Kdo zabil elektromobil?

Typický příklad aktivistického dokumentu, který se opírá o propracované konspirační teorie. Ty mají ve vysoce individualistické americké společnosti tradičně nedůvěřující centrální vládě a vzdáleným institucím své významné místo. Česká spisovatelka Iva Pekárková ve své knížce 6 miliard Amerik tomuhle tématu věnuje celou kapitolu. Film tvrdí, že nebýt konspiračního spiknutí ze strany amerických automobilek a především General Motors, mohla dnes významná část amerických automobilů být poháněna elektřinou. Je to samozřejmě nesmysl, který správně vystihl už uživatel mortak. Pokud chcete zavést novou technologii, musíte překonat obrovské množství překážek, mohutně investovat a taky výrazně riskovat, protože kdykoliv může někdo jiný přijít s jiným technickým řešením a obchodním modelem, které vás převálcuje. A to všechno nestačí, vaše technologie musí být k použití zralá. V Evropě máme příklad masivního využití fotovoltaických elektráren, které se udržují díky obrovským dotacím a politickému zvýhodnění. Kdyby se měl spotřebitel rozhodovat sám na základě nabídky a poptávky, trh s elektřinou ze slunečních elektráren se zhroutí ze dne na den. Díky státním dotacím to zdánlivě nebolí a to, že Evropa ztrácí konkurenceschopnost oproti zbytku světa, který zjevně stejné ideály nesdílí, si dokáže spočítat jen málokdo. Americké automobilky nebyly na novou technologickou revoluci připravené a v 90. letech nebyly ani obecně v dobré kondici, protože neodhadly nástup úsporných vozů a převálcovala je do značné míry asijská konkurence. Kdyby technologie elektromobilů byla zralá k využití, mohl ji ve světě uvést v platnost kdokoliv jiný a získat tak proti americkým výrobcům konkurenční výhodu. Zralá ale nebyla, protože drtivá většina spotřebitelů se rozhoduje prakticky a nebude si kupovat výrazně dražší vůz s podstatně omezenějšími vlastnostmi. Jsem zaměstnancem firmy, která se snaží elektromobilitu uvést v realitu v ČR, tak vím, o čem mluvím. Tenhle dokument prodává po vzoru ekoaktivismu místo argumentů emoce a roztlemené tváře amerických celebrit. Celkový dojem: 40 % za jinak vysoce profesionální dílko. (30.12.2012)

"Je to boj Davida s Goliášem, ale pokud bude na světě dost Davidů, můžeme vyhrát...." Od roku vzniku tohoto zajímavého dokumentu uplynulo již 15 let a zdá se, že "Davidové" slaví vítězství :D. Jsem dalek toho označit se za elektromobilního nadšence, ač mě oblast tzv. "čisté mobility  dnes de facto živí. Snažím se ale na danou věc nahlížet co nejvíce objektivně a tak mě aktuální tlak na elektromobilitu místy až trošku irituje. Po zhlédnutí daného dokumentu však musím uznat, že asi jiná cesta jak přejít na bezemisní dopravu než cesta příkazů (limity CO2) a zákazů (konec prodejů aut se spalovacím motorem od roku 2035), jakou dnes jde EU, asi neexistuje. Co se od doby vzniku dokumentu rozhodně změnilo, je postavení automobilek v celém procesu. Zatímco v době snah o prosazení elektromobilu EV1 byly automobilky na jedné lodi s ropným průmyslem (a ty záběry na to, jak sama automobilka GM nechala sešrotovat vlastní vyrobené elektromobily, byly pro mě vážně šokující), dnes už všechny světové automobilky do vývoje elektromotorů investovaly tolik. že už sami auta se spalovacím motorem de facto odepsaly. Dokument možná nebude 100% objektivní (nelíbil se mi ten duch konspiračních teorií), přesto nabízí spoustu zajímavých (a lehce ověřitelných informací). Třeba to, jak fungovalo napojení politiků z doby  republikánských administrativ na ropný průmysl. Naštěstí americká vláda dnes není v pozici co v roce před patnácti či dvaceti lety, takže i kdyby se  za tři roky měl k moci vrátit Trump, už elektromobilitu nezastaví. Dokument taky zajímavě ukazuje na to, jak ropnému průmyslu vyhovují ty rozepře mezi těmi, kdo fandí bateriové elektromobilitě a kdo vodíku (viz i vyjádření George Bushe ml.). Sám jsem silným zastánce tzv. technologické neutrality, ale čím dál tím více vidím, že bateriová elektromobilita rozhodně slepou uličkou není. Čeká nás určitě ještě hodně práce na vývoji nových technologií baterií (třeba těch z pevným elektrolytem), ale na konci "elektromobilního tunelu" vidím světlo. A je třeba ho zde vidět, neboť globální oteplování je, jak někdo v tomto dokumentu trefně říká, "atomová bomba v našich rukou".  A  elektromobilita je určitě cestou, jak tu hrozbu alespoň trochu eliminovat. Sama o sobě svět nespasí, ale bez ní se prostě v budoucnosti neobejdeme. (21.02.2022)

