Margaret

Nenápadné mistrovské dílo. ______ Menší metakritika. Margaret je často vytýkáno, že hlavní hrdinka je nesnesitelná kráva. Kromě toho, že takový názor prozrazuje neschopnost diváka vnímat film jinak než se prostě identifikovat s postavou, samotný film dává najevo, že nás nenutí s Lisou sympatizovat, nebo spíše že se plně nemusíme ztotožňovat s jejími postoji. Jak říká během jedné z hodin literatury profesor, kterého hraje Matthew Broderick: "Just because Shakespeare has one of his characters say something, doesn't mean he personally agrees with it." S Lisou Cohen nemusíme souhlasit, ale měli bychom být schopní se do ní vcítit: ztělesňuje horlivý idealismus mládí, nekonfrontovaný s životní zkušeností, a proto věřící ve změnu, ale zároveň také necitlivý vůči okolí. Film je o tom, že chtít "dělat dobro" nestačí a že tím lze napáchat i spoustu nechtěného zla, nebo přes všechnu snahu nedosáhnout cíle - a je taky o tom, že za impulzivní touhou konat dobro je často sobectví. Motivace Margaret si přitom musíme samí domýšlet a dlouhé zatajování jejích vlastních pocitů, které doopravdy řídí její jednání, je ve filmu zužitkováno v působivém emotivním závěru. Margaret je zároveň o problémech v komunikaci; o potížích, které nastávají při pokusu sblížit dva subjektivní pohledy na svět, nebo dokonce jen jednu událost. Tento motiv snímek spojuje i s vlivem umění na naše vnímání - policista se při výslechu po nehodě Lisy ptá na barvu semaforu a radí jí, aby si zkusila situaci vybavit jako by to byl film. Celý film je pak o tom, jak Lisa sebe i svět vidí optikou fikce - neustále vytváří dramatické okamžiky, konstruuje si svůj vlastní smyšlený svět bez ohledu na ostatní. Margaret (film pojmenovaný příznačně po básni, tedy po smyšlené poetické postavě) je ve svojí podstatě jednou velkou operou, mnohdy vypjatou, rozvleklou a poetizovanou. S tím souvisí i neopodstatněné výtky, které se objevily v recenzi na indiefilmu, a to vůči "poněkud afektivnímu a manýristickému hereckému projevu u vícera herců a někdy až přehnaným a zbytečným snahám povyšovat děj využíváním elitních uměleckých děl". Jak už jsem naznačil výše, operní a divadelní představení, do kterých ve filmu pravidelně vstupujeme a jednotlivé postavy v nich samy hrají, nebo je sledují, jsou právě velmi účelně usouvstažněny s příběhem Lisy, problémem subjektivity a rozdílů mezi hereckou a společenskou rolí, a katarzní funkcí umění. Jak jedna z (vedlejších) postav prohlásí v hádce s Lisou: "We are not all supporting characters to the drama of your amazing life!" Život skutečně není drama a my sami musíme nejprve stanout na místě ostatních, abychom je dokázali skutečně pochopit, ale potřebujeme umění, aby nám pomohlo prožít emoce - často nesouvisející s vlastním dílem, ale s naší osobní životní zkušeností. (27.10.2012)

Nemám ráda Annu Paquin. Leze mi na nervy od Piana a ejhle? Kouknu na Margaret, kde mě opět nepřekvapila ničím. Někdo to vnímá jako herecké umění, já nevím... Domnívám se, že tahle ženská nehraje. Je prostě nesympatická. Film byl dlouhý, úmorný, roztříštěný, uvřískaný... Nikdy více! Jedna hvězdička za to, že jsem to dokoukala. (31.01.2013)

