Uprchlík

Dost slušný Thriller, který má výborný příběh a skvělého hlavního hrdinu Harrisona Forda, který opět exceloval a roli si užil. Akce je tu taky celkem dostatek. Spíš mě bavila atmosféra, napínavost, nápady, nepředvídatelnost a hudba. Režisér Andrew Davis opět dokázal natočit skvělý film, skvělý thriller. Něco málo mi ve filmu chybělo, možná délka byla delší, mohlo býz víc akce, ale to nevadí. Film hodnotím celkově na zasloužených 86% = **** (11.11.2012)

Dobrý film. A k mému překvapení film nestál pouze na výkonu Forda, ale také se ukázal Jones (ne jak v Tahle země není pro starý). Příběh je docela napínavý a ten konec také není špatně vyřešen (samozřejmě každému bylo jasné, že prokáže svoji nevinu, ale ten způsob jak to dokázal je zajímavý). 4* je myslím přiměřené hodnocení. (16.12.2007)

Výborný snímek se skvělým Harrisonem Fordem a výborným detektivem Tommy Lee Jonese, který za svou roli obržel Oscara naprosto zaslouženě. Jeden z nejlepších krimi thrillerů počátku 90. let. Ono to snad ani špatně dopadnout nemohlo, jen si to představte detektiv v podání Tommy Lee Jonese honí k trestu smrti odsouzeného , ale nevinného Harrisona Forda. Výborná podívaná, na kterou se vždy rád podívám znovu. Společně s Dokonalou vraždou nejlepší film jaký Andrew Davis natočil. (21.10.2007)

Ano, tak to má vypadat! Svižný thriller, jehož fatální magnetismus se odvíjí od justičního omylu a veškerá jeho energie potom od skvěle zrežírovaného úprku. Je to krásně zamotané, napínavé v každém okamžiku a Harrison Ford je... no prostě sympatický, jak jen Harrison Ford umí být. To pravé pošušňáníčko je ale drsný "honec" v podání Tommyho Lee Jonese, muže s drsnou tvář, drsnými praktikami a férovým přístupem. Tenhle film má všechno, co má thriller první jakosti mít. Extra klasa. (10.06.2004)

Akční thriller bez jediného nadbytečného záběru funkčně aktualizuje hitchcockovské schéma "nevinný muž na útěku". Film má především neskutečný spád. Ještě než doběhnou úvodní titulky, je Kimble odsouzen k smrti a ačkoli až do čtyřicáté minuty nemáme vizuální důkaz, že zločin opravdu nespáchal, držíme mu pěsti. Díky Fordovi, který je prostě "likeable guy" i díky tomu, že nám film svým tempem, při kterém nezbývá čas na vysvětlování, nedává na vybranou. Duel "kardiochirurg versus federální agent" je vzácně vyrovnaný, a jestli si film občas dovolí humor, pak se smějeme s vyšetřovateli, nikoli vyšetřovatelům. Spravedlivé rozložení pozornosti mezi lovce i loveného dovoluje naplno zapojit paralelní montáž, jejíž zásluhou je film výtečně rytmizován. Prostříhávání mezi dvojicí akcí jako hlavní prostředek k dynamizaci vyprávění přitom využívá od prologu, kdy pouze namísto dvou současně běžících dějů sledujeme přítomnost a minulost. Linie Gerarda a Kimbla se od sebe navíc liší také stylisticky, jak lze nejlépe sledovat na honičce pod tunelem (akčnost hudby, délka záběrů, nervnost kamery) - od této scény je zároveň naznačováno, že jediným východiskem pro Kimbla je kooperace s mužem, který mu jde nemilosrdně po krku (sladění stylů). Velmi důsledný je film také v distribuci informací a míře vědění, které nám v návaznosti na jednu ze dvou ústředních figur zprostředkovává. Podle potřeb vyprávění víme někdy více než Gerard, jindy zase více než Kimble - pořád jsme přitom napnutí a přesvědčeni, že hrdina má náskok jen pár kroků a jeho dopadení je na spadnutí. Uprchlík podobně jako Mlčení jehňátek za účelem vyvolání napětí či překvapení velmi uvědoměle pracuje se žánrovými schématy - více scén je vystavěno tak, abychom si na základě zkušenosti s podobnými scénami v jiných filmech mysleli, že Kimble už už bude dopaden - v jednom případě jdou ale policajti po známých jeho bytné, v jiném běží Gerard do jiného schodiště, než po kterém Kimble sbíhá. Při svém strhujícím tempu, přesně rozvrženým bodům obratu a výtečné gradaci pomocí cliffhangerů, jejichž vinou se ovšem film nedrolí do pomyslných seriálových epizod, Uprchlík zvládá zároveň prokreslovat postavy a přesvědčovat jak nás, tak Kimbla/Gerarda, že ten druhý to vlastně myslí dobře (scéna s chlapcem a rentgenem v nemocnici, důležitá, názorně předvedená skutečnost, že Gerard nevyjednává, sloužící k našemu docenění jeho odlišného přístupu ke Kimblovi, s nímž je ochoten komunikovat). V dětství jsem Uprchlíka sjížděl na VHSce stále dokola. O mnoho let později mi přijde pořád stejně boží a doufám, že jsem jej neviděl naposledy. Je málo takových. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, JitkaCardova (01.03.2015)