Strom života

Chvíľami krása, chvíľami peklo. Chápem odpady, tak aj päťky a keď ustabilizujem svoje nálady, tak to máme čistý stred. Bod k dobru za to, že sa takáto vec vôbec dostala do širšieho povedomia (distribúcia, konzum). Malick má v tomto ohľade v Hollywoode velice privilegované miesto. Dokáže artovku naplniť hviezdnými menami a podhodiť mainstreamu niečo silne autorské, kde sa musí premýšlať. A masa sa dostaví, veď tam hrá Brad Pitt a Sean Penn. "OMG, fuck this shit! Idem na Šmoulov." A aj tomuto rozumiem, Tree of Life je v silnom kontraste k "rýchlym" filmom a vyžaduje od diváka velice sústredené správanie (niekoľoko minútové pauzy v monológoch) po väčšinu mamutiej stopáže. Otázka znie, čo za to ponúka a či výsledné hodnotenie nie je len zrkadlo vyspelosti a odhodlanosti pozorovateľa sa otvoriť, hľadať odpovede, skúmať odkazy, participovať sa na relatívne banálnom filozofovaní. Priznávam, že v tomto štádiu sa nenachádzam bolo by to nefér voči klubovým/artovým filmom ako takým, velebiť jeho výnimočnosť (ktorá imho spočíva iba v prehnanej pozornosti, nič viac). Čo ma ale reálne sklamalo je prehypovaný vizuál, ktorý je možno presný (svet očami detí, neprifarbený, nízka chaotická kamera) ale pre mňa absolútne všedný a neatraktívny. Neustále protisvetlo a pohľady do slnka neboli nuda prvých 15 minút. Zahrané skvele. 50% (11.12.2011)

Milý Terry, já vím, že my dva jsme přímky, kterým bylo dáno se protnout jen v okamžiku, kdy jsme jeli po jisté Tenké červené linii a jinak si dál uháníme každý svým nekonečnem. Vím, že jsi tím pádem poněkud někde jinde a výš než já a každý můj pokus o výhrady bude zákonitě připomínat rady obyvatele rovníkové Afriky Eskymákovi, jak má efektivněji stavět iglú. Přesto Tě v tomhle otevřeném dopise prosím o shovívavost s mou přízemností. Vždyť víš, že sice miluju poezii a filosovování, ale obojí vždycky zakončuju prohlášením, že smyslem života je ho žít a výhrady a stesky odbývám citací jednoho svého seriálového oblíbence: "You can do anything, you lucky bastard, you're alive!" Proto se na mě nebudeš zlobit, když Tvoje dílko plné krásných obrazů a lidí, co po krylovsku mlčí v šepotu, označím za filmový ekvivalent našich filosofických keců po osmi pivech. Myslím si, že vím, co jsi tím chtěl říct, ale nesedl mi Tvůj způsob a tón - vždyť mě znáš, jakmile mi někdo začne mávat před nosem černou a bílou, začnu se ptát, jestli někdy slyšel o šedi, zlatu a duze. Splácnout všechny bolesti světa a jedné ne tak úplně idylické rodinky do schématu o milosti kontra přírodě a evoluci spolupracující s božským vnuknutím mi přes všechnu dobrou vůli přijde bolestně banální. A smutné. To, co mě na našem světě fascinuje nejvíc, je bezpočet možností, které poskytuje. Můj milý příteli, od doby, kdy jsme se viděli naposledy, se leccos změnilo. Vylezla jsem na další hory, překonala další řeky a pokoušela se do nich vstoupit znovu, vzhlížela jsem k dalším chrámům, znovu a znovu jsem si špinila ruce a pokoušela se očistit svou duši, lámala jsem srdce a slepovala kousky toho svého a viděla jsem zrodit se nový vesmír, když jsem se poprvé podívala do očí svého syna. Změnilo se mnohé, ale v něčem se nezměním nikdy. Vím, že ve své moudrosti se mě nebudeš snažit změnit ani Ty, jen mi ukážeš, jak to vidíš ty sám. A kdyby pro nic jiného, už za tohle si Tě budu vždycky vážit. S láskou Tvá Faidra. (28.12.2011)

