Ponyo z útesu nad mořem

Já to prostě nechápu, nechápu jak Miyazaki dokáže vytvořit tak úžasné pohádky. Člověk se koukne se obrázek plakátu z filmu a řekne si: "na to přece nebudu koukat, to je nějaká blbá pohádka pro malý děti" OMYL! Žádný animovaný film od Miyazakiho není blbá pohádka pro děti, ale propracované umělecké dílo. nemůžu jinak naž 5* (06.08.2011)

The Life Aquatic with Hayao Miyazaki. Ponyo je po vizuální stránce dobře uleželým máslovým ležákem, kterému se daří zalepit divákovi při sledování zřítelnice a zatajit mu tak slabší děj. Jenže (ne)dlouho po skončení se onen pocit nejslabšího Miyazakiho kousku vyplaví na povrch jako plechovka znečišťující zátoku. O to víc si teď vážím Princezny Mononoke a Cesty do fantazie. Nicméně pořád se jedná o velmi solidní standard dokazující, že 2D animace není mrtvá, jen musí být pod dohledem hravé duše ukazující nemožné měnící se pod rukama ve skutečnost. S přesahem, kdy si v dnešní době zaručeně každá ryba přeje být člověkem, ale ten si v žádném případě nepřeje býti rybou. (03.05.2010)

Zatím poslední a zároveň nejslabší Miyazakiho snímek. V jeho případě samozřejmě neznamená, že by se jednalo o špatný film ale ve srovnání s jeho předchozími animáky "Ponyo" výrazně propadá. Miyazaki se tentokrát zaměřuje převážně na dětské publkum a vypráví příběh o přátelství malého chlapce se zlatou rybkou, (která je ve skutečnosti červená a vypadá jak rukavice na vaření) která by se chtěla stát člověkem. Příběh je tedy obyčejný ale to by tolik nevadilo, kdyby režisér opět otevřel svět plný fantazie, který známe z jeho předchozích filmů. Tentokrát se však drží při zemi a mnoho originality nám nepřinese a překvapivě i výtvárná stránka je jaksi chudší. Doufám, že nám příště tento bezkonkurenční tvůrce animovaných filmů přinese opět něco vyjímečného. (13.07.2009)

"A tvoje máma?" -"Tu mám ráda! Je velmi děsivá." Mám dojem, že jsem byla připravena o velké finále. Všichni jsme věděli, že přijde. Hrdinové věděli, že za ním putují. Čaroděj nám všem řekl, že bude. Bohyně nám všem řekla, že bude. Matka se bála, co se stane, až přijde. Potom hrdinové doputovali, řeklo se že "už je to tady". A bylo po všem. Mám dojem, že jsem byla připravena o velké finále. (25.11.2012)

Miyazakiho animované lahůdky miluju. Měl jsem tu možnost zatím vidět Mononoke-hime, Sen to Chihiro no kamikakushi a Hauru no ugoku shiro - režisérova novinka je pak oproti těmto jmenovaným dosti průměrná. Zajímavé nápady tam sice jsou, animace je epesní, ale celková infantilita na mě dýchla tentokrát až moc. Byl jsem od něj zvyklý dostávat dětské příběhy s ne tak dětským hávem. Rozhodně však na něj nezavrhnu a hlavně se pokusím doplnit si jeho starší animované skvosty. (19.08.2009)