Režie:
Antonín KopřivaKamera:
Josef PávekHudba:
Miki JelínekHrají:
Petr Pospíchal, Jana Paulová, Vítězslav Jandák, Zdeňka Sajfertová, Oldřich Navrátil, Ladislav Trojan, Ondřej Vetchý, Dalimil Klapka, Oldřich Velen (více)Obsahy(1)
Budovatelská témata se v 80. letech přetavila do bipolárních mravních dilemat, do nichž se dostávali příliš ctižádostiví jedinci, chtějící za každou cenu vyniknout. Hrdinou je vedoucí demoliční čety, která bourá velké objekty, zpočátku snad i sympatický mladík, jenž však v honbě za kariérou a oceňováním začíná přestupovat hranice, jak se tehdy říkalo, socialistické morálky i zákonnosti. Ocitá se pozvolna v protikladu k zásadám obyčejných, avšak čestných lidí. Vypravěčský nevýrazný, proklamativní snímek je úzce spojen s dobou svého vzniku, stěží v něm nalezneme nadčasovější postřehy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Je to trochu předvídatelné, ale dalo se na to koukat. Petr Pospíchal je sympaťák a uměl bych si představit, že by zahrál větší "kládu" až mě mrzí, že jsem ho neviděl v nějaké větší roli! Výborná je v tomhle případě filmová hudba, resp. skladba která se ve filmu objevuje. Nevíte zda se to dá někde stáhnout? ()
Libová věc, do určité míry bez nadsázky. Výborný portrét normalizační bezvýchodnosti, kde hrdinovi nezbývá než buď šlapat v kole státního podniku, nebo se pustit do melouchaření. Vzhledem k tomu, že ideologie se tu takřka nezpřítomňuje slovně, působí ten film hodně hnusně, šedivě a zoufale. Samozřejmě, historka o chlapovi, který se zruinoval, moralizuje především svojí zápletkou. Ale to se dá brát s úsměvem na rtech a namísto toho se soustředit na atmosféru, která je opravdu podařená. Líbí se mi, jak tyhle hovadiny nezáměrně rozkrývají samu podstatu úpadku let 80. ()
Je to drama o jednom týpkovi, kterej shání peníze, aby si moh koupit svou vysněnou chatu. Začne dělat různý melouchy, krást v práci výbušniny, ale postupně se mu začne všechno hroutit a nakonec se dostane na šikmou plochu. Jako budovatelský téma mi to teda moc nepřipadalo, protože se tam naopak hlavně demoluje :-) Docela se na to dalo koukat. ()
FIlm je všechno, jenom ne budovatelský. Je plný melancholických reminiscencí, osobní krize hlavního hrdiny, který se snaží vypořádat se vším, co mu přinesl život. Vztah k otci, vlastní rodině, kamarádům. Je to autentické drama ze severu Čech, pěkně po vzoru Párala. Ostatně Švejda je k Páralovi právem připomínán. Dobrá hudba a přesvědčivá kamera. ()
Marigold mi prakticky vzal ,,z pera'' vše co jsem chtěl napsat. Pokud jste chtěli v osmdesátkách vypadnou ze stáda museli jste na to mít buď sakra dobré známé, koule a vědět jak v čem chodit a nebo tovnou začít páchat trestnou činnost. Hrdina filmu nemá ani jediné a tak se snaží dopomoci k vysněné chalupě jen tvrdou prací a posléze i přijmutím pokoutné nabídky svého spolužáka Petra, který vede vinárnu a umí se k penězům dostat i jinak. Na této cestě stále více a více odhazuje své morální zásady, odmítá rady svých přátel a je dokonce se stále více izoluje své rodiny, která jej nechápe. Paradoxně on to vše podstupuje právě pro ni. Je smutné, že Jandákové získali po revoluci ještě vyžší vliv, moc a prachy. Měli kontakty, věděli jak v čem chodit a byly tedy na kapitalismus sesvými Sierrami dobře připraveni. A mohla tak začít divoká devadesátá léta.... Film byl koukatelný a docela byl zajímavý i ten náhled pod pokličku střelmistrů, pracujících na demolicích a odstřelech budov. Dávám tři rozbušky. * * * ()
Zajímavosti (6)
- Vo filme bol v skutočnosti odstrelený unikátny historický dom s medeným zemským glóbusom na streche z roku 1898. (Raccoon.city)
- Ve filmu zazní píseň „Černá voda“. Hudbu k písni zkomponoval Miki Jelínek na text básníka Josefa Kainara a nazpívala ji (zpěvačka ve vinárně) Světlana Nálepková. Píseň byla o dva roky později nahrána na desku skupinou Nerez se Zuzanou Navarovou. (sator)
- Do podoby bezvýchodně melancholického filmu zasáhla cenzura a režisér Antonín Kopřiva se k další práci dostal až po roce 1989. (sator)
Reklama