Uvnitř

Výstavka explicitního násilí se úžasně prolíná s nekompromisně zlým napětím a vytváří neopakovatelnou atmosféru, ze které si budete v lepším případě kousat jenom nehty. Je až s podivem, že vzhledem k zachování pravidel žánru se snímek stále drží v rovině relativní věrohodnosti, jak v chování postav, tak i celém vršení zmasakrovaných těl, a tím dostává ještě zvrácenější a brutálnější rozměr. V některých kinematografických disciplínách se holt Francouzi začínají jevit jako bezkonkurenční borci. (18.04.2008)

Nálepka =pro otrlé= je na místě. Tohle je absolutní hardcore. Těhotným vstup zakázán!! Psychicky zlomená Sarah přišla při autonehodě o partnera. Už tehdy nám počítačová simulace nabízí pohled na jejího budoucího potomka. Jakoukoliv změnu matčina stavu děťátko pocítí. O čtyři měsíce později má již den do porodu. Je Štědrý večer. Jen Sarah ho tráví sama. V myšlenkách a vzpomínkách. Samotu ale vyruší tajemná žena, která chce mermomocí do domu. Dál už je to o nějaké kočce, o nějakých nůžkách, několika zapálených cigaretách, koupelně.. a o spoustě krve!! Velice odvážné debutující duo Francouzů Alexandre Bustillo a Julien Maury uvěřitelně vyhlížející masakr zvládli s obrovskou tvůrčí jistotou a minimálně se dostali za pomezní čáru (snad jen hlavní slabinou je fakt, jak se žena dostala do domu). Inside začne coby teskné povídání o nastávající prvorodičce, které se před časem zhroutil svět. A následovně je přehlídkou explicitního násilí a neuvěřitelně hutné atmosféry. Tohle mělo šokovat.. a šokuje. Třikrát fuj!! Postupně se na plátně objeví další postavy, které mají záhadné paničce její úmysly znemožnit. Jenže tahle noc skončí úplně jinak. A Alexandre Aja má vážnou konkurenci, navíc jeho stejně krvavě laděná Haute Tension na Inside jednoduše nemá. Mrazivě reálné mordy (samozřejmě efektně přibarvené), které ilustruje elektronická hudba, příběh, který má hlavu a patu (i když pointy a úmysly předpovíte poměrně brzy), klaustrofobní pocity a k tomu herecké úlohy, které jsou standardní až nadprůměrné (hlavní hrdinka je mimochodem sestrou Vanessy Paradis). Dlouho jsem nic takového neviděl a vidět nechci, ale **** dát musím!! (12.06.2009)

Téma krize rodiny a svobodných matek zřejmě nikdy nebylo zpracováno brutálněji. Postava Sarah je klasickým případem dítěte, vyrůstajícího v neúplné rodině (setkáváme se pouze s její matkou, o otci nepadá zmínka) a následně kopírujícího tento model. Pro vyznění příběhu není podstatné, jakým způsobem její přítel zmizí z jejího života; důležitá je fatalita, se kterou k tomu dochází - jako by dětem z nefunkčních rodin bylo předurčeno, že se později v roli rodičů nevyhnutelně ocitnou v totožné situaci. Vzhledem ke zklamání, jakým pro Sarah zjevně její dosavadní rodinný život byl, je logické, že se k vlastní matce staví až odmítavě (odvoz do nemocnice si zařídí raději u kolegy z práce, kterému svěří i klíče od svého domu = chová k němu větší důvěru a pravděpodobně v něm nachází absentujícího otce). Sama má sklony k izolaci, film opět toto žene do extrému a nechává Sarah doma samotnou na Štědrý večer (kdy jindy by měla být rodina pohromadě, ať už jsou vztahy jakékoli), kde jí dělá společnost jen místní policejní patrola. ____ V úvodní scéně na lavičce míří hrdinka fotoaparátem na šťastnou, kompletní rodinku a opakovaně tiskne spoušť. Foťák je v tuto chvíli zbraní/pistolí, skrze kterou si Sarah vybíjí svoji frustraci a zároveň ikonizuje něco, o čem ví, že sama nikdy nebude mít. V průběhu filmu využívá fotoaparátu ještě dvakrát a pokaždé znovu jinak. Nejprve jako detektivní nástroj, nakonec jako baterku. ____ Těhotenství Sarah děsí především na tělesné úrovni; dítě vnímá jako vetřelčí zárodek. Ve chvíli, kdy se ona/její dítě dostává do ohrožení, není jasné, do jaké míry se brání, protože je v nebezpečí i ona sama. Je to ale až fyzická bolest, která aktivuje ochranitelskou, pudovou reakci. ____ Na svého bývalého partnera vzpomíná v čistě erotické rovině; chybí jí mužské fyzično, nikoli postava konkrétního otce. Muž v její fantasii je nahý a nemá tvář, je tedy zaměnitelný. ____ Inside ku své škodě obsahuje i velké množství samoúčelné řezničiny, která vyplňuje valnou většinu snímku. Alespoň že se jedná o vydařený gorefest v artovém stylu. (21.10.2009)

Žádný Frontiére(s), ani Martyrs, ale INSIDE - pro mě snad absolutní špička mezi francouzskými krváky! Opravdu mrazivá první půlka mě dokonale dusila ve vlastní šťávě, aby rozehrála v té druhé šílený masakr. Kamera byla vynikající, parádně mě vtáhla do dění, do toho hudba perfektně doplňovala tísnivou atmosféru uvnitř domu. A efekty... to je kapitola sama o sobě. Vraždí se tu hlavně nůžkami, ale dojde i na jehlice a pistole. Žena v černém měla opravdu nepříjemný kukuč, nechtěl bych jí potkat v noci. Její práce s nůžkami mi byla krajně nepříjemná :) I přes občasné logické kiksy jsem dostal přesně to, co jsem od filmu čekal, možná i trochu víc. Každopádně jsem nadmíru spokojen. Krvavá lázeň, jenž vskutku není pro slabé povahy. (27.08.2010)

Veľmi vyprázdnený film. Úvodná časť sa ešte dala, bolo tu badať snahu o budovanie atmosféry, v tomto smere to však končí vrcholnou scénou postavy za oknom. Dejová linka je nudná, plochá, hlúpa a s bonusom nelogického chovania sa postáv. Jediné čo stojí za zmienku sú výborné krvavé scény (ale aj tie po čase začnú nudiť) a slušná psychedelická hudba. Nepáčila sa mi ani práca so svetlom, no skrátka vo "vnútri" som nenašiel nič, čo by ma oslovilo. 40/100 Videné v rámci Horror Challenge Tour. (03.01.2016)