Led Zeppelin: The Song Remains the Same

Kdyby šlo čistě jen o záznam koncertu v MSG v roce 1976, nemělo by to chybu, a bylo by to za 5, ale dojem z toho vystoupení dost hatí ty pro mě dnes naprosto nepochopitelné hrané pasáže, které tu jsou zcela zbytečné a samoúčelné. Beru to tak, že v tý době to asi mělo působit avantgardně či jak (srovnání s Magical Mystery Tour Beatles se nabízí hned), dnes už to působí jen trapně. Geniální hudba nepotřebuje žádné berličky, vystačila by si sama. Vystoupení perfektní. (05.02.2013)

Hmm… jako by tohle měli Zepelíni zapotřebí. Jde o splácaninu záznamu koncertu a pár neprosto smysl nedávajících scén, které mají nějak představit jednotlivé členy kapely. Za sebe musím říct, že jsem to vážně chtěl vidět, protože tu hudbu mám fakt rád, ale příště až je budu chtít zase i vidět a ne jen slyšet, tak se podívám na normální záznam z koncertu a nebudu tam mít tu haldu rušivých scén. (19.03.2020)

Po všech stránkách příšerný dokument. Úplně nejhorší je jeho zpracování. Někdo se snažil být strašně umělecký, avšak postrádal veškerý talent. Není mi příliš blízká ani hudba, kterou se Led Zeppelin prezentují a zazní pouze jedna poslouchatelná píseň. Zdejší hodnocení je tak vysoké, protože tuhle sračku vyhledávají výhradně fanoušci této kapely. Ostatní se na dokument vyserou. Taky bych se na něj vysral, kdyby ho skupinka nadšenců nekatapultovala mezi 300 nejlepších filmů. Za sebe musím dát odpad. (02.01.2013)

Zeppelíni z nakrúcania tohto snímku, poznačeného dlhými puazami a ťahanicami, veľmi nadšení neboli, najmenej ich manažér Peter Grant (to je ten stotridsaťkilový obor s orlím nosom a vizážou piráta, ktorého vo filme vidíme o. i. "fuckovať" ostošesť) a s výsledkom sa tiež dvakrát nestotožnili. Dokumentárna časť, najmä záznam z koncertov v Madison Square Garden je ozajstným výstupom po schodoch do neba, všetko ostatné je (nielen) z dnešného pohľadu bizarnou, nesúrodou a neujasnenou mozaikou "rádoby" experimentálnej, no vo výsledku rozpačitej filmárčiny. Platí to aj o sekvenciách zo súkromia členov kapely, snažiacich sa v skratke povedať o každom z nich to, čím boli v civile: Robert so svojou blond anjelskou hrivou a narcistickými gestami zosobňuje akéhosi kríženca stredovekého bájneho rytiera a zároveň ikonického predstaviteľa detí kvetov, šantiaceho so svojimi deťmi v bukolickej krajine. Jimmy Page - najtajomnejší člen kapely, okultista, fetišistický zbožňovateľ mága Alistaira Crowleyho a zberateľ umenia a starožitností vo filme absolvuje o.i. symbolickú cestu na vrchol kopca, kde naňho čaká jeho dvojník vo veku starca. John "Bonzo" Bonham sa predstaví ako farmár, chovateľ dobytka a milovník a zberateľ rýchlych áut a veteránov ( tým všetkým fakt bol - z jeho portrétu však naprosto vypadla Bonzova výbušná povaha, v súkromí tu pôsobí ako vidiecky inštalatér, pre ktorého je najväčší "odväz" zájsť si po práci na pivo). No a na záver tu máme najnenápadnejšieho člena, Johna Paula Jonesa, nielen na pódiu introvertného, domáckeho a papučového tichošlápka, za ktorým boli vždy vidieť a poču skôr výsledky práce, než image, škandály či nejaká ozaj výrazná črta. Škoda, že počas existencie kapely nemali chalani nablízku nejakého "svojho" Scorseseho, ktorý by o nich natočil to, čo nedávno o Rolling Stones. To, že nakoniec dávam Song Remains the Same plný počet, je naprosto neobjektívne hodnotenie doživotného puberťáka, pre ktorého je pohľad na "živých" Zeppelínov tým istým, čo pre Muldera UFO vznášajúce sa na dosah blízko. (23.06.2007)

Niet čo dodať. Snáď len to, že Zeppelini urobili výborný krok natočením tohto filmu. Pre ich fanúšikov povinná jazda za nezaplatenie. Najviac ma nadchli filmové pasáže počas pesničiek ako napríklad pri Dazed vylezie týpek až k tomu dedkovi s lampášom, ku ktorému sa táto psychadelická skladba totálne hodí. To platí pre všetky dokrútky, hudba k nim perfektne sadne a pozerať to je Zážitok s veľkým Z. Tiež je tu trochu poodhalené aj zákulisie takéhoto koncertu čo ste možno ešte nemali možnosť vidieť. Songs Remains The Same je proste päťhviezdičkový hudobný film. (25.01.2008)