Harry Potter a Princ dvojí krve

Kvalita potteroviek má od štvrtej časti tendenciu zostupu, každá o päť päť percent môjho hodnotenia. Nerád by som bol, keby sa posledná časť musela dostať na tri hviezdičky, a teda tam, kde u mňa začala, pretože som si týchto čaro-máro-hrdinov začal pomaly obľubovať. Z doposiaľ šiestich filmových dobrodružstiev mal každý príbeh čo povedať a divákovi ponúkol nadmieru zaujímavé nápady, klišé by som spomenul málokedy. Takisto herci sa počas dlhých rokov so svojimi postavami nabetón stotožnili a na ich výkone je to cítiť. Hlavne Grint a nakoniec aj Radcliffe mi už vôbec neprídu tak kŕčovití ako v úvodných filmoch. Jediné, čo ma mrzí, že s filmami sa nestotožnili režiséri, ktorí priniesli do tejto série najväčšie osvieženie a zároveň istotu, ktorá z ich filmov doslova sršala. Najmä Alfonso Cuarón odviedol skvelú prácu, Mike Newell skvelo sekundoval. Som síce rád, že po minulom filme režisér Yates zostal na svojej stoličke, pretože som sa aspoň nemusel obávať úplnej frašky a nepochopenia náročnej látky, akou príbehy o mladom čarodejníkovi určite sú. Po tomto zhliadnutí ale zároveň vyjadrujem obavu zo zvládnutia dvojdielneho zavŕšenia tejto úspešnej megasérie. Pokiaľ sa ale bude režisér vyvarovať takých chýb, akými boli úplná rozpoltenosť žánrovej kompatibility, kde romantická línia bola prerývaná vtipnými hláškami (všetko príliš detské a miestami infantilné), z ktorej chcel réžo v závere spraviť nervy-trhajúci napinák so smutným dramatickým záverom, tak to možno dopadne dobre. S malou dušičkou si naň počkám, veľké nádeje nevkladám, no do kina sa na film určite vychystám. Dovtedy by si mohol Yates naliať trošku elixíru šťastia aby boli diváci trošku spokojnejší. 75%. (19.07.2009)

Vlastně se hrozně těším až Yates Pottera dotočí a zkusí něco vlastního, podle svižnějšího scénáře, který nebude tak často poklonkovat knize (a stejně ji musí leckdy bolestivě redukovat). Režisér je to totiž vynikající a vrcholné momenty série jsou v jeho podání opravdu... vrcholné. 70% a škoda, že školnímu roku vévodí vata. (09.07.2009)

Výtečné i přes Klovesův kostrbatý scénář, jenž s sebou ochotně táhne všechno zlé i dobré z předlohy, jejímž největším problémem je dějová prázdnota a snaha o provázání předchozí části s velkým finále, kde do sobě vše konečně zaklapne. Jenže Yates není Mike Newell a stejně jako minule spoléhá především na postavy a jejich pocity. Minule si užil do sytosti pouze Harry, tentokrát se ocitají ve středu dění i jeho kamarádi, do nichž se systematicky zabodávají Amorovy šípy. Yatesovi se s nebývalou lehkostí daří pracovat s atmosférou, scény, které mají vyděsit, vyděsí, ty, jež si berou na paškál romantiku a emoce, vyvolávají záplavu v slzných kanálcích i jistý pocit nostalgického zadostiučinění, a ani absence velkolepého finálního střetu vlastně v té hromadě dobrých nápadů nevadí (byť si logika bere v závěru hodně dlouhou dovolenou). Závěrečná kapitola je v dobrých rukách... P.S.: Vojta Kotek sucks. P.P.S: Po prvních Relikviích smrti přihazuju pátou hvězdu. Ne proto, že by první část "velkého finále" svého předchůdce zpětně vylepšovala, ale zkrátka kvůli tomu, že vedle uzívaného výletování v přírodě je temný rok v Bradavicích o několik tříd jinde. (09.07.2009)

Komentář jsem nakonec upravil a krapet zjednodušil. Film je naprosto o ničem, ale fanoušek bude spokojenej, a to ani nemusí číst knížku. Stačí, že tam uvidí Hermionu, Rona, Harryho a Bradavice plný jinejch lidí plus Lenku Láskorádovou, která je skutečně k zulíbání, ale jinak je ten film fakt o hovně, a to se upřít nemůže. Ale stejnak si budu stát za tím, že za to nemůže film nebo tvůrci, ale že si to Rowlingová udělala sama tím, že chtěla svojí ságu připravit na závěrečnou pouť za Lordem Voldemortem. (19.07.2009)

Příjemná masáž okoralého srdečního svalu, kdy jsem se teleportoval zpět do dětských let za zvuků starého dobrého Williamsova leitmotivu. Expresivně vyvřená deprese se protentokrát nekoná. Zato je cítit osudovost a celkový odlehčenenější nádech před finální temnou bitvou. Pokud bylo Quantum of Solace přívěskem Casina Royale, tak Princ dvojí krve je tímtéž pro Relikvie smrti. Možná zbytečným filmem, v němž se nic důležitého prakticky nestane, anebo významným přemostěním mezi pátým a sedmým dílem obsahující jen náznaky, které budou rozvinuty v závěrečném dvoj-filmu. Každopádně se na něj hezky kouká a vizuálně je po Vězni z Azkabanu nejvypiplanější podívanou hrající si s podobně malými detaily jakými se zabýval Cuaron. Ve všech směrech je zajímavější „temná strana“ síly, než muckající se kolouščí „světlá strana“. Po emocionální stránce je na tom HP6 lépe a strká svého mladšího bratříčka do kapsy. Při závěrečné desetiminutovce se udrží málokdo. (23.07.2009)