A Photographic Contortion
Obsahy(1)
Dotěrná kamera snímá pána, který dává rozmáchlými gesty najevo svou nelibost z natáčení. Svými odmítavými posuňky však nic nezmůže, a tak pomalu přistoupí přímo ke kameře, otevírajíce přitom ústa, jež pohltí celou plochu obrazu. Střihem vzniká iluze černé díry, do níž panikařící kameraman i se svým přístrojem přepadnou. Druhým střihem filmu se vracíme k spokojeně přežvykujícímu, ďábelsky se chechtajícímu pánovi. (Renesco)
(více)Recenze (19)
Trvá to sice jenom jednu minutu, pointa je ale na počátek 20. století více než povedená. Jeden z mála (možná jediný?) Film z tohoto období, u kterého jsem se opravdu upřímně zasmál. Líbí se mi, že nejde jen experiment s revolučním přibližováním, ale že to má nějaký děj, což je na tehdejší dobu rarita. ()
Celkom vtipné, ale neohúrilo ma to. Beriem si z toho, akurát to, že chlapík nebol dobre oholený a vtipne iluzórne zjedol kameru. jeden dnešný slovenský spevák Patrik Vrbovský prezývaný aj Rytmus, by asi povedal "zedols", no späť k tomuto. Musím povedať, že videl som aj lepšie, tento trik je na mňa jednoduchý. ()
Muž fantomasovského zevnějšku a hitlerovské mimiky sežere kameru a později i chudáka kameramana samotného. Geniální minutová šílenost s pěknou, i když zjevně moderní hudbou. Možná je škoda, že tak ujeté dílko by po roce 1901 už nikomu neprošlo. James Williamson byl sympatický tvor. http://www.youtube.com/watch?v=WxcVzs88xRg ()
V roce 1901 tohle nebylo natočeno jako "mnohovýznamnové" dílo, jak píše Webb nebo Radko, ačkoliv zpětně se tak na něj dá pohlížet. Stejně tak tehdy neexistovala profese a ani termín paparazzi. Ale film je to zajisté pozoruhodný a také se nedivím, že jeho políčko zdobí obal Dějin filmu od Bordwella a Thompsonové, protože je to jeden z prvních filmů se zcizujícím prvkem. Tak alespoň já chápu ono velké sousto. ()
Veľké sústo: dobový experiment a mnohovýznamový film. Vízia pohltenia popularity tvorcov hereckými celebritami ? Zomletie tvorivého zámeru ústami nespokojných divákov, hercov, kritikov ? Vzbura proti tradičnej kinematografii ? Odpor k filmovaniu ? Alebo len dobová, trikovo zaujímavá, no vo výsledku trochu toporná groteska? Od všetkého trošku, faktom je, že viacvýznamovosť začala písať týmto minútovým filmom novú etapu. Podľa mňa nie náhodou sa fotografia z neho ocitla na obale knihy D. Bordwella a Kristiny Thompsonovej Dejiny filmu. ()
Zajímavosti (1)
- Kritik Jacques Aumont o filme uviedol: „Veľké zábery na hlavu a tvár dlho vyvolávali skôr odpor, pretože divákom vadil nereálny rozmer týchto zväčšení a bol pociťovaný priamo ako obludný. Hovorilo sa o ,veľkých hlavách', o dumb giants (nemých obroch), filmárom bolo vytýkané, že nevedia, že hlava sa nemôže hýbať samotná, bez trupu a nôh, všeobecne boli tieto obrazy skrátka chápané ako proti prírode.“ (Raccoon.city)
Reklama