우리들의 행복한 시간
Maundy Thursday
Obsahy(1)
Yu-jeong a Yun-soo jsou mladí lidé, jejichž minulost vyplňuje jedna tragédie za druhou. Yu-jeong se díky tomu stala arogantní a bezcitnou, což obrací nejen proti svému okolí, ale hlavně proti své matce. Vrcholem jejího zármutku je však nechuť ke svému životu, který se již několikrát pokusila neúspěšně vzít. Oproti ní se Yun-soo protloukl velice smutným dětstvím, našel si dívku a snažil se žít šťastně. Jenže nevydařená loupež a nehoda při ní ho dostane za mříže, kde vyčkává na vykonání rozsudku smrti. Tyhle dvě nešťastné duše k sobě svede příbuzná Yu-jeong, která coby jeptiška pomáhá ulehčovat trestancům pobyt ve vězení, než nadejde jejich čas. Od tohoto prvního seznámení musí oba ujít velký kus cesty, aby opět našli sílu a chuť do života a společně si přiznali, že smrt není to jediné co jim pomůže ve spasení… (t_gon)
(více)Recenze (62)
Dva životní ztroskotanci se potkají na na velmi smutném místě (mimochodem korejské vězení vypadá jako skromnější hotelový pokoj). On čeká na smrt a ona se o smrt stále pokouší a to sblíží dva lidi, kteří se na samém začátku viděli téměř s odporem. Pomalu plynoucí, zajímavý příběh, který mě přes velmi silné téma nepřesvědčil o plném hodnocení, ale i tak je velmi dobrý. ()
Takový naivní blábol, který mě nebavil. Asi se mělo dojímat už od začátku, ale mě to akorát nudilo. Dvě tragické postavičky, se kterými jsme se asi měli sžít, ale mě se jejich osud jaksi nedotkl. Ok, přiznávám, že to z dětství odsouzence bylo dojemné, tak byla tam děcka, čili je celkově snadnější dojmout krutým osudem než u dospělých, ale to prostě nedělá kvalitní film. Ne pro mě. Podle ohlasů vidím, že si nemálo diváků vyplakalo pravé či levé oko, ale pro mě to byl jen kýč a to nelahodně provedený. Na takové dobré hodnocený jsem čekala super doják, dokonce i kapesníčky jsem si připravila a ono nic. ()
Jsem vážně hvězda. Vězeňské tématice se celkem úspěšně vyhýbám (i když výjimky se najdou), protože mi to fakty nedělá dobře. A sledování odsouzených na smrt obzvlášť. No a pak si pustím tohle... S tradičně krásnou hudbou a neuvěřitelně silným příběhem. Na začátku protivná holka, který bych docela s chutí vyťala z každý strany jednu. Jejím protihráčem je kluk, u kterýho mám pocit, že drsná skořápka je jenom ochrana před světem. Navzdory pomalému tempu i celkem očekávanému vývoji postav, příběh v posledních minutách opravdu neskutečně vygraduje. Ale ani přesto mě to kupodivu psychicky nevyždímalo natolik, abych kvůli tomu nemohla spát. ()
Po dlouhé době film, který mě totálně emocionálně vyždímal. Na konci filmu se mi ztáhlo hrdlo a oči zvlhly. Příběh vypráví o na první pohled zvláštní dívce a poukazuje na fakt, abychom neposuzovali člověka na první pohled. K motivaci jejího frackovitého, vzdorovitého chování se dostaneme až později, pomocí flashbacků. Obdobně to je i u (na přání tetičky) jí navštěvovaného mladého vězně. Velice se mi líbila stylizace sluncem přepálených obrazů, atmosféra deštivých dnů a kouzlo padajícího sněhu. ()
Tema popravy, krivdy, cakania na smrt, ci hladania sameho seba tu uz bola moc krat. Som rad, ze aj napriek tomu sa obcas najde velmi originalny namet neskor pretvoreny v originalny film. Tento nastastie takym je. Emocne velmi silny zazitok, v zavere pre citlivejsie povahy tazko zvladnutelny. Tazke filmove susto, ale zaroven pre narocneho divaka lahodka. ()
Reklama