Sluga Gosudarev
The Sovereign's Servant
Obsahy(1)
Souboj o srdce dámy přivede dva nesmiřitelné francouzské kavalíry až na rozdílné strany rusko-švédské války... Rytíř de Brézé a hrabě de la Bouche se na dýchánku ve Versailles zahleděli do stejné dámy. Co začalo jako nevinná šarvátka v karetním salónku, končí za rozbřesku soubojem na kordy. Panovník, který si na dotyčnou dámu shodou okolností myslí také, však hbitě využije příležitosti a oba duelanty za trest vyhostí jako pozorovatele rusko-švédských bojů: jednoho ke Švédům, druhého k Rusům. Horkokrevným kavalírům začíná tvrdý chlebíček: ohrožují je nedorozumění s cizími vojáky, záhadný černý rytíř, který se prohání lesy okolo Poltavy, ale i dlouhé prsty Krále Slunce, který by se jich rád zbavil jednou provždy. V odlehčeném dobrodružném příběhu z období Velké severní války se setkáme se třemi velkými panovníky té doby – Ludvíkem XIV., Karlem XII. a Petrem I. Velikým. Nechybí souboje, romantická linka ani válečné scény včetně slavné bitvy u Poltavy. Zajímavý je i pohled současného ruského režiséra na stereotypy ruské, francouzské a švédské národní povahy. (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Tak trošku mi to dalo vzpomenout na staré francouzské šermovačky s Jeanem Marais a za to míří na Východ dík, ačkoliv je třeba říct, že Rusové jsou v tomto případě trošku těžkopádnější. Příběh byl tak akorát naivní, herci byli sympatičtí a potěší, že se tu celkem pravidelně míhají krásné Rusky, šermířské souboje měly úroveň a oceňuji, že se film vyhýbá typickému ruskému patosu, i když samozřejmě ne úplně. Bitva u Poltavy, tedy předpokládám, že to byla ona, budila mírné rozpaky, ale i tak dokázala pobavit a to se dá říct o celém filmu. 70% ()
Hudební doprovod filmu je chvílemi dost vlezlý, závěr trochu přitažený za vlasy a pár kýčovitých či sentimentálních okamžiků se zde také najde, ale celkově lze bez uzardění prohlásit, že tento hystoricko-dobrodružný snímek se Rusům opravdu povedl. Výprava je takřka dokonalá - je vidět, že se na ní nešetřilo. Od začátku do konce se to řeže hlava nehlava, ale časté a místy dost brutální násilí nesklouzává k samoúčelnosti. Bitva u Poltavy je vylíčena zdařile a ani portréty panovníků vůbec nejsou špatné. Docela zajímavá je jazyková rozmanitost "Sluhy..." - kromě dominantní ruštiny a francouzsštiny se tu mluví také polsky, švédsky a německy. ()
Prvá polhodinka odohrávajúca sa na francúzskom dvore, kde všetci stolujú s vystretými malíčkami a parochne majú vzor vykefovaný púdel na výstave bola pre mňa utrpením. Našťastie, keď sa dej preniesol do Poľska a Ruska, nabral film na obrátkach. Perfektné šermiarske súboje ma ohúrili aj napriek tomu, že mám radšej obojručné meče a sekery a masakrálna bitka ZSSR - Sverige pri Poltave stojí za zhliadnutie. ()
Tož já nevím, jestli se tento film snaží být dobrodružnou historickou zábavičkou ve stylu poněkud naturalističtějších mušketýrů či trýznivou výpovědí o válce. Zdá se, že usiluje o obé, jenže se mu obé v mnoha ohledech sype pod rukama, tak to jde proti sobě. +++++ Pokud si převyprávíme (a bacha, já to - SPOILER - udělám) děj, mělo by nás něco zarazit. Hlavní hrdina de Breze je kvůli nedovolenému souboji poslán za trest ke dvoru cara Petra Velikého, zatímco jeho duelant ke dvoru švédského krále Karla XII. K souboji došlo kvůli ženě, již by si rád ochočil francouzský král, ale její srdce patří de Brezemu. Po odjezdu obou duelantů se děj do Francie vrací, takže se zdá, že půjde o příběh lásky. Ona francouzská linie ovšem dění nijak neovlivňuje - poslové prostě nejsou dost rychlí. Milovaná markýza se tahá s králem a snad myslí na de Brezeho. Nakonec za ním odjíždí a odplouvá s ním do dáli. Tato dějová linie je nepochybně nejbezradnější. +++++ Další část hovoří o cestě duelanta ke Karlovi XII. Chtělo by se hádat, že souboj de Brezeho s ním