Takže tohle je to umění? Více než dvouhodinové psychotické blábolení pomatené kudlanky, plné kýčovitých žvástů a biblických citací, prokládané nekonečnými záběry z Hubbleova teleskopu, na jejichž pozadí vyje Baptistický sbor kastrátů? "Hluboké filosofické zamyšlení" nad Bohem, vesmírem a lidstvem, které paradoxně existenci Boha popírá! Kdyby Bůh existoval, nedovolil by zajisté tomu audiovizuálnímu teroristovi takové zvěrstvo vůbec natočit. Je však milé, že nám Terenc konečně odhalil původ své psychózy. Jeho bigotní, šosácký fotr s andělskou tváří Brada Pittky mu to patrně dával v padesátých letech pěkně sežrat a vsadím se, že mu i každý večer nutil banán v čokoládě. Zrovna včera jsem viděl uprostřed chodníku ležet velké, čerstvé hovno. V ranním chladu se z něj ještě kouřilo a já zůstal úplně zmražen esoterickou krásou toho magického okamžiku. Zemitý pach, k nebi stoupající opar a hravé odstíny hnědé na šedém podkladu oroseného asfaltu! No co vám budu povídat. V hlavě mi duněl Vangelis a já se prostě musel na chvíli zastavit a vinou toho čarokrásného momentu se vzevrubně zamyslet, co vlastně jsme a odkud jsme přišli! Naštěstí mi Bůh seslal souseda, jehož naléhavá otázka "Vole, ty čumíš do hovna?" mě probrala z toho dvouhodinového tranzu a já v tom říjnovém chladu nezmrzl. A teď mě omluvte. Dostal jsem telepatické poselství, že na orbitu už čeká Aštar! (15.10.2011)

║Rozpočet $32miliónov║Tržby USA $13,305,665║Tržby Celosvetovo $62,305,665▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,344,370 //počet predaných kusov 55,760║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ __Nehorázne ťažký film__ Veľmi ale veľmi silné obrázky nám ponúka Terrence Malick ale v tak ťažkom prevedení, že si ho vychutná len minimum filmových nadšencov, niektoré zábery vyrážajú dych, herci fajn, kostra príbehu živelná, až na ten záver to bolo dokonalé. /90%/ (01.01.2012)

Je to veľmi dobrá poetická dráma od Terrenca Malicka. Má vynikajúci príbeh o jednej obyčajnej americkej rodine päťdesiatych rokov, v ktorej otec a matka majú odlišný pohľad na život a ten ovplyvňuje aj ich spôsob výchovy detí, troch chlapcov, pričom to má výrazný vplyv hlavne na dvoch starších, ktorí sú práve v kritickejšom období a tak to má za následok ich vzdialenia sa otcovi. Spracovanie sa mi veľmi páči, ale stále sa z toho dalo získať aj viac. Milujem tento neuveriteľne pôsobivý Malickov poetický štýl a ten ma naplno dostal už od začiatku, každý záber, gesto alebo aj obyčajný monológ je nezabudnuteľný zážitok a tak celú prvú tretinu, kedy to ešte celé pôsobí tak všeobecnejšie ma film úplne pohltil a chválim aj tú veľmi zaujímavú časť so vznikom vesmíru až po život na Zemi, ale potom už moje nadšenie predsa len o niečo kleslo. Film ma nezačal nudiť ani na okamih, po celý čas si drží vysokú úroveň, ale tým, že dej sa už začal venovať konkrétnym postavám ma to už bavilo o niečo menej a už ma skutočne dostalo len pár scén. Veľkým kladom sú prakticky všetky scény, v ktorých je prvoradá matka, ale aj viacero iných, no myslím, že tie oba pohľady na výchovu a hlavne otcov mohli byť podané aj o niečo lepšie, podobne aj línia odohrávajúca sa po rokoch so Seanom Pennom mala veľký potenciál, ale ten moc využitý nebol a aj záver ma nedostal až tak moc, ako by som chcel. A síce chápem, že je to kvôli väčšine, ale aj tak by som všetky tie kresťansky ladené reči uvítal v univerzálnejšom podaní. Ale inak je to skutočne zážitok. Herecké obsadenie je výborné, u mňa jednoznačne vedie Jessica Chastain, ktorá je tu dokonalá a tu stvárnila jednu z najlepších filmových postáv, s akými som sa vôbec stretol. Prekvapil ma aj Brad Pitt, ktorého moc neobľubujem, ale tu mi neprekážal a prakticky v žiadnom inom filme nebol tak dobrý, ako tu. Žiadny problém nemám s postavami synov a síce Sean Penn tu má takmer až zbytočnú úlohu, ale jeho vždy rád vidím. Réžia a technická stránka sú úžasné, Terrence Malick má môj nekonečný obdiv a po stránke kamery je toto asi filmový vrchol, nikdy ma kamera tak nedostala, ako práve v tomto filme, to množstvo úžasných nápaditých záberov z najrôznejších uhlov sa mi veľmi páči. A čo sa týka hudby, postará sa o niekoľko nezabudnuteľných scén, takže mám z nej dobré pocity, ale týkalo sa to hlavne klasickej hudby, ešte by som ocenil výraznejšie využitie hudby vzniknutej pre tento film. Síce tomuto filmu nedávam plné hodnotenie, tento príbeh mal väčší potenciál, ale aj tak má Strom života môj veľký rešpekt a obdiv a hlavne v tej súčasnej rutinnej a často aj nudnej americkej kinematografii sa jedná o nezabudnuteľný filmový klenot. 82% (06.10.2012)