Po svatbě

Na After the Wedding jsem se těšil už kvůli oblíbenému dánskému herci, kterým není nikdo jiný, než charismatický Mads Mikkelsen, jenž se v tomto snímku zhostil role Jacoba starajícího se o sirotky v Indii. Nedostatek peněz, který by zapříčinil uzavření sirotčince, jej zavede zpět do rodného Dánska. Setkává se s potencionálním a bohatým dárcem Jørgenem, kterého do zoufalé situace náležitě zasvětí a právě zde se na povrch dere otázka, zda je to vše jen čirá náhoda nebo si jej "náhodný" zbohatlík vybral záměrně. Jørgen mu přislíbí hodnotný dar jednoho miliónu dolarů a zároveň jej pozve na svatbu své dcery, která se koná další den po jejich setkání. Jacob přijímá a ocitá se mezi neznámými lidmi, následně však zjišťuje, že jeho role naprostého cizince nebude tak pravdivá, jak se na první pohled zdálo. Ne všechny skutečnosti jsou však odhaleny a tak se i po skončení filmu může divák cítit lehce zmaten. Film by se dal charakterizovat jako "realistický" příběh rodinných pout stojící především na výborných hereckých výkonech doprovázených slušnou porcí emocí a efektivní kamerou. (7/10) (03.08.2008)

,,COPAK NEVIDÍŠ, ŽE TO VŠECHNO MÁ SVŮJ DŮVOD?.…“ /// Film, kterej mě přes svůj pomalej rozjezd chytnul nejen za srdce. Silný drama, ve kterým není o překvapení nouze a ve kterým je třeba si toho tolik říct. A když se všechno řekne, slabším povahám ukápne kroupa. Můžete přemejšlet, jestli je svět skutečně tak malej a z těch mnoha překvapení vybrat to, který je bližší vašemu srdci. Což se mi líbí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju procvičit rozhodovací schopnosti. 2.) U filmu upřednostňuju konce, páč si můžu zabulet. 3.) Thx za titule ,,lenuse“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.09.2013)

Zase jsem se odhalil jako necita, uprostřed posmrkávajících a dojatých spoludiváků. Ale mám to tak nastaveno u většiny podobných filmů. Jakmile režisér/ka začne moc tlačit na pilu (citové vydírání pomocí roztomilých dětiček mám nejradši), nebezpečně se mi zvýší hladina cynismu ("Tak už konečně umři, ať můžu jít spát"). "Po svatbě" je určitě dobře natočená "červená knihovna", skvělí herci atakdál... Jen asi zabere na jiné, emotivněji založené diváky, možná spíš divačky. (18.05.2010)

Moje velké očekávání film v žádném ohledu nesplnil. Nezaujal mne, dokonce jsem ani nevěřila hrdinům jejich city! Od Jorgena (Rolf Lassgård) jsem takřka až do konce filmu očekávala nějaký podraz. Po jeho "vtipných" hláškách v úvodu ("Anna se bude vdávat mnohokrát. První svatba je vždycky těžká...") by ani nebylo divu! Přiznávám, že prvních 15 minut jsem se naivně domnívala, že zápletka filmu bude vystavěna na kontrastu života v chudé Indii a bohaté dekadentní Evropě, reprezentované v tomto případě Dánskem. To bych toho ale chtěla moc! Nic proti Rolfu Lassgårdovi, je to jistě velký charakterní herec, stejně tak Mads Mikkelsen (Hon) nebo jejich ženské protějšky - chyba se skrývá někde jinde. Scénář je uměle vykonstruovaný, zápletka plytká. Poučení z filmu nikde žádné. A prostředky, jimiž chce paní režisérka dosáhnout úspěchu (opakované detaily rtů, úst, uslzených očí aj. a stále dokola), se brzy okoukají a ztrácejí velmi rychle na účinku. Ta Indie tam zřejmě byla jen pro zvýšení atraktivnosti filmu, pochopila jsem to dobře? Kdyby hrdina pracoval v nějaké charittivní službě v méně atraktivním prostředí, nebylo by to zkrátka ono, že? (27.11.2014)

Nevadí mi občasný patos, neberu přílišnou melodramatičnost. Po svatbě nevydírá, Po svatbě nabízí hutné drama s nefalšovanými emocemi. A ukazuje, co tolik chybí naší kinematografii – realističnost. Dánská filmařka Susanne Bier (ještě nikdy mě po filmové stránce nezklamala) se i tentokrát hlásí k tradici severské filmové školy. Opět si osahává desatero prohlášení Dogma 95, nenechává se jím ale svázat a bere si jen to, co skutečně pomůže příběhu. Ten se dá odvyprávět v několika větách. Jacob jen těžce nachází své místo pod Sluncem, smysl života mu naplno ukazuje až sirotčinec kdesi v Indii. Jenže svůj boj o hladové krky pomalu ale jistě prohrává a aby se z jeho dětí nestaly žebráci v nebezpečných ulicích, musí z rodného Dánska získat prostředky na svůj nový projekt. Potencionálním mecenášem se stane Jørgen, který lopatou přehazuje miliony a zrovna očekává svatbu své jediné dcery. Tam podle něj Jacob nesmí chybět.. Po svatbě lehce připomene jiné dánské drama Rodinná oslava, i tam se schází velká rodina, i tam se razantně změnilo několik lidských osudů. Bier vtáhne do děje, ale odmítá naznačovat, kam se bude děj ubírat. Dle mého jí jde hra s divákem znamenitě, lepší je předem nic nečíst, protože leckteré recenze zbytečně poodkrývají až příliš. Události velmi brzy začnou dávat logiku, z které mrazí. Svatba se tak stane katalyzátorem následujících událostí, ve kterém hrají první housle lidské reakce. Režisérka nesoudí, nemoralizuje, její postavy dýchají autenticitou, herci zase pro film. V silných momentech se mnohdy nedočkáme jediného slova, postavy hrají jen prostřednictvím pohledů a mimiky. Právě herecký koncert ústřední dvojice (Mads Mikkelsen a Rolf Lassgård) je úchvatný. Mikkelsen je přesně tím typem herce, který zaujme, i když by si měnil třeba jen košili nebo čistil zuby. Po prvních desítkách minut jsem nečekal, že fláknu trochu nadhodnocených pět hvězd (s kterými nadmíru šetřím), ale nyní jsem za to rád. I za to, že celou délku diváka provází naprosto trefná hudba islandské formace Sigur Rós. Prostě tenhle šálek byl připravený v hodně kvalitním kávovaru. A to kafe zrovna moc nepiju.. 90%.. A těším se na Lepší svět (Hævnen / In a Better World).. (11.01.2011)