Pustina

Musím uznať, celkom podarený béčkový slasher. Partia mladých grázlov je poslaná na ostrov, aby si tam "utužili" svoj charakter, no asi si to všetci predstavovali inak. Námet je celkom zaujímavý, samotná vyvražďovačka tiež nie je najhoršia. Škoda len, že sa príbeh veľmi pomaly rozbiehal, vlastne prešla viac ako polhodina a nič sa nedialo. Prvým šípom sa to však našťastie zmení. Tiež sa mohlo pridať na samotnej dusivej atmosfére, ktorá síce bola, ale nie taká aká k tomuto žánru patrí. Určite to nestačilo, aspoň mne. To je asi najväčší problém tohto filmu. Tiež tu nie je žiadna šanca vybudovať si nejaký pozitívny vzťah k postavám, vlastne vám ich ani nie je ľúto, pretože ide všetko o samých grázlov, ich správanie je dosť často prehnané a hraničí s absolútnou magorinou (možno s výnimkou hlavnej postavy, ale tiež to nebol žiaden lumen). Moje hodnotenie je preto niekde medzi 3 a 4*. 69/100 (04.04.2014)

Můj názor na film vyjadřuje hodnocení, proto bych se omezil na dvě poznámky: 1, Každý tvůrce hororu stojí před zásadní otázkou: Je lepší se snažit o napětí, nebo o překvapení? Někdy se tomuto dilematu říká Hitchcockův obušek - Hitchcock se na filmařské problémy díval vždycky z konkrétního hlediska a zásadně ho zajímalo např. toto: Vidíme-li postavu, jak kráčí po ulici, zatímco za rohem na ni číhá jiný muž s obuškem, máme útočníka ukázat, či nikoliv? Pokud ano, mluvíme o napětí, pokud ne, jde o překvapení. Hitchcock si tuto otázku kladl po celý život. Samozřejmě, většina filmů oba postupy spojuje, ovšem takový kompromis (nerozhodnost) snižuje jejich efektivnosti. Wilderness na to jde tak, že divák toho ví více než postavy (odtud napětí a strach), ale méně než hlavní padouch (odtud překvapení a nenadálý zvraty). Tady bych podotkl, že napětí se ve filmech vytváří skrze „dlouhodobější" dění v čase, zatímco překvapení díky „krátkodobé" práci s prostorem (což může být otázka jednoho záběru, v němž vybafne hlavní padouch). Tudíž režiséři, kteří vynikají spíše ve vyprávění a dopadu celistvého příběhu na diváka, vynikají v napětí, zatímco ti, kteří pracují s detaily, s prostorem před kamerou, s art-kulisákem apod., excelují v překvapeních a v diváckých šocích. Experimentální horor se proto pozná dle toho, že tyhle zavedený konvence nějak porušuje (sleduje třeba příběh očima vraha; překvapení rozkládá „kubisticky" do více záběrů a naopak napětí zhušťuje do kratších minisekvencí), zatímco geniální horor se vyznačuje lepší druhou půlkou, než je ta první. Oboje není případem tohoto filmu. 2, Pozoruhodný je dále způsob, kterak se Wilderness vypořádává s žánrovými limity, uvnitř nichž se musí pohybovat. Za prvé neustále přikládá pod kotel, utvrzujíc mě v přesvědčení, že mezi nejakčnější filmy vůbec náleží survival horory. Za druhé vhání bez přestání hrdiny do nových situací (ostrov, dívky, pobuda, psi...), ale vystavuje z nich rozšiřující se pyramidu, nikoliv odnikud nikam vyhnaný komín, protože každá situace hrdiny poznamená, hlavně ve vztahu k sobě navzájem. A za třetí vsází film na úlohu hlavního padoucha - nevysvětlitelného elementu, který vzbuzuje sérii otázek. Je velice důležitý, protože odstraňuje pasivní přijetí předkládaného, znesnadňuje „čtení" a vzbuzuje v divákovi hádanky a otázky, jež ho nutí nad filmem přemítat a jež komplikují scelování předkládaných informací. (23.12.2008)

Novým hororům na DVD se důsledně vyhýbám (ne že by ty v kinech byly lepší), ale nad dalším filmem od režiséra mé oblíbené MRTVÉ HLÍDKY, jsem se dlouho nerozpakoval. Stejně jako ve své prvotině je Bassett i tady zoufale neoriginální, tu a tam použije dost ubohé klišé nebo přestřelí, ale také je příjemně atmosférický, brutální a krvavý. (22.03.2007)

Docela mi Pustina svoji lesní atmosférou, podobně nevysokým rozpočtem a kamerou připomíná jiný ostrovní horor - Psí vojáci. A to není vůbec špatné. Režiser Bassett se nepatlá s dlouhým rozjezdem a skoro hned pošle skupinu problémistů z pasťáku spolu s jejich vychovatelem za trest na "opuštěný" ostrov. Myšlenka tajemného psychopatického zabijáka se smečkou krvežíznivých psů po ruce je fajn a je neotřelá. Proč by ne. Pořád je nač se dívat. Trošku film ztrácí ve finále. To už mi přišlo značně překombinované a trochu neuvěřitelné. No stále zajímavý horor. 70%. (12.08.2007)

Mistrovský thriller to tedy byl, nebýt tolik násilí, nasolím plnou palbu. Scénář nepostrádá neustálé napětí, výbornou zápletku plnou zákrutů a vybočení, neokoukané herce, našlapanou akci a nečekanou pointu. Až na psychopata, který jakoby si odskočil od plotny a v čase odhalení vůbec nevypadal jak nekompromisně jednal, je největším plusem filmu vynikající navrstvená propracovaná psychologie postav a jejich pohnutek k jednání. Ať už šlo o delikventy, dozorce během pobytu v ústavu nebo na ostrově, uzavřeném a otevřeném prostoru, nebo o nově příchozí dívčí trio, včetně krvelačného neviditelného lovce. Nejvyšší kartu jsem vsadila na svého "patrona" Tobyho a karta mi kupodivu vyšla. Jinak jsem se nechala krásně vést a mást hlavním hrdinou - STRACHEM, včetně jeho veškerých doprovodných prvků až k úlevnému závěru. Nezanedbatelným přínosem byla skvěle padnoucí hudba. (04.08.2012)