrický námět a realitu prostředí hodnotím kladně. ()
Zuzka, dcera partyzánského "pluku" bojově ovsvojená Ivanem Mistríkem, je pro mě po "Velké samotě" (i "Škole otců") mírným krokem zpět. Nejspíš mi zde chybí "pochyby". Lyrika se v tomto veskrze epickém příběhu dostává na povrch spíš ve formě výbuchů islandské sopky než by s ním byla niterně spojena. Režie nicméně pět mistrovská, i když se zde neřeší žádné sociální otázky, omen nomen, Hegel Helge. ()
Především má ten film nádherný obraz. Krásná krajina a černobílá kamera vyvolávají silný pocit čistoty. Do toho je vložen křehký příběh pouti raněného partyzána (skvělý Ivan Mistrík) a mlčenlivého děvčete nebezpečným územím. Film je tak působivý, že mu našinec odpustí těch několik dobových ideologických klišé, kterých konec konců není moc. Film o pomíjivosti a o tom, že to co je důležité je nevyslovitelné.. ()
Český vojnový film z 2. svetovej, ktorý je kompletne prerozprávaný slovensky a takmer celý obsadený slovenskými hercami. Vôbec nie je zlý, obsahuje krásne horské zábery (škoda, že nie vo farbe), herci fungujú znamenite, akurát príbeh nevie tak ťahať, ako by asi mal, resp. neponúka viac toho "chytľavého". Tragický záverečný osud je zrejmý asi každému, možno to predtým sa miestami vlečie. V sumáre ale nadpriemer. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Ladislav Helge chtěl původně do hlavní role obsadit Júlia Pántika, před začátkem natáčení ho ovšem vyměnil za mladšího Ivana Mistríka. Mlaději vypadajícího herce obsadil kvůli větší autentičnosti rozvíjejícího se vztahu mladého děvčete a partyzána. (mchnk)
Reklama