Tepuy - Cesta do hlbín Zeme

Prieskum gigantických jaskynných labyrintov, podaný typickým Barabášovým spôsobom živej, dobrodružnej, expedície partie priateľov. Z tohto filmu dýcha silnejšie tajomno neprebádaného, dosiaľ nepoznaného. Ide totiž o priestor, ktorý nie je možné na rozdiel od povrchu plnohodnotne uchopiť. Jaskyne mamutích rozmerov sa doposiaľ v tvrdých kremencoch vôbec nepredpokladali (mini kremencové jaskyne vytvorené tektonickou činnosťou sú napr. aj blízko Bratislavy). Ich vznik bol zrejme výsledkom činnosti mikroorganizmov, vody a vetra. Už len návšteva povrchu izolovaných horských masívov je prapodivným zážitkom, no zostup do ich vnútra zaváňa svätokrádežou (pre Indiánov sú stolové hory posvätným územím). Kolónie neznámych tvorov vytvárajú zhluky hubovitých tvarov, prapodivných kvapľov, pôvodne tvrdý kremenec je zase mäkký ani plastelína. Jaskyňa si vytvára vlastné obranné mechanizmy. Voda z času na čas zaplaví priechodný profil, mikróby a plesne napádajú dýchací systém, tma a chlad vyháňajú človeka na svetlo, škorpióny šramotia jaskynnou tmou... Pozn. Opis neustáleho neľútostného súboja rastlinného a živočíšneho sveta číhajúceho na živiny poskytované iným druhom mi v súvislosti s obrazmi bizarného sveta rastlinstva a živočíštva stolovej hory pripadal ako hodnoverná ilustrácia skvelej knihy Briana W. Aldissa Skleník. (19.09.2007)

Jeden z těch slabších Barabášových počinů, které se ale těsně drží v kategorii 4-hvězdičkových dokumentů. Nebyl jsem nadšený z kamerových záběrů. Nechápu ty zpomalené a rozmazané záběry. Chybí mi tam víc akce. Proč nám třeba nenatočil, jak vypadal ten speleolog, který byl otrávený ze sinic? Přesto ty prostory jeskyň jsou úchvatné samy o sobě včetně toho venezuelského reliéfu a přírody. 75% (14.03.2011)

„Ak by vyhynul jeden druh, zrúti sa celý ekosystém.“ TEPUY - CESTA DO HLBÍN ZEME akoby ani nebol film z tohto sveta. Jedinečný Pavol Barabáš v roku 2006 predstavil ďalší zo svojich nezabudnuteľných dokumentov o stratených miestach planéty Zem. Tentokrát početná výprava vyráža na jedno z najnedostupnejších miest Modrej planéty: "stolovú horu" uprostred Južnej Ameriky, ktorou sa inšpiroval sir Arthur Conan Doyle pri písaní „Strateného sveta“. Vzhľadom na to, že nedostupné gigantické plató bolo izolované neuveriteľne dlhý čas, vyvinula sa na ňom fauna a flóra nezávisle od zvyšku sveta/krajiny. A práve tu slovenská expedícia skúma jedinečný jaskynný systém. Ako predchádzajúce barabášovčiny (OMO, TAJOMNÉ MAMBERAMO a veľa ďalších), ani táto nie je tradičným dokumentom v suchom zmysle slova, ale poeticky snovou nadpozemskou exotickou výpravou do končín, kde sa začína fantázia. (11.10.2008)

Strhující námět a obsah, jenž nenechá v klidu snad žádného diváka, který má v sobě byť jen zlomek dobrodružné duše. Přesto mi v dokumentu něco chybělo. Například širší informace o tajemstvích stolových hor, která je po staletí obestírají, i o současném stavu některých území kolem hor (vojenský zájem o tamější území, bohatá naleziště diamantů apod.). O tom, co všechno o horách vědí domorodci a jaké pověsti se k nim vážou. Mluvilo se o A. C. Doylovi, kterého stolové hory inspirovaly k napsání Ztraceného světa, ale jaká konkrétní hora byla jeho skutečnou předlohou k tomuto románu a proč? Ve snímku padla zmínka o pterodaktylech, ale chybí jakékoli vysvětlení, proč zrovna o nich? - Protože dodnes existují svědectví, která popisují spatření těchto tvorů, a nejedná se jen o báchorky poblouzněných domorodců či jejich zdrogovaných šamanů. I když chápu, že tento dokument pochází z pera speleologů a geologů a ne záhadologů ži kryptozoologů, s tímto nesmírně vzrušujícím a přitažlivým tématem se dalo ještě více pohrát. Více o tom všem se tedy dozvíte třeba v knize o stolové hoře zvaná Kurupira od ing. Jaroslava Mareše, který jednu z hor taktéž osobně navštívil. (03.01.2011)

Další z řady úžasných Barabášových dokumentů. I zde vidíme plno autentických záběrů přetékajících adrenalinem. Lépe dokument o expedici snad ani natočit nelze. Krom přenádherných a unikátních záběrů z jeskyní a povrchu stolové hory musí každého, kdo vnitřně sní o skutečném dobrodružství, chytit za srdce i doprovodné vyprávění. Díky takovýmto filmům si může člověk přičichnout k adrenalinu i ve pohodlí obývacího pokoje. To sice asi není úplně ono, ale minimálně to vypovídá o síle Barabášových záběrů. (14.09.2009)