Irina Palm
Irina Palm
Irina Palm
Irina Palm
Režie:
Sam GarbarskiKamera:
Christophe BeaucarneHrají:
Marianne Faithfull, Predrag 'Miki' Manojlovič, Kevin Bishop, Dorka Gryllus, Jenny Agutter, Jules Werner, Tim Plester, Malina Ebert, Ibrahima Sanogo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jde o život, tak k čemu jsou předsudky a stud.
Příběh padesátnice Maggie, která se jednoho dne nechá zaměstnat v nočním klubu londýnského Soho. V zoufalé snaze získat peníze na operaci vážně nemocného vnuka přijme práci, nad níž by se dosud při pouhé zmínce zarděla studem. Pozoruhodné šansoniérce a herečce Marianne Faithfullové je v romantické tragikomedii neméně skvělým protihráčem kusturicovský herec Miki Manojlović, jehož na první pohled hochštaplerský majitel klubu začne díky odzbrojující přirozenosti stárnoucí ženy znovu vnímat hluboko zasuté city. Bizarní idyla nově nabyté Maggiiny existence končí okamžikem, kdy se o nové, byť dočasné identitě dozvídají nejen pomlouvačné sousedky, ale především syn Tom. Nevtíravě osobitá režie Sama Garbarského dává prostor strhujícímu herectví, jehož působivost umocňuje skvěle vystavěná atmosféra s melancholickým hudebním doprovodem.
(oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (177)
85 % - Velmi povedená záležitost, tohle drama s příchutí černého humoru mě docela překvapilo. Veškeré "dráždivé" elementy se odehrávají výhradně na verbální úrovni, dialogy jsou výborné, přirozené, mají v sobě hloubku, vtip, ironii, žal... A sice úsporná, nicméně podmanivá kytarová hudba z dílny Ghinzu. Marianne Faithfull v roli babičky Maggie je excelentní, výtečný byl i Miki Manojlovic á la majitel nočního podniku. Kevina Bishopa nemám rád od prvního Erasma (nejdřív protivný William, posléze do ruské baletky zamilovaný William), tady se sice na roli Magiina lehce nevyrovnaného synka sice hodil, ale kapánek přehrával. Summa sumarum dost nadprůměrný film, kterou si někdy na DVD jistě pustím znovu. ()
Pomalu plynoucí a typicky evropsky pojaté drama o tom, co všechno je člověk ochoten udělat pro záchranu dítěte, o tom, jak těžké je opustit kuklu zažitého stereotypu, i o tom, že to, co je opovrženíhodné, se někdy skrývá někde plně jinde než se na první pohled zdá. Depresivní, přesto pozitivní, hořké, přesto místy nenápadně úsměvné, strohé, přesto pocitově bohaté a zručně unikající všem z tématu hrozícím nástrahám. Největším kladem je Marianne Faithfull v hlavní roli, přirozená, přesvědčivá nejen úsporným způsobem vyjádření emocí bez velkých gest a slov. Nemusí mávat rukama a vysvětlovat, stačí jí pohled, výraz, nepatrné gesto. Což režisér ještě podtrhává afektovaností některých postav kolem ní. ()
Čekal jsem víc. Ne, že by to nestálo za podívání, ale asi jen jednou. Nějak jsem se do toho nemohl dostat a nevím, co mi v tom zabraňovalo. Jestli tempo, nezáživnost nebo zkrátka příběh jako takový. Ničím mě to prostě nevtáhlo, nemůžu to tudíž hodnotit lépe. Bylo to takové neutrální, i přes lehce kontroverzní náplň, a to je asi ten problém. Nebo nevím.. ()
Nenápadně skvělý film se stejně nenápadně skvělou Marianne Faithfull. Marně by hledali herečku, která by se na roli Iriny Palm hodila méně. A právě v té nevýraznosti a v tom minimalismu, s jakým si tu roli střihla, je síla a výjimečnost. Snímek jsem viděl snad 10x a stále mě něčím překvapuje. Krásný film o obětování se pro blízkého člověka. ()
Krásný film o překonávání předsudků a o boji se stereotypy. Celý film stojí na výkonu představitelky Maggie, která byla jednoduše úžasná. Drbající tetky byly skoro tak děsné, jako ve skutečnosti. Jediná věc, která mě zklamala, byla diskriminace pohlaví. Jak tomu bohužel většinou bývá, nahých bab spousta, chlap nahý ani jeden. ()
Reklama