Chajrcham öndör chá bajna?
Režie:
Ivo TomanKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Langmiler, Dagva-Očiryn Elbegsajchan, Karel Hlušička, Dž. Dzanabadzar, Josef Větrovec, Šataryn Ceceg, Slávka Budínová, Jan Kanyza, Petr Pospíchal (více)Obsahy(1)
V éře normalizace vznikala řada vynucených koprodukčních filmů s politicky spřátelenými zeměmi - v tomto případě se vzdáleným Mongolskem. Příběh se dotýkal společné výpravy československých a mongolských geologů, kteří v nepřístupné horské pustině hledají ložiska měděné rudy. Základní potíž však vyvstala ve zcela neobratném zpracování, které pohřbilo jakoukoli věrohodnost i krajinnou atraktivitu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Film je hmatatelným důkazem, že se dá natočit 84 minut naprosto o ničem. Prakticky nulový děj se nekonečně vleče. Občasné dialogy jsou prokládány nekonečným putováním odnikud nikam. Buď Československo do Mongolska dodávalo i telefonní přístroje a elektrické vypínače anebo byly záběry natočeny v Československu a na Mongolsko si jen hrají. ()
Nějak jsem to nepobral. Velmi příjemný byl narativní rámec, který se snažil vyhnout konvenční přímočarosti. Dalším plusem byla bezesporu mongolská krajina. Toť asi vše. Herecké postavy a výkony? Schématické a nicneříkající. Děj byl nezajímavý a chvílemi vysloveně nudil. To co je pozoruhodné je fakt, že takovéto práce čeští inženýři skutečně podnikali. Proč, ale autoři utopili snímek v takové kaši neutrality a zpackaného dabingu netuším. Nedá se ani říct, že je snímek tendenční. Plán zde není nadevše a strana není zákon. Individualismus je zde zdůrazňován jako silný prvek a přesto, vůbec to nefunguje. ()
Pravda je, že se toho ve filmu moc neděje. Spíž než dobrodružný je film cestopisný. A vystupuje tam i několik českých herců, kteři si udělali výlet do dalekého Mongolska. Příroda tam vypadá nádherně. A Slávka Budínová se tam konečně asi v 52 letech vdala za režiséra filmu Ivo Nováka. No a nakonec musím pochválit záběr na legendární Škodu 120, jak ujíždí bez řidiče ullanbátarskou ulicí. V tom je něco magicky krásného... :-)))) ()
Další koprodukční sedmdesátková "lahůdka", vyrobená ve stylu přijedeme tam a něco už tam natočíme. V okamžicích, kdy kamera krouží po jistě nádherné mongolské přírodě se film ještě dá tak tak vydržet. Pokud se ale přesuneme do Ulánu (jak zde familiérně nazývají hl. město Mongolska) a zejména do interiérů, začíná to pravé peklo. Především dialogy s. Větrovce s Mongoly jsou hodně za hranicí snesitelnosti. Otřesný zážitek, který můžu doporučit pouze těm největším masochistům nebo členům klubu česko-mongolského přátelství. ()
Pridavam se k Pstrosovi, tento film nelze vydrzet bez konzumace tvrdeho alkoholu. Ivo Toman byl kabrnak a jeho trojlistek "Cesty muzu" - "Vystrely v Marianskych Laznich" - "Ve znameni Tyryksove hory" tvori jeden ze zakladnich stavebnich kamenu ceskeho normalizacniho filmu. Schovat nekam do muzea a poustet zajemcum a flagelantum. Uz jen pro ty nazvy. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (2)
- Během natáčení filmu si Slávka Budínová v Mongolsku vzala Ivo Tomana. Vzhledem k tomu, že s sebou neměla svatební šaty, musela si je vypůjčit v Mongolsku od místních obyvatel. (Frontie)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe a Mongolsku. (dyfur)
Reklama