se nějak protne ve válce Švédska s Ruskem, ale ne, nic takového. Celá tato linie je přítomna pouze proto, aby se úvodní souboj mohl opakovat na konci v Rusku. +++++ Zbývá tedy putování hlavního hrdiny za carem. Postupně poznává krutost zbojníků, švédských vojáků, nedůvěřivost Poláků, je svědkem zabití německých šlechticů, kamarádí se s ruským důstojníkem (pošťuchování s ním těží z klišé "zemitý, opravdický Rus" vs. "lehce neautentický, uhlazený Francouz), navštíví baňu, střelí Karla XII. do nohy, zastřílí si, zaseká, pozná odhodlanost ruských žen a tak všelijak podobně. Taková válečná road movie. Snaží se být syrová, ale klouže po povrchu. Navíc, co chvíli naznačuje, že by v ději měl hrát roli jakýsi tajemný Černý jezdec - roli protivníka de Brezeho. Ani k tomu ale nedojde. Postavy se čas od času potkávají na bojišti, ale ona setkání prakticky nemají na děj vliv, nemají důsledky, pokud náhodou někdo neumře (většinou umírá postava, jež do filmu vešla teprve před chvílí - všechny důležité postavy umírají až na konci). +++++ Ve finále se odehraje napůl historicky, napůl ahistoricky pojatá bitva u Poltavy. Někdo třeba umře a někdo zase ne. Někdo možná vystřelí na cara. Z fabule prostě jeden moudrý není, zábavný dobrodružný příběh z ní není. Jak je to tedy s tou výpovědí o válce? Je tu jistá snaha ji podat, ale končí obvykle u předvedení toho, že všem bylo ukřivděno, všechny osudy jsou tragické. Tamté pozabíjeli rodiče, tu znásilnimi, onomu vypálili vesnici... +++++ Režisér své dílo ozdobil zpomaleným umíráním, zpomalením a následným zrychlením akce (hlavně seky šavličkou), parkinsonovskou kamerou a emocionálně "vodící" hudbou. V boji stříhání od celků k detailům (když dojde ke zranění). Zvláštní střih - obraz má občas jiný rytmus než zvuk - takovým způsobem, že se to nepříjemně sleduje a nelze v tom vysledovat záměr. +++++ Rozhodně bych nepřipodobňoval k filmům s Maraisem, jak tu někteří činí - děj je roztříštěnější, dobro a zlo hůže definované, filmu chybí odlehčenost, usiluje o naturalističnost, není tu jasný antagonista, femme má minimální roli, ba i šermovačky vypadají jinak - namísto taneční elegance se údery vedou silou za mocného funění a vypadají námahavě. Ale dost, nebo můj komentář bude delší než film sám, jenž za tu délku rozhodně nestojí. () (méně) (více)
Výborný staromódný historicko-dobrodružný film z čias rusko-švédskej vojny za vlády Petra Veľkého. Posudzujúc v rámci súčasných ruských historických veľkofilmov (s ktorými sa teraz doslova roztrhlo vrece), je to v každom ohľade lepšie než priemerné 1612. Dobre napísané, ešte lepšie zrežírované, medzi hrdinami (typickým Francúzom a typickým Rusom) funguje solídna "buddy" chémia, šermiarske súboje majú výbornú choreografiu a záverečná bitka medzi Rusmi a Švédmi pri Poltave je realistická, nakoľko je to len možné (s minimom digitálnych efektov, no predsa veľkolepá). Tlieskam. Nenechajte sa odradiť zbytočne rozťahaným "francúzskym" úvodom. UPDATE: Po druhom zhliadnutí dvíham hodnotenie na absolutórium, pretože toto je proste skvelý historicko-dobrodružný film. ()
Galerie (29)
Photo © Beta Film TV
Zajímavosti (5)
- Producenti filmu si pozvali vyše 1500 hercov, z ktorých bolo následne vybraných pre potreby filmu iba 360 osôb. (MikaelSVK)
- Švédsky kráľ Karol XII. bol považovaný za jedného z najlepších vojvodcov 18. storočia. Bol obzvlášť schopným vojenským veliteľom, taktikom či obratným politikom. Aj snímka zobrazuje fakt, že Karol XII. sa od rádových vojakov príliš nelíšil, pretože nosil takmer identickú uniformu či spoločne so svojím vojskom sa aj stravoval. (MikaelSVK)
- Konflikt, ktorý prebieha počas filmu medzi Ruskom a Švédskom, je z histórie známy ako Severná vojna, ktorá začala v roku 1700 a ukončená bola až podpísaním Nystadskej mierovej zmluvy (Treaty of Nystad) 28. apríla 1721. (MikaelSVK)
Reklama