Problematika, na ktorú je tento dokument zaostrený, vychádza z dlhej rady filmov o životnom prostredí, ktoré v posledných rokoch zamorili trh s dokumentárnymi filmami. Som rád, že takéto filmy vznikajú, i keď mnohokrát ide vlastne len o hádzanie hrachu o stenu bez nejakej spätnej väzby, čo musí priznať každý. Jedovaté plyny z áut sú najväčšou hrozbou znečistenia ovzdušia, ktorá zahajuje nekonečnú reťaz ďalších dopadov, medzi ktorými je globálne otepľovanie a tak ďalej. Postoj vlád a všetkých kompetentných na tieto problémy (v prípade elektrických alternatív v automobilovom priemysle ide najmä o automobilky samotné a v neposlednom ráde aj o zákazníkov) mi pripomína obéznych ľudí, ktorí síce vedia čo im môže spôsobiť ďalšie prežieranie, no aj napriek tomu prídu na obed do fast foodu a zaradia si veľké hamburger menu s extra porciou tatárskej omáčky a dvojitou colou. Tento dokument má všetko, čo má správny dokument mať. Pohľad na vec z viacerých strán a uhlov, zaujímavosti, grafy, štúdie, historické fakty ale aj množstvo nepotvrdených špekulácií, čo je dnes v dokumentoch už bežným javom. Úsudok si však už musí spraviť každý divák sám a je smutné, že väčšina ľudí sa k týmto filmom ani nedostane. Na strednej škole by mali byť povinné aspoň dva podobné filmy ročne. Každopádne, chrobáka v hlave mám aj po týždni od zhliadnutia a dnes som bol v Toyote obzrieť nový Prius. 85%. (01.02.2010)

Typický aktivistický dokument, který spíše než na fakta sází na emoce. A ty se nejlépe vytvářejí pocitem ohrožení, kdy ve tmách stojí mocná ZLÁ organizace, zde ropná, která brání PRAVDĚ vyjít na povrch. Ve skutečnosti se celé to "spiknutí" jmenuje konzervatismus. Lidé jsou v jádru velmi konzervativní, a nové technologie přijímají s velkou nedůvěrou (mimo gadgetů typu mobily). V současné době má GM velmi propracovanou "road map", co se týče elektromobilů a hybridů, ale vzhledem ke krizi nemůže dávat na výzkum tolik, kolik by bylo potřeba. Mluvil jsem s jedním z jejich vývojářů, který se snaží prosadit větší komerční využití elektromobilů, ale všude se setkává s konzervativními argumenty. Bohužel, "red necks" si elektromobil nekoupí, ať se Tom Hanks snaží, co může. Problém je v myšlení lidí, nikoliv v jakémsi spiknutí ropných společností. Ty jen kopírují vox populi. Mimochodem, elektromobily zmizely po první světové válce nikoliv díky nějakému spiknutí, ale prostě proto, že spalovací motory byly výhodnější pro armádu. A že smrdí a znečišťují ovzduší, to ve válce nehrálo žádnou roli. Jen dvě hvězdičky za nechutně povýšenecký postoj - je tu pár osvícených, ale skoro všichni obyvatelé Ameriky jsou otroci reklamy a loutky v rukách ropných společností. Zajímavé mínění o spoluobčanech. (05.10.2012)

Dokud se jede v rychlém informačním tempu první třetiny a divákovi jsou předkládána holá fakta, nemám s Who Killed the Electric Car? žádný problém, snad bych konstatoval, že se i bavím. Ale když se začne silně agitovat a pěkných pár minut sledujeme aktivisty zevlovat a prudit na parkovišti kde jsou jejich odebraná auto, tak bych začal nejraději brečet a koukat nudou z okna. Znáte to, brojíte za dobrou věc, postáváte prokřahlí před pozemkem zlé korporace a ta se s vámi nechce vůbec bavit? Neznáte? Tak jste asi normální člověk a hlavně nikdo o vás netočí dokumentární snímek! Tohle opravdu v dokumentárních snímcích nemá imho co dělat. 50 % (08.10.2011)