Po hodině a dvaceti minutách jsem to už chtěl vypnout. A hle, ono to má další hodinu. Tady někdo nepochopil funkci střihače, protože ani to, co se dosud dělo, na tu hoďku a půl nemělo. Celý film by se vešel maximálně do 110 minut. Rozbředlostí a roztahaností se tak dostavovala značná nuda a nějaká gradace něčeho čehokoliv byla ta tam. ~ Po té hodině a půl jsem nějak postupně přestal vnímat, co se vlastně ve filmu děje a proč a přiznávám, že pak už jsem jen přeskakoval v ději až do plačtivého konce. Bohužel, sestříhané by to možná zapůsobilo, ale takhle scéna s autobusem nějak vyšuměla a všechno poté se dělo jen jako výplň času, která mě ani v nejmenším ničím nezasáhla. Jsem zlý, ale až to někdo sestříhá na koukatelnou rozumnou stopáž, dejte vědět. ~ 178 minutový Directors Cut se asi musí prodávat spolu s prášky proti únavě v tubě ve tvaru autobusu. (17.08.2012)

Zajímavý rozjezd a skvělé dialogy ve mě mylně vzbudily naději, že se dívám na něco skutečně nevšedního, tohle nadšení ovšem začalo brzdit na od druhé půlky rostoucí obavě z toho, že to vlastně nikam nedojede, a taky že jo. Jedná se skutečně o onu filmovou záležitost, která se ze zahledění se do své kvazi artovosti a snaze být za každou cenu speciální, zapomněla tak trochu odehrávat, ve finále to byl právě tento "detail", kvůli kterému jsem litovala sama sebe, že jsem s touhle záležitostí trávila dvě hodiny svého života. Je škoda, že z toho vzniklo nedomrlý cosi, kde se občas zajímavě povídá, a kde Anna Paquin dokázala dobře hrát i bez toho, aniž by ojela půlku města a nevzniklo z toho ono slavné soft porno, kde mi již pátou sezónou pije krev. I když je fakt, že pro případné odvážné scény bych si na to mohla v budoucnu aspoň vzpomenout, takhle už teď vim, že zítra nebudu vědět, že jsem to kdy viděla, a co hůř, už teď mi to je jedno. (08.07.2012)

,,MARGARET, SMUTNÍŠ NAD ZLATÝCH HÁJŮ OPADÁNÍM? O LISTY, JAKO O VĚCI LIDÍ, TY S MYŠLENÍM JASNÝM SE STARÁŠ. NEBO SE MÝLÍM? Ó! JAK SRDCE STÁRNE ZRAKY VYSTYDNOU DEN ZA DNEM, ANI POHLED NEUŠETŘÍ. AČKOLI SVĚTY BLEDÝCH DŘEVIN ULEHNOU, TY PŘEC BUDEŠ PLAKAT A VĚDĚTI PROČ…. Gerard Manley Hopkins“ /// Město plný lidí…. vnímám ty detaily (vážně, přísahám!), nádherně natočená trága (vážně, rejža má cit pro utrpení….), masturbující mamča (trvá to skoro 3 hodiny, tak co by tam asi mělo bejt….) a několik dalších celkem silných dialogových scén (ten co psal dialogy měl občas fakt kurevsky zajímavou múzu…). Jenže (skoro) celej film se nedokážu zbavit otázky: PROČ se na to vlastně dívám? (a už vůbec nevím, proč to takhle někdo točil…) Sled formálních událostí, plných puberťácký seberealizace holky, která touží po spojení (city vole, CITY!). Nenapíšu, že se Lisa chová jako kráva (nebudu plivat na Annu P., která mi nepřipadá roztomilá ani když si šlape po jazyku 3 hodiny, ale uznávám, že hrát umí) a už vůbec nebudu moralizovat. Mám totiž bejt součástí filmu, tak držím hubu a su… JAKEJ TO MÁ SMYSL? Asi ten, že jsem začal toužit po režisérský verzi o dýlce 90ti minut. Takový ty verzi bez okolních pičovin, nepodstatnejch scén (byť ze života) a bez touhy předvýst umění (čili Art). Protože, když ženská začne s buldočí vytrvalostí řešit problém (byť už je třeba dávno vyřešenej) a ještě ke všemu to má bejt správná věc – na tohle už ve svým věku 3 hodiny času nemám…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Cože? Annu Pagin neodpanil upír? 2.) Chystám se někoho neúmyslně zabít. V Americe. (a pak se zažaluju a zároveň se budu obhajovat) 3.) Jsem totální kráva (teda aspoň se to o mě říká). 4.) Thx za titule ,,EvaShakii“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.07.2012)