Na hraně lásky

Běžné téma trojúhelníku v lásce. Dvě ženy milují jednoho muže, tento muž (ačkoliv je ženat) miluje sobecky jinou ženu, na kterou má jistou choulostivou vzpomínku z mládí. Obě ženy se přátelí, ale má to své hranice, protože každá nejlepší kamarádka je obvykle i nejlepší milenkou (jiného) manžela. Zkrátka : ve vyhrocené situaci se pozná charakter svůdníka, který sobecky lže u soudu jen, aby zpřetrhal rodinné svazky a vztah své bývalé milenky ke svému manželovi a dítěti. Nic převratného, dá se na to koukat, ale já jsem se nudila. Filmy tohoto typu nemám ráda a nesnáším falešné kamarádství a už vůbec ne lidi s charakterem, jaký nám tento film ukazuje. (05.04.2010)

Film som si pustila s tým, že o ňom nič neviem a nečakám nič dobré - nechala som sa totiž ovplyvniť hodnotením iných užívateľov a pristihla som sa, ako prvú pol hodinu iba hľadám chyby, namiesto toho, aby som sa zamerala na to, čo sa mi páči. Napokon som rada, že som sa do neho pustila a vydržala. Viem, že film nie je ani zďaleka na najvyššej úrovni (najviac mi vadila miestami dosť otravná kamera a naozaj dosť čudný a pre mňa nepochopiteľný záver), ale keď som sa zamerala na dobové Anglicko, peknú hudbu, kostýmy a najmä zápletku medzi Keirou a Cillianom, tak to vyšlo. Postupne som už iba čakala čo sa bude s nimi a medzi nimi diať v nasledujúcej scéne. Takže, ak máte chuť na nenáročný vojnový film a máte radi pekné tváričky (Knightley, Miller, Murphy), tak sa nemusíte ničoho obávať a pokojne sa do filmu pustite:) (10.02.2012)

Na hraně lásky na první pohled vypadá jako filmový parazit snažící se zopakovat úspěch o rok staršího Pokání. Nasvědčovala tomu účast Keiry Knightley v podobné úloze, zařazení do období 2. světové války, trailer, který servíroval scény ne nepodobné právě těm z Pokání (Keira na pláži, odloučení vlivem války, atd.), dokonce i jeden z plakátů na tento film na mě působí jako vykrádačka plakátu určeného pro propagaci majstrštyku Joe Wrighta. Po shlédnutí filmu ale mohu s klidem říct, že tato podobnost je jen a pouze marketingovou záležitostí, kdy se producenti snažili Na hraně lásky prodat jako "něco, co je podobné a tudíž i stejně dobré jako Pokání". Na hraně lásky je ve skutečnosti méně rozmáchlým a intimnějším příběhem lásky, přičemž kdybych chtěl oba zmíněné film nějak odlišit, nazval bych Pokání epikou, zatímco v Na hraně lásky vidím převážně lyriku - příběh zde není tak košatý a komplikovaný, o to více prostoru je zde věnováno samotným postavám, což je třeba, neboť všechny postavy z milostného čtyřúhelníku jsou stejně důležité a je tedy třeba, aby jim byla věnována vesměs stejná pozornost. Nenapadá mě lepší označení pro tento film než melodrama, které je příjemně staromódní a postavy v něm mluví, jakoby předčítaly z "krásné literatury", jako by každá z nich byla nadaným básníkem (tím je ve skutečnosti jen jedna z postav), který dokáže bez většího rozmýšlení proměnit normální dialog v krásný kus poezie, což sice nepůsobí moc věrohodně, ale ve výsledku to filmu přidává na poetice. Divadelní kořeny jsou z tohoto filmu velmi cítit. Dialogu jsou opravdu skvěle napsané a příběh celkově, i když zpočátku vězí nějakou dobu v mrtvém bodě, s přibývající stopáží graduje a závěrečná katarze je dojemná, tragická a velmi efektivní. Někdo bude mít možná zpočátku problém se samotnými postavami, neboť ty jsou v úvodu jen letmo načrtnuty, což je problém který se s každou další minutou a jejich postupným vývojem pomalu rozplývá a v druhé polovině se z nich vyklubou vrstevnaté charaktery, které jsou hlavními pilíři celého filmu. Pokud jde o vizuál, jedná se o čiré orgie - barevná škála, kompozice, prolínačky, tónování...prostě nádhera. Pro takový druh filmu jsou velmi důležité herecké výkony, které dávají scénáři konkrétní tvar. V Na hraně lásky se sešli talentovaní zástupci mladé generace - Cillian Murphy snad ani špatně hrát neumí, Keira Knightley dokazuje, že dobová dramata jsou její parketou a v tomto filmu ze sebe vyždímala to nejlepší (vedle Pokání samozřejmě), Matthew Rhys mi byl po většinu stopáže velmi nesympatický, což se dá vzhledem k jeho roli považovat za úspěch a Sienna Miller po Interview opět dokázala, že vedle béček typu G. I. Joe utáhne i seriózní film. A zpívající Keira je úžasná! 90% (09.08.2009)

Ta toporna snaha rezisera bohuzzl cisi z kazdeho zaberu. Mene snahy by bylo urcite lepsi, protoze pro me ty nejlepsi sceny jsou ty uplne nejobycejnejsi (keira a Matthew v koupelne, Keira a Cillian na nadrazi), kdy se reziser nesnazi o hezky a zajimavy obrazek a navci bych mu neverila, ze se nesnazil inspirovat Pokanim, jenze kdyz dva delaji totez, neni to totez a ani Keira to nezachranila, i kdyz je uzasna a jeji tvar se pro kameru narodila. Je skutecna skoda, ze film je jen prehlidkou prazdnych scen s nablyskanym obalem a silnymi slovy, kterym nikdo neveri. (24.06.2009)

Nevím, co pochválit dřív.. Dokonce ani nevím, koho pochválit dřív.. Keira Knightley byla nádherná a vynikající jako vždycky a Cillian Murphy se pomalu ale jistě stává mým velkým oblíbencem.. Je úžasný a hodně zvláštní :) Sienna Miller mě trošku překvapila, byla vážně fantastická.. Dále bych pochválila hudbu, příběh, ale především tu kameru!!! To byla nádhera! Ze všech záběrů by se daly udělat dokonale stylizované fotografie, opravdu pastva pro oči!!! Snad jen rozjezd byl pomalejší, ale jakmile jsem se do příběhu naplno vžila jsem se od něj nemohl odtrhnout.. Především po Cillianově návratu z války to opravdu stálo za to, on i Keira předvedli něco fantastického, ale to už se opakuji :) Jsem nadšená! (10.05.2012)