5 centimetrů za sekundu

Někdo má možná vlakovou turistiku rád, ale mě doslova vytáčely ty zprávy z rozhlasu o tom, kterej vlak bude mít kolik zpoždění. Jenom kvůli tomu, že je to manga, to nebudu nadhodnococat. Neříkám, že graficky to nebylo krásný, to jo. Ale i hrané filmy můžou být pěkně natočené a přitom hrozná blbost. Což se u tohohle filmu téměř povedlo. Fakt jsem se nudil, ale neberu ostatním, že se jim to líbilo, jejich věc. (10.01.2009)

Právě jsem shlédl skvost, který jsem měl v počítači tak dlouho a neodhodlal jsem se na něj podívat. Nevyslovitelně nádherný příběh. Nebylo by ani potřeba slov. Stejně by každý pochopil, co tím chtěl Shinkai říci. Nádhera, Skvost, Sen... Edit: 12.6.2011 - zas tak "moc" dobré to nebylo, srážím o 1* hodnocení. Je spousta lepších. Takže jen stále silných 85% (26.04.2008)

Úžasné pokoukání (zejména v dámské společnosti) na téma "life's a bitch...in a way", po kterém vám zůstane pocit "ale tak je to v pořádku a život jde dál". Ano, je to romanťárna až za roh, a ano, Shinkai si opět ulítává na vizuální stránce svého díla. Byosoku je po stránce animace luxusní záležitost, byť hvězdná obloha v prostřední epizodě je na WTF a výbuch smíchu...tedy byla by, kdyby to tak prostě nemělo být. Oč ale jde konkrétně - máme tu anime pokrývající milostná soužení dvou - i když hlavně jedné - sympatických mladičkých duší během řádky let (kdy už tedy nejsou tak mladičké, ale staré jako vy...pokud vy jste já, ehm...), a vracíme se zpátky na začátek komentáře. Shinkaiovi se nějak daří vylíčit ty pravé hluboké emoce bez červenoknihovnového patosu a melodramatických přehnaných gest. Aby toho nebylo málo, přidává - byť hlavně skrz symbolické momentky - i běžný život a určitou všednost, díky které vidíte, že stejně jako ve skutečnosti nejenom srdečními záležitostmi živ je člověk, a i "to ostatní" dokáže samo o sobě dost komplikovat život. Ze všeho dohromady si tu ale nikdo nepodřezává žíly, a když k oné celkové sympatičnosti připočtete i zručné "mrk na diváka" hrátky s dějem, a vydařenou hudbu korunovanou bezkonkurenční závěrečnou písní, tvořící díky svému perfektně nastříhanému "klipu" soběstačnou profi AMV záležitost, zastavíte se na 90%. Pokud vy jste já;) PS: To vítězství v AMV soutěži na Animefestu 2010 pořád nechápu... (08.05.2011)

Veľmi jemné a zároveň hlboké emócie. Prenikajú pod kožu a ako lupienková pílka sa neúprosne prepracúvajú k srdcu i hlave, poihrajú, pošteklia, nabádajú k porovnaniu s vlastnými zážitkami a skúsenosťami s tými, ktorých sme milovali či milujeme. Príbeh je zároveň vyskladaný zo známych ingrediencií romantických filmov Východu, kde je podstatou dlhé odlúčenie, náznaky skryté vo vetre, lístkoch stromov a nebeských úkazoch. Melancholický podtón večného smútku, nezvratné lúčenia, krátkodobé a letmé stretnutia, osudové znaky, schránky, vlaky a listy. Listy stratené a nájdené. Až sa vtíska úvaha, či tento koncept tak trocha nevyplýva z odlišného myslenia a správania sa ázijských pobratimov. Uprednostia kolektív, uposlúchnu zamestnávateľa. A v prospech vykonania nadosobnej povinnosti odchádzajú od súkromných lások za prácou, školou a potom často žialia a zadumane meditujú v skalnej záhradke s horúcou šálkou čaju v rukách aby predumali tento rozpor. Rozpor medzi skupinovým a osobným, kde, zdá sa to osobné stále ťahá za kratší koniec. (20.06.2014)

Jak může někdo do hodinového příběhu (který vlastně ani moc nemá děj a je rozkouskován na tři mikropříběhy) nalít tolik emocí? Smutek, melancholie, bezradnost, nemožnost jít cestou, kterou chceme jít, nemožnost mít toho, koho chceme. A zároveň usmíření, klid, smíření se s osudem. Pohlazení po duši, které asi jen tak z hlavinky nevymizí. Působivé jak po obsahové, tak po formální stránce, animace je možná nenápadná a na první pohled neoriginální, ale v podstatě opravdu kouzelná, díky pozadím, postavám, celkovým kompozicím obrazu... Závěrečná píseň musí dostat každého. Nádherné! (26.12.2007)