Interview

Je mi to skoro líto, ale nebýt posledních dvaceti minut, šla bych asi ještě níž i když je to jinak poměrně dost dobře hodnocený film. A to jsem byla ráda, že jsem to do těch závěrečných minut vydržela. I když je Steve Busceni jinak velmi dobrý herec, tak mě na tomto komorním konverzačním dramatu něco iritovalo. Nejen, že hlavní protagonisté měli k sobě zvláštní ambivalentní vztah, ale i já měla k tomu filmu podobný pocity. Škoda. (28.07.2012)

V životě si každý čas od času a někteří docela pravidelně nasazujeme masku a hrajeme své role. Tenhle film je o střetnutí dvou hráčů, novináře a mladé herečky, kteří se snaží hrát své role a uhrát co nejlepší výsledek. Interview je film, který patrně má divadelní předobraz, protože celá zápletka je ideálně vystavěna pro divadelní prkna. Jestli stojí za to Interview vidět, pak je to díky obsazení, protože Sienna Miller i Steve Buscemi se hodí do svých rolí jak typově, tak svým výkonem a propůjčují celé zápletce relativní hodnověrnost, protože scénář té hodnověrnosti zrovna moc nenabízí. Je to příliš vykonstruované a jednání obou aktérů jsou afektovaná a jejich strategie překombinovaná. Už jen to, jakým způsobem se novinář dostane do bytu nedostupné hvězdičky, moc spoléhá na scénáristický konstrukt, protože v reálném životě by ona nabídka nepřišla. Celé je to prostě hříčka s vyšperkovanými dialogy, která je vystavěná na efekt pro oko a ucho diváka, než jako příběh z reálného života. Celkový dojem: 60 %. (03.12.2010)

Cca po 2 letech od zhlédnutí holandského originálu jsem se konečně dostal také k remaku. A popravdě řečeno se mi Buscemiho verze líbila o něco málo více. Možná je to právě samotným Stevem, který mi ve své roli přijde perfektní, a tak nějak sympatičtější než jeho předchůdce (Sienna Miller v mých očích uhrála s Katjou Schuurman zhruba plichtu). Ale změnila se i atmosféra snímku. Holandský originál je tvrdší, syrovější; tím rozhodně nechci říct, že by Interview byl čajíček, to určitě ne, ale tak nějak se na něj líp koukalo, víc než mrazilo to v něm jiskřilo a celkově byl film více civilnějším. Oproti předchůdci dávám půl hvězdy nahoru. (02.07.2012)

Americký remake filmu Interview podle van Gogha, to nezní jak úplné terno. Mám ale rád Stevea Buscemiho a tak jsem se na jeho film těšil. Divadelní půdorys, jednota místa, času a děje, klasické konverzační drama, spíše divadelní než filmový zážitek... Jenže některé scénaristické finesy jsou tak předvídatelné, odchody Pierra z bytu Katjy nedůvěryhodné, erotické dusno až neuvěřitelné... Pierre je prototyp životem unaveného intelektuála a jeho přetahovaná s Katjou docela zajímavá, v závěru nečekaná, ale není skoro až zbytečná? Je to takové deja vu... Hra kočky s myší, přičemž dlouho se zdá, že myš je kočka a kočka zas myš. Mám konverzační dramata rád, ale na klasiku (Kočka na rozpálené plechové střeše třeba, když jsme u těch koček...) to ani zdaleka nemá... Steve Buscemi tentokrát s divákem uhrál jen plichtu... Ale to je podivný výsledek, vždyť už přímo ve filmu zazní: ,,Vždy je jen vítěz a poražený..." (16.12.2007)

V podstatě zcela normálí konverzačka, která je tak akorát dlouhá, aby nezačala příliš nudit. Buscemi i Miller jsou dobří, i když nikterak nevyčnívají. Intelektuálové, cinefilové a jim podobní si film nejspíš celkem užijou (na 4 hvězdy), těm ostatním ale nemá celkem nic moc co nabídnout a nemá proto cenu jít nad 3 hvězdy. (14.08.2007)