Opilí slávou

K zbláznění zábavná dvojka v podání Buscemiho a Pitta je natolik roztomilá, že jsem jen litoval, že "komplikace" přišly tak záhy. Bulvární novinář Less je ve své podstatě egoistický pošuk, ale jen stěží bych si ho mohl nezamilovat. Toby naopak ztělesňuje jeho pravý opak. Guru nezávislého filmu Tom DiCillo kope do světa celebrit a médií s takovým citem a pochopením, že nakonec celému tomu tyjátru nastavuje vcelku milé zrcadlo mamonu a lesku, ač by mohl být mnohem kousavější či zahořklejší. O to víc překvapí ten tvůrčí obrat v poslední třetině filmu, kdy se tvůrci pozbytek času tváří poněkud zachmuřeně a vážně. Ale i tak je na nich vidět, že se neberou až tak vážně. Jako laskavý políček bulvarnímu světu s příchutí komedie fungují Opilí slávou na výbornou, jen to závěrečné pomrkávání mohlo být o kapku údernější. (23.08.2009)

Hrať Steva Buscemi-ho v "normálnom" filme som ešte asi nevidela a čím ďalej, tým viac ma presviedča, že v komediálnej role mu to ide najlepšie. Delirious je ľahká zábava, v celku inteligentná, berie si na mušku kritiku hviezdnej popularity a slávy, robí to celkom šikovne a satiricky. Vtip a ľahkosť akou film plynie je na celom dojme to najlepšie. Michal Pitt je síce dobrá voľba - tak akurát nezrelý, správne narušený - v kríze, pri Buscemim bol fakt ako chudobný pocestný, no jeho osudová karta sa obrátila a zrazu som jeho kŕčovité slaďunké úsmevy nemohla vystáť, to však bola len jediná rušivá záležitosť, ten zostatok bol úžasný a zábavný. (11.10.2010)

Celé mi to připadalo jako by to bylo natočeno někde v polovině 90tých let. Podle mne to o dva chlupy překročilo hranici mezi nezávislým, nízkorozpočtovým snímkem a nefalšovaným béčkem. Nudné, unylé a amatérské je tady všechno - herectví, kamera, střih, zvuk, scénář ... Masa předvídatelnosti a milionkrát použitých motivů se završí, když na konci Steve jde "vyfotit" pohledného houmlese a atmosféra "graduje" tím, že začnou znít úryvky rozhovorů. "Jsi paparazzi, jsi paparazzi". Nechápu, proč do toho chudák Buscemi lezl. (29.02.2008)

Tom DiCillo točí málo, ale když už něco vpustí, tak to pokaždé stojí za to (minimálně mě by utáhl na vařený nudli). Tento guru nízkorozpočtového amerického filmu (a navíc příjemně nemasového) mě zaručeně vždycky pobaví. DiCillo má užasný cit pro výběr herců a zacházení s nimi. Um Stevea Buscemiho dokáže využít jako nikdo jiný. Jako vždy stvořil originální scénář, který má pár naprosto odzbrojucích míst (kamž bych zařadil i samotný závěr, který mi sedl naprosto dokonale). Všemi devíti doporučuji těm, kteří mají Toma DiCillo na svém pomyslném žebříčku. 90% (31.03.2008)

Dalšího 'Living in Oblivion' jsem se nedočkal, ale i tak to byla fajn podíváná s decentním humorem a s dojemným koncem o přátelství. Herecká hl. dvojka výborná a i většina vedlejších postav. Co mě ovšem na takových filmech dost **re je, když tam pořád melou o známých jménech jako třeba Del Toro, De Niro... ehm dejme tomu Lady Gaga, Britney Spears apod., ale když už příjde na konfrontaci s hvězdama, tak jedině s fiktivníma (vyjma jednoho... ok... ale ten mi stejně nic neříká). Asi jako kdyby se postava S.Buscemiho stále snažila fotoaparátem znásilnit S.Buscemiho... (18.04.2014)