Gideon's Daughter

Musím říct, že mne ten film svou silou doslova uzemnil. Od chvíle, kdy Emily zazpívala svůj song, dostalo se to do takové zvláštní vibrace. Nevydržely celý film, ale takovéto momenty jsou dnes už velmi vzácné. Snímek je vlastně o tom, že nikdy není pozdě začít znova. A to doslova se vším. Způsob vyprávění je tím, co člověka zmrazí. Je třeba sledovat každou minutu filmu, ten vlak totiž jede a na nikoho nečeká. Kdo chvíli močil, již močí opodál. Možná mi druhá třetina ujela právě proto. Pak jsem se zase chytil. Rozhodně si ten film koupím do sbírky. Už jen pro ten song a všechno okolo něj. 85% (07.02.2021)

Bill Nighy byl ten, který působil tak, že jsem chvílemi cítila to smutné niterné souznění a to je obrovský herecký um, takhle vtáhnout diváka do svého rozpolceného života. Emily a Miranda dotváří tu zajímavou, místy skoro tajemnou atmosféru hledání a útěků také naprosto dokonalými výkony. Natasha vyjadřuje své pocity už jen pouhým pohledem na svého otce a Stella tu smutnou Gideonovu tvář zase rozjasní svým úsměvem a přirozeným přístupem. Je to jeden z těch filmů, které bych chtěla ještě jednou vidět, protože v sobě mají onen zvláštní esprit, který jiným filmům chybí. Velmi příjemný zážitek. (28.10.2014)

Pointu a námet tohto snímku mám veľmi rád, no na môj vkus to bolo až príliš divadelné, čudne zahrané, také akoby bez života a strnulé. Réžia sa tiež nepretrhla, skrátka forma ma moc neoslovila. Jediné rozptýlenie mi poskytla E. Blunt, od ktorej nešlo oči odtrhnúť, tak jej to tu pristalo. Veľmi slabý priemer. 50/100 (11.09.2017)

Co říci o filmu, od kterého moc nečekáte, a který vás zázračně překvapí? Bill Nighy je moje srdcová záležitost a ačkoliv tu měl polohu, na kterou u něho nejsem zvyklá, nebo možná právě proto, byla jsem doslova očarovaná. To byl zcela určitě herecký koncert a s Emily, která hrála jeho dceru se krásně doplňovali. Začátek filmu byl sice trošku pomalejší, ale když bylo zřejmé, o co ve filmu jde, tak jsem si ho už jenom užívala ;-) (10.12.2014)

Film o ničem a vlastně o všem... tedy o všem, co se dělí na důležité a nedůležité. Příjemný snímek, na kterém je patrné, že i když Bill Nighy minimalizuje hlavní devizu svého herectví - řeč těla, je úplně stejně dobrý, no a k Mirandě Richardson - myslím, že neznám nikoho, kdo by s větší přirozeností nosil tak strašecí ohozy :-) (15.07.2015)