Okurkový hrdina

"Copak ty tady chceš zůstat až do smrti? Ty nechceš bejt slavnej? Prostě dělat velký věci, aby o tom věděla celá zeměkoule?" - "Ale ty už dělám! A dlouho… Od tý doby, co s tebou chodím!" Oceňuji snahu o jakousi generační výpověď formou relativně prostého příběhu o lásce a trápení s ní spojeným. Výhrady mám k provedení, které mne zrovna neoslnilo. Pokud mám srovnávat s Černým Petrem, tak ten vyhrává na celé čáře. (08.02.2017)

Můj náhled na film se výrazně liší od oficiálního textu distributora. Zatímco Černý Petr mě zoufale nudil a měla jsem co dělat, abych ho vůbec dokoukala, Okurkový hrdina mě od začátku zaujal svým pojetím. Určitě k tomu přispěla skvělá muzika Luboše Fišera, která dodala hrdinovi tktlivou nostalgii. Byť "soudružský" jde o film generační a dobový - kromě problémů a povah hlavních hrdinů poctivě zrcadlí dobu, kdy vznikl. (18.01.2017)

Václav Sloup v roli milovníka? Ve 27 letech jako rozjívený ztřeštěný týnejdžr se svým tradičním ježourem a s dětinským chováním žáka mateřské školy. Umělé nadšení z toho, že má někam přijet televize. Novináři otravují s anketní otázkou, jak si kdo představuje „nového člověka“. Fotograf je celkem sympatický frajer, tak mu fandím proti okurkářovi. Jeho automobilový výlet se Slávkou je na filmu to nejlepší. Ukázka divokého hereckého mejdanu. Sci-fi vesmírná propaganda: „V kytaře je v tuto chvíli celá planeta.“ „Oblázek se stal kosmickou lodí.“ „Já jsem dneska viděla kosmickou loď a dneska žijeme pod družicema.“ „Družice dělaj moderní dobu.“ „…na celé zeměkouli…“ „Zeměkoule se bude pořád otáčet.“ „Žijem v éře Gagarinů.“ „Dělat velký věci, aby vo tom věděla celá zeměkoule.“ Zednářská symbolika: 4:06 – one eye symbolism; 1:05:24 – sign of silence; 1:35:38 – oko; 1:39:09 – „ATOMOVÝ KOKTEJL“, hned vedle spirála. Další hlášky: „Žijeme v době atomových rychlostí.“ (??) „Spadne radioaktivní mrak a spálí vám obličej.“ (04.03.2023)

Mažňák chce přefiknout jednu holku, ale nakonec ji přefikne někdo jinej. Mažňák pak tomu druhýmu rozbije hubu a odjede na svý komický Jawa-rikše někam do řiti. Mezitim jsou tam nějaký psychedelický výjevy a totální zmatek. Za vidění to stojí snad jen kvůli neobvyklý roli Sloupa a několika tehdy mladejm začínajícím hercům. (16.07.2012)

Další nezvratný důkaz tvůrčích možností šedesátých let. Jediný režisérův film. Silně šedesátkový, velmi roztomile ujetý, taková letní párty v doprovodu free jazzových tónů. Jedny z prvních skladeb Luboše Fišera také nádherně podtrhují celkovou uvolněnosti i jistou dávku filmové alternativy, jež v sobě tento snímek nepochybně má. (21.01.2017)