Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dne 29. 12. 1960 se na televizních obrazovkách objevil přenos z Divadla ABC a pro diváky tak bylo zaznamenáno ve své době ohromně populární představení, v němž po boku Jana Wericha exceloval Miroslav Horníček. Těžká Barbora autorské trojice VoskovecWerichJežek měla premiéru v roce 1937 na scéně Osvobozeného divadla. Na stejném jevišti, ale o více než dvacet let později, diváci aplaudovali její obnovené premiéře. Vedle hereckých osobností protagonistů i dalších (J. Bohdalová, S. Fišer, L. Kostelka aj.) měl na úspěchu podíl i Orchestr Karla Vlacha, který představení plné písniček (Vy nevíte, co je středověk, Holduj tanci, pohybu a další) živě doprovázel. Příběh o tom, jak Eidamští zachránili své město před vpádem Yberlandských, nebyl už aktuální tolik jako v době svého vzniku, naopak nadčasovou, léty potvrzenou kvalitu mu dodaly předscény dvojice Werich–Horníček, naplněné dnes již zlidovělými výroky... Záznam byl v České televizi zrekonstruován v devadesátých letech, ale jeho kvalita je přece jen archivní, proto se divákům omlouváme. Představení však patří ke klenotům českého divadla a má kromě umělecké i historickou hodnotu. (Česká televize)

(více)

Recenze (39)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

To co jsem shlédl takřka v posledních 80. minutách, to se nedá slovy ani vyjádřit, to se musí prostě vidět, to bylo něco improvizačně geniálního. Věděl jsem tak zhruba o čem to je, a o co tam jde, poněvadž mám doma cd s touto hrou, ale samozřejmě výstupy naživo jsou holt výstupy naživo, to nic nepřekoná. Celé divadlo ABC z celým svým ansáblem, nejenom s pány Werichem a Horníčekem, v té nejlepší formě v této původně divadelní hře Osvobozeného divadla z roku 1937. Opravdu umění a humor na vysoké úrovni, všechny ty scény a předscény, navíc s opravdu krásnými písněmi jako David a Goliáš, si zaslouží hodnocení nejvyšší. ()

Drslw 

všechny recenze uživatele

Bohužiaľ, všetky Werichove hry na mňa pôsobia jediným dojmom - nejaká akože zápletka akože vznešená, početný ansámbl rozvíri vodu, a potom príde Ó Veľký a Múdry s nepresahujúcim pobočníkom (to si postráži, aby nepresahoval!) a strhne všetku pozornosť aj zásluhy na seba. Všetci ostatní sú blbci. A bez konca zvonec. Trochu málo - obzvlášť na dnešnú dobu. O trošku lepšie než Balada z hadrů. ()

Reklama

milaneg 

všechny recenze uživatele

Werich s Horníčkem jsou (jako vždy) na forbíně úžasně geniální-ať už v humoru slovním ('Příchozí, vejda,...' 'K vám chodí Vejda?') nebo narážkami na dobu ('A do kterých novin? Ono je to vlastně jedno...!')!! Samotná hra má pak jen několik málo světlých okamžiků, a ve všech z nich jsou opět Werich s Horníčkem. I přes zvláštní konec a místy zbytečně protahovaný děj je to legenda...! ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Forbíny Jana Wericha a Miroslava Horníčka z Těžké Barbory jsou nesmrtelnou nadčasovou klasikou, zvláště ta závěrečná. A tak třebaže je ampexový záznam nekvalitní, obličeje rozmazané a zvuk poněkud zastřený (nebo už mám horší sluch), musím dát plný počet hvězdiček, třebaže samotný děj, burcující proti válce - zde aktualizovaný na dobu hrozící jaderné katastrofy, není až tak výjimečný. Humor rozhodně neschází, ovšem stojí na obou protagonistech. Mezi herci představení bych připomněl Elenu Hálkovou, vnučku básníka Vítězslava Hálka a matku Jany Štěpánkové. ()

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

Skvělé představení, jež Werich a Horníček předvedli. Nejlepší ze všeho samozřejmě forbíny, které neměly chybu a člověk se u nich vážně nasmál. Imrovizace nade vše. Velký potlesk těmto dvou velikánům našeho českého divadelnictví. Ale i ostatní předvedli skvělý výkon jako Jiřina Bohdalová a překvapilo mě, že zde hrála i Stella Zázvorková. Krásná scéna byla útěk z vězení:) Úprava 2011: Viděna po delší době znova a hra se mi zalíbila snad ještě více. Ovšem nyní mám trošku jiný pohled na to, co se nejlepších scén týče. Scéna útěku z vězení, je sice výborná, ale mnohem lepší je scénka v lese, kdy J. Werich jednou větou popíše, že by být tím vojákem utíkal za maminkou a zakončení - "A dala by Vám buchtu, vy vole." A taky je ještě výborná scéna s Vejdou když vejda s přechodníkem:) "Ona Vejdová má taky přechodník. - Ale vypadá mladě." No a dovolila bych si přidat pár hlášek, spíše citátů bych to nazvala, protože jakmile oni něco vypustí z úst, má to své kouzlo a moudrost:) "Lidi jsou lidi.".... "Každej jsme nějakej."..... "Já hledám někoho, kdo by mi napsal vysvětlivky a já bych na to kydnul trilogii."...... "Pojem dneška vždycky byl, je a bude křehký pojem." ....."Kolikrát ty vysvětlivky jsou tlustší než ta kniha, kterou vysvětlujou. Víte mě se líbí ten optimismus těch nakladatelství, který oni předpokládají, že co čtenář, to blbec." ()

Galerie (5)

Zajímavosti (5)

  • Původně ve hře vystupoval i Vladimír Menšík, které ho si vybral sám Jan Werich, avšak po premiéře – jak bylo jeho dobrým zvykem - hojně oslavoval a zaspal první reprízu, což ho stálo okamžitou výpověď. (Olík)
  • Forbíny a vystříhané scény s Werichem a Horníčkem viděla archivářka a dramaturgyně České televize Berková, poprvé v pražském kině Dlabačov u příležitosti Horníčkových sedmdesátin. Šlo o materiál zachráněný filmovým historikem Myrtilem Frýdou a doktorem Goldscheiderem z popelnic ve Vladislavově ulici, kde tehdy televize sídlila. Když se později v archivu zajímala o staré záznamy pro výběr k dalším pořadům, zjistila, že tam jsou uchovány některé předscény a torza obou představení. Byla však rozstříhaná, v katastrofálním technickém stavu a doplněná popiskem: „Neúplné, unikát, nelze dát dohromady.“ Berkové se však podařilo materiály rekonstruovat. Obraz záznamu technicky vylepšil Jiří Volman, s písemnou dokumentací pomohla Werichova sekretářka Jarmila Týlová a vyhozený druhý díl Těžké Barbory donesl zvukař Kamil Příhoda. Vodítkem se staly i rozhlasové nahrávky a gramofonové desky, aby se nejdůležitější útržky vložily tam, kam patří. Technici střihového pracoviště zase po milimetru srovnávali synchronní zvuk a doplňovali chybějící části slov. [Zdroj: ceskatelevize.cz] (sator)
  • Premiéra 14. 11. 1958, Divadlo ABC (Praha). (NinadeL)

Reklama

Reklama