Šťastný smolař

Opět se potvrdily profesionální kvality režiséra Jiřího Stracha, jeho týmu a vhodně vybraných hereckých osobností. Zařazení této nádherné pohádky Českou televizí na vánoční svátky je jistě bezpochyby správné, já osobně bych však upřednostnil Štědrý den. Ve srovnání s Dvanácti měsíčky Karla Jandáka s nepovedenými dialogy a téměř puberťáckými poznámkami Měsíčků či očividnými prvky Mrazíka jednoznačně u mě vede prim Štastný smolař. S přihlédnutím ke zdejším komentářům se mi pozdává, že český divák je pravděpodobně v globále poněkud rozpolcený a navíc nepřející. Proč tolik zlých slov? Proč tolik nenávisti? To opravdu musíme být ke skutečnému úspěchu českých tvůrců tak opovržliví a nenávistní? Jistě má každý právo vyjádřit svůj názor, ale se zachováním jisté míry úcty k práci jiných. Umíme vůbec tady v Česku dělat něco jiného, než kolem sebe jen plivat nenávistná slova, někdy i s hrubými pravopisnými chybami? Je to k zamyšlení. Žij a nechej žít! ..... poznámka: nejsem zaměstnanec ČT, ani režisér či herec, a vůbec jim nezávidím tak nepřející české diváky. Tak si alespoň zahraji kostky o Haničku http://advent.ceskatelevize.cz/#stastny-smolar (26.12.2012)

Slušný pokus o něco trochu propracovanějšího, bohužel jej sráží několik podstatných chyb. Například opět nesjednocená výprava - vidět v jednom záběru motorku, klobouky z počátku 20. století, Dvořáka v barokním ohozu a zbrojnoše v brnění je opravdu něco otřesného. Dále bych se obešel bez mnoha zbytečných minirolí známých herců, výsledkem je vždy nevyužitost a zbytečné odvádění pozornosti. A ještě mě hrozně bilo do uší a očí předabování Haničky. Nebylo by pro příště jednodušší a logičtější vybrat představitelku, která to nepotřebuje? Jinak jak říkám, bylo vidět, že si na tom dal Strach docela záležet, jako celek to rozhodně nepůsobilo odflákle, ale do zlaté pokladnice českých pohádek se to opět nezapíše. (25.12.2012)

Koho překvapí Kdokolivův (Trojanům) původ a kdo uzdraví principálovu matku? Přes všechen pokus o poetiku ala Dům U Zlatého úsvitu se vytrácí pohádkovost. Natahované pasáže s jízdou na motocyklu sice přinesou pokus o vtip (např. uklouznutí na guláši u Szegedu...), ale celkově jsem prostě tradicionalista a vzdávám hold 12 měsíčkům. Závěrečná smršť vtipů (lhát se má jeden den v roce, nebo 13 v kostkách) spíš dokresluje celkový zmar. Hvězdičky za herecky výborného Cíla a Trojana a za velmi dobrý výchozí motiv kominíka smolaře. (25.12.2012)

Tohle bohužel byla podle mého názoru jedna z těch slabších pohádek, ale přesto to byla pohádka, která se dala bez nějakých větších problémů v klidu dokoukat až do konce, aniž by začala nějak výrazněji nudit. Spíše než nudná byla totiž tato pohádka jakási mdlá, bez jiskry, bez rychleji odsýpajícího děje, zkrátka nic moc se v ní nedělo a když už se tam něco dělo, tak to bylo zcela neoriginální a předvídatelné. Kdo bude oním synem Jiřiny Bohdalové mi došlo už zhruba v polovině příběhu, a vyvrcholení celého příběhu nebylo vůbec nikterak překvapivé, zkrátka tahle pohádka mě nedokázala ani nadchnout, ani nějak výrazněji zaujmout, natož abych fandil hlavním hrdinům v jejich konání. Za největší klady se tak dají považovat některé herecké výkony, především byl skvělý a bezchybný, ostatně jako vždy, Ivan Trojan, stejně tak svou roli bezchybně zvládl i Jiří Dvořák a příjemně překvapila Dagmar Havlová, která ve své roli působila tak nějak vznešeně a étericky. Celkově tedy tuto pohádku vnímám jako ucházející, nikoliv však záživnou, a jako takové jí nemohu udělit lepší než průměrné hodnocení v podobě tří hvězdiček. (26.12.2012)

Strach se umí svým režisérským vedením povznést nad tuzemskou pohádkovou tvorbu - o čemž svědčí oba Andělé páně - a i když jsem ohodnotil Šťastného smolaře "průměrnými" třemi hvězdičkami, rozhodně se jedná o povedenější kousek v rámci svého žánru. V jistých momentech jde o nadmíru originální pohádkový příběh, u něhož mě maličko zamrzelo, že tvůrci nevložili více humorných vložek pramenících z Filipovy smůly. Moderní elementy v podobě motorkové road-movie nebo středověkého kasina nebyly špatné, ale ani nijak nenadchly. Filip Cíl i Ivan Trojan jsou sympaťáci, zatímco Jiřímu Dvořákovi sluší spíše "zmetek pekelný". Martina Zábranská mi přišla nevýrazná a Jiřina Bohdalová spíše jen tak do počtu. Naše bývalá první dáma, Dagmar Havlová, vnesla do filmu noblesu, zatímco malinká rolička pro Simonu Babčákovou mě velmi pobavila. Ve výsledku jde o příběhově neotřelou pohádku, která mohla být možná vtipnější, ale i přesto se pevně drží nad průměrem. (29.12.2020)