우리들의 행복한 시간
Maundy Thursday
Obsahy(1)
Yu-jeong a Yun-soo jsou mladí lidé, jejichž minulost vyplňuje jedna tragédie za druhou. Yu-jeong se díky tomu stala arogantní a bezcitnou, což obrací nejen proti svému okolí, ale hlavně proti své matce. Vrcholem jejího zármutku je však nechuť ke svému životu, který se již několikrát pokusila neúspěšně vzít. Oproti ní se Yun-soo protloukl velice smutným dětstvím, našel si dívku a snažil se žít šťastně. Jenže nevydařená loupež a nehoda při ní ho dostane za mříže, kde vyčkává na vykonání rozsudku smrti. Tyhle dvě nešťastné duše k sobě svede příbuzná Yu-jeong, která coby jeptiška pomáhá ulehčovat trestancům pobyt ve vězení, než nadejde jejich čas. Od tohoto prvního seznámení musí oba ujít velký kus cesty, aby opět našli sílu a chuť do života a společně si přiznali, že smrt není to jediné co jim pomůže ve spasení… (t_gon)
(více)Recenze (62)
Iked tento film prekypuje laskou, nieje to romanca. Je to predovsetkym melodrama, ktora vas zaplni pocitmy ako su bolest, tuzba, nenavist a laska k zivotu, lutost, odpustenie...je to drama o zivotoch, ktore prinutili ludi urobit to, co by inak nechceli. A je to o sile, ktoru clovek v sebe dokaze najst, ak sa najde niekto, kto ho chape a z pod povrchu ztvoreneho z chyb a omylov dokaze na svetlo vyniest to krasne, co sa tam ukriva. (9/10) ()
Pozn. Byl jsem upozorněn, že možná prozrazuju víc než bych měl. S čím nemůžu úplně souhlasit. To, co jsem napsal je jasné každému, kdo viděl prvních deset minut filmu, pokud náhodou viděl upoutávku, tak je mu toho jasného mnohem víc. Ale dobrá, kdo chce být maximálně překvapen, ať si to přečte až po shlédnutí, kdo chce trochu vědět, do čeho jde, může už teď. Dle mého názoru mu to zážitek nezkazí, ale ať si to zváží:) Hodně silný zážitek, který ve mě zůstane asi ještě hodně dlouho. Film jsem viděl na Štědrý den a svou depresivní atmosférou, přesně opačnou současnému všeobecném veselí mě úplně převálcoval. Film natočený podle slavného románu vypráví příběh chlapce odsouzeného na smrt a dívky, která se již několikrát pokusila o sebevraždu. Dívka na přání své tety jeptišky navštíví chlapce ve vězení a postupně si začínají být blízcí. Celý film zachycuje jen velmi krátké časové období a odehrává se většinou jenom v jedné místnosti, kde si hlavní hrdinové povídají. V dvou velkých flešbecích se dozvíme, za co je on ve vězení a proč se ona pokusila o sobevraždu a proč tolik nesnáší svou matku. I díky své nevelkoleposti ve stavbě příběhu a jednání postav na mě ten příběh působil maximálně reálně a o to víc mě zasáhl. Tísnivou atmosféru nevyhnutelného konce, ale zároveň plnou naděje ze vznikajícího vzájemného porozumnění umocňuje nejen nádherný soundtrack, ale i stylizace jednotlivých scén. Neustále buď sněží, nebo prší, vše je zabaleno do světlých barev s kterými kontrastuje barevné ladění flešbeků. Velkou pochvalu si rozhodně zaslouží oba hlavní představitelé, nádherná Lee Na-yeong a přesvědčivý Kang Dong-won. Nečekejte rozvernou romantiku typu My sassy girl, tady se asi mockrát smát nebudete, mnohem častěji na vás padne splín. Navíc film obsahuje několik nezapomenutelných scén, ať už se jedná oba flešbeky, celý závěr či setkání vraha s matkou oběti. Bez mučení se přiznám, že závěr jsem napoprvé probrečel jako malé dítě a na podruhé to nebylo o moc lepší. ()
Citlivě natočený příběh o tíze minulosti, křivdě, vině a odpuštění, jehož značná část se odehrává ve vězeňské hovorně, nad kterou se vznáší stín blížící se popravy.Vzhledem ke svému ústřednímu tématu se film zdá být jakousi korejskou variací na výtečný americký snímek "Mrtvý muž přichází". Oba představují implicitní obžalobu trestu smrti, oba zdůrazňují smíření - s Bohem, lidmi a pravdou o sobě. Zde však nejde tolik o zločin na straně odsouzeného a o jeho popírání či uznání, ale o celou spirálu různých zranění, ať už zakoušených nebo působených, u obou ústředních postav. On odsouzený za vraždu, ona po několika pokusech o sebevraždu, oba na vlastních životech poznali, jak zlo plodí zlo a jak těžké je dostat se ze začarovaného kruhu ven. Píšu, že film je citlivě natočený - to především proto, že nepodmíněná, ničím nezasloužená láska, která hrdinům ukazuje cestu k vysvobození z prokletého koloběhu odplaty, tu působí skrytě, ne skrze velká slova a patetická gesta. Stačilo trochu přitlačit na pilu a ze snímku mohl být lacině evangelizační kýč. K tomu však naštěstí nedošlo. Metanoia je tu pomalá, tichá a věrohodná ()
Co mě zaskočilo nejvíc je, že to se mnou neseklo. Vím, že jihokorejské filmy umí citově vydírat jako nikdo jiný. Ale já doufám, že tohle byla ta nejkrajnější hranice. Čekala jsem klasickou romantiku s větší dávkou drama. Dostala jsem dramatický velkofilm, který přinesl krásný (ale drsný!!!) příběh bez ohledu na diváka. Jistě, že mě to chytilo za srdce, ale už to asi vidět nechci. Omluva za tak prapodivný komentář... 5* ()
Tema popravy, krivdy, cakania na smrt, ci hladania sameho seba tu uz bola moc krat. Som rad, ze aj napriek tomu sa obcas najde velmi originalny namet neskor pretvoreny v originalny film. Tento nastastie takym je. Emocne velmi silny zazitok, v zavere pre citlivejsie povahy tazko zvladnutelny. Tazke filmove susto, ale zaroven pre narocneho divaka lahodka. ()
Reklama