Sluga Gosudarev
The Sovereign's Servant
Obsahy(1)
Souboj o srdce dámy přivede dva nesmiřitelné francouzské kavalíry až na rozdílné strany rusko-švédské války... Rytíř de Brézé a hrabě de la Bouche se na dýchánku ve Versailles zahleděli do stejné dámy. Co začalo jako nevinná šarvátka v karetním salónku, končí za rozbřesku soubojem na kordy. Panovník, který si na dotyčnou dámu shodou okolností myslí také, však hbitě využije příležitosti a oba duelanty za trest vyhostí jako pozorovatele rusko-švédských bojů: jednoho ke Švédům, druhého k Rusům. Horkokrevným kavalírům začíná tvrdý chlebíček: ohrožují je nedorozumění s cizími vojáky, záhadný černý rytíř, který se prohání lesy okolo Poltavy, ale i dlouhé prsty Krále Slunce, který by se jich rád zbavil jednou provždy. V odlehčeném dobrodružném příběhu z období Velké severní války se setkáme se třemi velkými panovníky té doby – Ludvíkem XIV., Karlem XII. a Petrem I. Velikým. Nechybí souboje, romantická linka ani válečné scény včetně slavné bitvy u Poltavy. Zajímavý je i pohled současného ruského režiséra na stereotypy ruské, francouzské a švédské národní povahy. (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Výborný staromódný historicko-dobrodružný film z čias rusko-švédskej vojny za vlády Petra Veľkého. Posudzujúc v rámci súčasných ruských historických veľkofilmov (s ktorými sa teraz doslova roztrhlo vrece), je to v každom ohľade lepšie než priemerné 1612. Dobre napísané, ešte lepšie zrežírované, medzi hrdinami (typickým Francúzom a typickým Rusom) funguje solídna "buddy" chémia, šermiarske súboje majú výbornú choreografiu a záverečná bitka medzi Rusmi a Švédmi pri Poltave je realistická, nakoľko je to len možné (s minimom digitálnych efektov, no predsa veľkolepá). Tlieskam. Nenechajte sa odradiť zbytočne rozťahaným "francúzskym" úvodom. UPDATE: Po druhom zhliadnutí dvíham hodnotenie na absolutórium, pretože toto je proste skvelý historicko-dobrodružný film. ()
Ruský historický film se vrací do samotného začátku 18. století - je rok 1709 a poblíž polských hranic se objeví přízrak v černé kápi... Následně se děj přesouvá do Versaille a objeví se množství nových postav, takže snad jedině četbou děje na obalu DVD si člověk ujasní, oč asi tak jde, i když děj na obrazovce se nezdá tomu odpovídat. Je fakt, že tu asi probíhá válka mezi Švédy a Ruskem, a že se tu sem tam objeví dva Francouzi, co se pokoušejí o duel. Avšak celé je to tak zmateně natočené, neustále se skáče mezi třemi zeměmi a několika postavami, že se velmi složitě orientuje. Navíc celé je to vykrádačka již známých filmů - Duelu (ne toho Spielbergova, ale Ridelyho Scotta, film je známý i jako Soupeři), francouzských historizujících snímků, trošku je to i řízlé Piráty z Karibiku... Závěrečná bitva mezi Švédy a Rusy je pak natočena zhruba na úrovni napoleonské bitvy ve Svatbě na bitevním poli. Úvod disku patří protipirátu, spustí se i trailery na filmy Bavorák 2, Michael Clayton, Soudný den, Reservation Road a Slídil, reklama, ale jinak na disku nenajdete žádné bonusy. Celý film byl sice natočen ve 2,55:1, ale na disku jej najdete v letterboxu, což výrazně snižuje kvalitu obrazu. A rovněž ruský zvuk je slabší a zní ploše. ()
Hudební doprovod filmu je chvílemi dost vlezlý, závěr trochu přitažený za vlasy a pár kýčovitých či sentimentálních okamžiků se zde také najde, ale celkově lze bez uzardění prohlásit, že tento hystoricko-dobrodružný snímek se Rusům opravdu povedl. Výprava je takřka dokonalá - je vidět, že se na ní nešetřilo. Od začátku do konce se to řeže hlava nehlava, ale časté a místy dost brutální násilí nesklouzává k samoúčelnosti. Bitva u Poltavy je vylíčena zdařile a ani portréty panovníků vůbec nejsou špatné. Docela zajímavá je jazyková rozmanitost "Sluhy..." - kromě dominantní ruštiny a francouzsštiny se tu mluví také polsky, švédsky a německy. ()
K ruskej tvorbe keďže mi je blízka nezvyknem mávať tvrdšie slová, no tu to inak nejde. Dobrý film z 18. storočia sa dá urobiť aj s menším obnosom peňazí, to problém nie je, aj keď ťažko povedať, či rozpočet bol malý alebo veľký, no nezdá sa mi že si to na seba výraznejšie zarobilo. Tento film však akoby ruský vôbec nebol, skôr som mal pocit, že to je nejaký hybrid francúzskej, anglickej, americkej a nemeckej filmovej školy. Ozaj nemusím film so zbytočným násilím, hrubé,kde je skoro každá postava zatrpknutý namyslený povyšujúci sa snob, no divím sa aké je to reálne aj dnes vo svete keď taká tá bezcitnosť, cynickosť a posmešný humor fungujú na plné obrátky, z týchto filmov aspoň zisťujem v čom sme sa vôbec nezmenili za tie storočia. Úprimne mne vadil príbeh tohto filmu, ktorý mi nielen že prišiel šialený, ale bol aj nevýrazný, čo tam po bojových scénach, tu nehrali dôležitú úlohu, aj keď sa dosť vydarili. Pri tomto filme som zaspával, od dialógov, cez dej, mi to nič zvláštneho neprinieslo, bola to jedna veľká nuda, dosť neatraktívny film so zmýšľaním minulosti, ktoré neviem pochopiť pre samotnú podstatu veci toho, čo robili a podľa mňa sa nad tým ani vtedy ľudia veľmi nezamýšľali. Od historického ruského filmu by som čakal niečo iné, toto bolo pre mňa dosť veľké sklamanie po tejto stránke a chápem prečo to nemá na tejto stránke v tejto chvíli žiadnych fanúšikov. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (5)
