Ten Největší

Sympatická komedie, která si utahuje z filmů s vězeňskou a bojovou tématikou. Rob Schneider, byť zdejšímí kritiky notně nenáviděný ukázal, že zvládne natočit i zahrát si ve filmu s minimem fekálního humoru. Ten Největší není nějak objevná komedie, ale zasmát se u ní dá docela slušně. Mimo to, Schneider sice nebude nový akční hrdina, ale ohání se docela slušně. (08.03.2009)

Zdejší procenta by čistě teoreticky mohla odpovídat, kdyby se vyškrtlo intro s outrem. Tím by zbyla jen vězeňská část, a ta je sama o sobě vcelku solidní parodií na slavnější kamarády. Bohužel však, Jennifer Morrison působí tak stupidně, až z toho přestává být sexy (což je zrovna v jejím případě velký kumšt!), a Mistr David Carradine? Ano ano, to byl ten šedý oblak nikotinového dýmu. Pokud jste ho nezahlédli, nezoufejte. K uzoufání totiž bylo jej vidět, jak ze sebe dělá blbečka. Abych ale komentář zakončil pozitivně; jde o jeden ze dvou nejlepších režisérských počinů Roba Schneidera! ;-) (22.10.2011)

Nevtipna komedie je smutna vec, predevsim pro jeji tvurce, kteri na ni zanechali svuj rukopis. Nejvetsi podpis na ni udelal bezpochyby Rob Schneider sam, ktery mel tu drzost nejenom v tom vystoupit, ale dokonce celou zalezitost ridit z direktorske sesle. Naprosta zanrova slabota, podporena ubohouckym pribehem s lacinymi dialogy. V celem filmu jsem nezaznamenal vyraznejsi humor, videl jsem jen jakysi pribeh, ktery byl tak pitomoucky, ze by i Reese Witherspoon vzala sveho psika do kabelky a utikala k lesu. Jedina zachrana od "odpadu" byl David Carradine. (07.09.2008)

Na Roba Schneidera mám vlastní názor a jeho filmy nevyhledávám. Ten největší mě vůbec ničím nepřekvapil (snad jen brutalitou některých scén :)) a dostal jsem co, jsem očekával. Musím přiznat, že některé vtipy se povedly, ale bylo také mnoho těch (možná víc než těch povedených), které mi přišly trapné. Dvě a půl hvězdičky, ale spíše je to ke dvěma....... (21.03.2009)

Překvapení, protože je to nejspíš poprvé co mě Rob Schneider pobavil, nehledě na to, že u vězeňské komedie jsem se naposledy zasmál, pokud mě paměť neklame, jako kluk u Bláznů ve vězení. Procento nechutností nepřesáhlo únosnou mez, historka utahující si z vězeňských klišé nebyla až tak mizerná jak jsem podvědomě čekal, David Carradine si parodii svých kung-fu mistrů očividně užíval a přednáška o znásilňování ve vězení neměla chybu, stejně jako zdvořilí ranaři, omlouvající se na potkání jeden druhému. Příjemně zábavná oddychovka, kterou si někdy, pokud se naskytne příležitost, možná i zopáknu. (12.09.2011)