Poslední kouzlo

Dějově skutečně nic moc - princezna má ráda holuby a žije v jednom království, princ má rád holuby a žije v jiném království, a mezitím se dvě strašidla mezi sebou hádají. Po hodině konečně strašidlům dojde, že ti dva by přes holuby mohli v sobě nalézt zalíbení. Do té doby to nedojde překapivě nikomu - ani princeznině komorné, která dojde na ples místo princezny, a když jí princ sdělí, že má rád holuby, komorná nevyhrne: "Jejda, vy taky? To je jako naše princezna!", ale naopak vykulí oči, že ona živé holuby nerada, neb jsou nepořádní. A pak se koná ples zase u princezny, a oběma je zakázáno o holubech mluvit... Achich ouvej. Aby mohla přijít a zaúřadovat strašidla, která se sem odběhla pitvořit z Troškovy Princezny ze mlejna. Pohádka na to nic, co nabízí, musela být docela drahá (exteriéry, stavba strašidelné chatrče, triky, letecké záběry), navíc je proložená písničkami, které přišly vtipné možná tvůrcům, hercům je z nich evidentně trapně a diváky jen tahají za uši. Odpad nedávám jen za slušnou kameru a střih a parodické a přehnané kreace uherské princezny v podání Bebarové a německé echt deutsch princezny Hybnerové. (01.03.2015)

Spíše než princ a princezna - a jejich rádoby "magisterské tituly" - mě zajímali Yvetta Blanarovičová a Jiří Lábus samozřejmě nesmím opomenout energickou princeznu Terezu Bebarovou :-D. Co se týče té muzikální stránky to byla dost katastrofa všichni jistě víme, že Yvetta umí zpívat ale taky předvedla bohužel jen takové skřeky ale asi proto aby bylo věrohodnější to, že je čarodějnice(já ji v té pohádce spíše vnímala jako roztomilé tintítko v podivných hadrech :-D)...Lucku Vondráčkovou bohužel nemám vůbec v oblibě takže její působení bych nerada jakkoliv komentovala, protože by to nebylo objektivní...Písničky nebyly ani tak písničkami jako prostředkem ke sdělení určitých dojmů či citů a to prostě není dobře, protože písnička má podtrhnout nebo dokreslit děj - to jsem si ovšem neměla pouštět muzikální rádoby pohádku a vůbec se mi nelíbí popisek, že je úspěch zaručený. Spíše než pohádkový film to vidím jako divadelní inscenaci něco jako milé shledání dvou chytrých princátek za pomocí čarodějů...Hrozně mě mrzí, že všichni mají pocit, že pohádka je všechno kde se vyskytne někdo z královské rodiny a nějáká ta kouzla či kecánky o lásce - POHÁDKA MUSÍ MÍT KOUZLO ...bohužel zde jsem to kouzlo nepostřehla a tak boduji výhradně herecké výkony a ty zas tak děsivé nebyly. (18.09.2012)

Hodně vyhublý příběh, který se tvůrci na kýženou stopáž pokusili vycpat řáděním Lábuse a Blanarovičové, pseudoslovenskými výpůjčkami a (občas najazzle) hudebním čísly. Potěší kameramanský vizuální styl (zase mistr Špelda !!) s řadou výpravou hezkých studiových scén, vše je ale pro scénář trochu nadbytečné. Navíc alchymie postav (nejen vinou prince) nějak nefunguje. Ptačí linie ale vyznění naštěstí podpoří. (01.03.2015)

Zase taková hrůza, jak naznačuje zdejší hodnocení, to nebyla. Ovšem tato pohádka u mě asi brzy upadne v zapomnění, byť Lábusův čaroděj byl milý a Vydra se Zedníčkem ušli. O ostatních rolí se to bohužel říci nedá. Škoda také, že exteriér byl využit jen pro kouzelnou chatrč, neboť interiéry působily minimálně divně. (30.07.2017)

Trestuhodně nevyužitý potenciál herců Jiřího Lábuse a Yvetty Blanarovičové. Ta má pro takové bláznivé figury předpoklady a sednou jí jako málo komu. Mohli se taky výborně doplňovat. Nemám nic proti písničkám v pohádkách, ale tady byly tak nějak divně naroubované a ten roub se samozřejmě vůbec neuchytil. Až mi to vadilo a tahalo za uši. Škoda. Promarněné šance. Možná by bylo lepší si pohádku přečíst v knižní podobě, než právě toto. (25.08.2020)