- Film Sluha Jeho Veličenstva sa natáčal predovšetkým v Moskve a Petrohrade. (MikaelSVK)
- Producenti filmu si pozvali vyše 1500 hercov, z ktorých bolo následne vybraných pre potreby filmu iba 360 osôb. (MikaelSVK)
- Švédsky kráľ Karol XII. bol považovaný za jedného z najlepších vojvodcov 18. storočia. Bol obzvlášť schopným vojenským veliteľom, taktikom či obratným politikom. Aj snímka zobrazuje fakt, že Karol XII. sa od rádových vojakov príliš nelíšil, pretože nosil takmer identickú uniformu či spoločne so svojím vojskom sa aj stravoval. (MikaelSVK)
Tož já nevím, jestli se tento film snaží být dobrodružnou historickou zábavičkou ve stylu poněkud naturalističtějších mušketýrů či trýznivou výpovědí o válce. Zdá se, že usiluje o obé, jenže se mu obé v mnoha ohledech sype pod rukama, tak to jde proti sobě. +++++ Pokud si převyprávíme (a bacha, já to - SPOILER - udělám) děj, mělo by nás něco zarazit. Hlavní hrdina de Breze je kvůli nedovolenému souboji poslán za trest ke dvoru cara Petra Velikého, zatímco jeho duelant ke dvoru švédského krále Karla XII. K souboji došlo kvůli ženě, již by si rád ochočil francouzský král, ale její srdce patří de Brezemu. Po odjezdu obou duelantů se děj do Francie vrací, takže se zdá, že půjde o příběh lásky. Ona francouzská linie ovšem dění nijak neovlivňuje - poslové prostě nejsou dost rychlí. Milovaná markýza se tahá s králem a snad myslí na de Brezeho. Nakonec za ním odjíždí a odplouvá s ním do dáli. Tato dějová linie je nepochybně nejbezradnější. +++++ Další část hovoří o cestě duelanta ke Karlovi XII. Chtělo by se hádat, že souboj de Brezeho s ním se nějak protne ve válce Švédska s Ruskem, ale ne, nic takového. Celá tato linie je přítomna pouze proto, aby se úvodní souboj mohl opakovat na konci v Rusku. +++++ Zbývá tedy putování hlavního hrdiny za carem. Postupně poznává krutost zbojníků, švédských vojáků, nedůvěřivost Poláků, je svědkem zabití německých šlechticů, kamarádí se s ruským důstojníkem (pošťuchování s ním těží z klišé "zemitý, opravdický Rus" vs. "lehce neautentický, uhlazený Francouz), navštíví baňu, střelí Karla XII. do nohy, zastřílí si, zaseká, pozná odhodlanost ruských žen a tak všelijak podobně. Taková válečná road movie. Snaží se být syrová, ale klouže po povrchu. Navíc, co chvíli naznačuje, že by v ději měl hrát roli jakýsi tajemný Černý jezdec - roli protivníka de Brezeho. Ani k tomu ale nedojde. Postavy se čas od času potkávají na bojišti, ale ona setkání prakticky nemají na děj vliv, nemají důsledky, pokud náhodou někdo neumře (většinou umírá postava, jež do filmu vešla teprve před chvílí - všechny důležité postavy umírají až na konci). +++++ Ve finále se odehraje napůl historicky, napůl ahistoricky pojatá bitva u Poltavy. Někdo třeba umře a někdo zase ne. Někdo možná vystřelí na cara. Z fabule prostě jeden moudrý není, zábavný dobrodružný příběh z ní není. Jak je to tedy s tou výpovědí o válce? Je tu jistá snaha ji podat, ale končí obvykle u předvedení toho, že všem bylo ukřivděno, všechny osudy jsou tragické. Tamté pozabíjeli rodiče, tu znásilnimi, onomu vypálili vesnici... +++++ Režisér své dílo ozdobil zpomaleným umíráním, zpomalením a následným zrychlením akce (hlavně seky šavličkou), parkinsonovskou kamerou a emocionálně "vodící" hudbou. V boji stříhání od celků k detailům (když dojde ke zranění). Zvláštní střih - obraz má občas jiný rytmus než zvuk - takovým způsobem, že se to nepříjemně sleduje a nelze v tom vysledovat záměr. +++++ Rozhodně bych nepřipodobňoval k filmům s Maraisem, jak tu někteří činí - děj je roztříštěnější, dobro a zlo hůže definované, filmu chybí odlehčenost, usiluje o naturalističnost, není tu jasný antagonista, femme má minimální roli, ba i šermovačky vypadají jinak - namísto taneční elegance se údery vedou silou za mocného funění a vypadají námahavě. Ale dost, nebo můj komentář bude delší než film sám, jenž za tu délku rozhodně nestojí. () (méně) (více)