Majestic

„Dúfam, že po mne opravia aspoň pravopis.“ Po tridsiatich šiestich minútach, dávno po tom, čo James Whitmore pozval Jima Carreyho na praženicu a kúsok po tom, čo ho Martin Landau v rozšklbanom svetri previedol cintorínom, a kúsok predtým, ako Laurie Holdenová na majáku dostala záchvat čkania a dlho predtým, ako Jim Carrey vo vlaku rozbalil darček, som pochopil, že hoci MAJESTIC sám osebe dokonalý nie je, odpovedal v ňom Darabont na otázku, prečo mám rád filmy. (06.09.2008)

Jak jsem tak předevčírem sledovala "Majestic", připadala jsem si, jako bych sežrala obrovský krémový zákusek, spláchla to colou, jako nášup si dala mléčnou Milku, požvýkala pytlík karamelů a navrch pochroupala hrst kostkového cukru. Mám ráda sladké, ale všeho moc škodí a v tomhle filmu je skoro všeho moc - moc vlídnosti, moc lásky, moc blbosti na straně zla, moc patriotismu a hlavně moc patetických projevů, potlesku, transparentů, pochodové hudby a freneticky šťastných výkřiků. Je to tak sladké a milé a plné ideálů, až by životem otřískaný Evropan blil. Na druhou stranu je dobré se občas nechat dojmout pohádkou, připomenout si, co je správné a jak by vypadal ráj, kdyby existoval: jako americké maloměsto plné přátelských, usměvavých lidí, vždy ochotných podat pomocnou ruku. Pro mě nejslabší Darabont (měl by se nadále věnovat pouze předlohám Stephena Kinga) a nejsilnější Carrey (on umí hrát i bez tlemení, pitvoření, ksichtění a celé té mimicky přemrštěné gymnastiky, volejme hallellujah!). Čtvrtou hvězdičku dávám se značným sebezapřením - chtělo to najmout zdatného střihače, co by ušmiknul tak 45 minut natahování (to by se nechalo sebemrskačům pro director's cut). 70% (14.05.2012)

Po všech filmařských profesích bezchybný film. Bravitým příběhem se zde vypráví o ostudné historické etapě Spojených států, kdy bezmála navlas stejně jako socialističtí soudruzi jacísi Oni rozhodovali o tom, kdo je s námi a kdo proti nám, a kdo tedy může točit, být na plátně, něco znamenat, a kdo ne. "Jsem tedy na černé listině? Žádná černá listina neexistuje." Ale tvůj film se točit nebude. (26.08.2012)

Soudní drama o hledání identity a sebe sama na pozadí politického, protikomunistického, napětí Ameriky 50. let. Takhle to zní strašně, ale ve skutečnosti je to asi nejdobráčtější film vůbec. Všichni se tam stále usmívaj, poplácavaj se po zádech a hraje k tomu příjemná hudba. Za začátku si říkáte what the fuck? Kde je pointa? Žádná není, prostě vás to buď začne bavit, nebo to vypnete. Já to nevypnul. (24.03.2012)

Tenhle film samozrejme neni Shawshank ani Zelena mile, tudiz mu davat nizsi hodnoceni jen proto, ze si Darabont dovolil natocit neco jineho, nez film o vezeni, je blbost, ale je fakt, ze je to Darabontuv nejslabsi kousek. Nejvetsi problem filmu je asi delka, ne ze bych se nudil, ale zkratit ho o pul hodky by urcite prospelo. Dalsi chyba je ocekavat od filmu komedii, samozrejme se tu par vtipku nachazi, ale Carrey tu snad neudela ani jeden skleb, rek bych, ze tohle je jeho nejlip zahrana dramaticka role. Ostatni herci jsou taky skvely, ale zminim jen jednoho, Bruce Campbell, ten byl genialni. Co se tyce pribehu, tak i kdyz je jasny, ze pohodicka v malym mestecku skonci jedinym moznym zpusobem, porad film umi prekvapit a i kdyz se tu nachazi klasickej zaverecnej proslov a udobreni, nepusobi to cele nijak otravne. Je to takovej milej film, kterej umi zvednout naladu. (12.01.2007)